Ahoj. Jsem Natálie Soukupová. Je mi osmnáct let a bydlím v Pardubicích.
Bydlím sama, rodiče nemám. S kamarády se nestýkám a miluju Milion+. To je asi tak vše co by jste o mě měli vědět.
Je 20:00 a já se chystám do zdejšího klubu. Milion+ tu mají koncert kde samozřejmě nesmím chybět.
Je to poprvé co je uvidím na živo, upřímně? Jsem hrozně nervózní ale zároveň se nemůžu dočkat až uvidím Nika a samozřejmě i ostatní členy Milion+.
.
Stála jsem skoro u pódia ale dost z boku. I tak jsem měla skvělý výhled na celé pódium. Všude tu bylo hafo fanoušků. No spíše fanynek které ječely aby už koncert začal. Já se spíš psychicky připravovala na to abych se nezhroutila až je uvidím.
Z ničeho nic vběhnul na pódium Jakubko se slovy "Zdrávíím Pardubice!!! Jste připravený to tu s náma zbořit!?" Ozval se celým klubem Jakubův hlas.
Všichni souhlasně začaly řvát. V reprácích se začaly ozívat zvuky písničky "Sny a noční můry" která byla shodou okolností mojí nejoblíbenější. Začala jsem si zpívat a netrpělivě vyhlížela kdy už příjde Nik a Lvcas.
Podle mého očekávání se zanedlouho objevily na pódium a zpívaly všichni.
"Můj sen zároveň je tvoje noční můra. Nepojedu wayback nikdy nechci couvat, předemnou je hranice kterou budu bourat! Život s tebou dokáže vyjebat jako coura!"
Těsně před tím než začala Nikova část si sundal košili co měl i v klipu, hodil ji do davu na mojí stranu, chytla jsem ji.... Jen jsem se nevěřícně koukala na pruhovanou košili s krátkým rukávem a nemohla uvěřit vlastním očím.
Když se Nik zadíval kdo má jeho košili a spatřil mě, jen se tak hloupě ušklíbnul a pokračoval ve zpívání. Byl tak hrozně neodolatelnej. Kdybych mohla..ani se neptejte co bych s ním dělala. Vím že je to celkem sukničkář ale je tak zatraceně sexy!
Poté co odehrálo pár písniček a kluci měli pauzu, jsem šla k baru, obědnala jsem si panáka Jacka, jen co jsem si sáhla do kapsy pro peníze mě někdo zastavil.
"To je na mě" sáhl mi na rameno a na barmana mrknul aby mu také nalil. Sednul si na volnou židli vedle mě a hluboce se mi zadíval do očí. Ty své malinko přivřel a ušklíbnul se.
"Jsi krásná" řekl a kopnul do sebe panáka Jacka Danielse.
"Co?" Optala jsem se nevěřícně a Nik se jen zachechtal.
"Říkám že jsi krásná" naklonil se ke mě a tuhle větu mi zašeptal do ucha. Projel mnou obrovský proud napětí. Nevěděla jsem jak zareagovat. Jeho přítomnost mě rozptylovala.
"Ehm...tu máš" řekla jsem při pohledu na jeho polonahé tělo a podala mu jeho košili. Jiná fanynka by si ji nasoukala do podprsenky a zdrhla by s ní, mě to ale přišlo správné takhle.
"Můžeš si ji nechat" mrknul na mě s kameným výrazem. Měl tak zajímavý pohled. Nedokázal jsem z něj nic vyčíst ale působil na mě zvláštně.
"Co na mě tak koukáš? Vadí ti Tendova přítomnost? Heh..co by za to jiný holky daly" zašklebil se a já jen nadzvedla obočí.
"Sebevědomí ti nechybí" uznala jsem.
"Jo..taky by jsi to měla zkusit" kopnul do sebe dalšího panáka a zapálil si cigaretu.
"Pálíš?" Nahnul ke mě krabičku cigaret. Jen jsem sáhla do svojí kapsy a vytáhla svoje červené Mallbora.
Nik s pouhým povzdechnutím schoval krabičku a spustil.
"Proč si hraješ na nedostupnou? Jsi snad panna? Ne to určitě nejsi..typoval bych tě spíš na holku co to má ráda tvrdě co? To bych uměl zařídit." Zkousnul si spodní ret a já na něj koukala jako na debila. I když...ano on debil byl. Ale hrozně sexy.
"Copak? Máš snad kamaráda černocha?" Taktéž jsem si zkousla spodní ret a pronikavě mu hleděla do očí.
"Vidíš, máš to ráda tvrdě, já to věděl" potáhnul ze svojí cigarety a kouř z ní mi foukl do vlasů.
"Najdu si tě po koncertě babe" zašeptal mi do ucha a zmizel v zákulisí. Jen jsem koukala na prázdnou židli na které ještě před chvílý seděl a nevěřícně si přehrávala v hlavě co se tu ještě před pár vteřinami odehrálo.
Nik Tendo mi řekl že jsem krásná. Zaplatil za mě pití, nabídl mi cigaretu, zeptal se mě proč si hraju na nedostupnou a oznámil mi že to mám ráda tvrdě a nakonec mi i oznámí že si mě najde po koncertě. To mě chlapec tolik zná? Možná to bral jako srandu ale ani neví co to semnou udělalo, asi jsem se zamilovala...doslova.
Co mám teď dělat? Křičet? Brečet? Smát se? Nechápu tuhle situaci. Všechno to proběhlo hrozně rychle.
Po chvíly mě z mého přemýšlení vytrhl hlas Nika. Ale v mikrofonu. Začal zpívat písničku jizvy, kterou jsem si v poslední době dost oblíbila.
"Ej. Jizvy od lásky na sobě já mám. Učím se život procházet dál. Beru si to co mi tak kurva vzala, ej, jizvy od cíga na sobě já mám. Tendo, na všechno sám čas na krásný věci ale furt mám, teď nemám nic, neimám nic mám jen svůj hlas silnější jak dva silnější jak dav silnější když letím jak páv, skyším svůj track a chce se mi smát, slyší můj track a chce mě mít tám, já, dobře ji znám, nemůže mě mít tak kde chce, bacha na jizvy od lásky na zlomený srdce..já..hoří..hoří, krásná jak růže, ale bacha na trny když tě chytne za ruce" při posledních slovech se na mě zadíval a pousmál se. I když nemohl vědět že jsem u baru pořád seděla tak na mě mrknul. Věděla jsem že je to jen hra. Chlapec nemá koho do postele tak si fanynky uplatňuje pitím a lichotkami. Takhle to ale nefunguje, ne v mém případě. Sice to vždycky byl můj sen setkat se s ním, slyšet jeho slova které by patřila mě, zhluboka se mu podívat do očí a poslouchat jeho chraplavý hlas, chodit s ním spát a ráno se vedle něj probouzet. Jenomže takhle to nebylo. Byla jsem pro něj jen další, další z těch které dostane do postele a konec. A tohle já nechtěla, chtěla jsem opravdovou lásku, ne jen tu na večer.
Zvedla jsem se z barové židle a chystala se odejít. Vlastně nevím proč. Nikova písnička skončila. Což znamenalo jediné. Teď je v backstagi, tím pádem čas toho využít než udělá to co mi předtím řekl.
Oblékla jsem si džínovou bundu a košili kterou tu Nik stejně nechal jsem nechala položenou na židli.
Jen co jsem otevřela východové dveře a vyšla ven jsem si oddychla. Vytáhla jsem krabičku s cigaretami a jednu si zapálila, vdechla jsem nikotinový kouř a poté ho slastně vyfoukla. Tohle jsem opravdu potřebovala.
"Stejně mi nemáš šanci utéct, tak se o to nesnaž." Ozvalo se po chvíly za mnou chraplavým hlasem. Jen jsem zhrozeně koukala před sebe a váhala jestli se otočit.
"Co když chci?" Optala jsem se aniž bych se otočila.
Jen se s povzdychnutím zachechtal. "Ale ne nechceš, chceš moji přítomnost a já to vím, každá chceale žádná to nedává najevo" Slyšela jsem jeho kroky které mu umožnily dostat se ke mě. Položil své velké ruce na mé boky a položil si hlavu na tu moji. Je vážně tak vysoký?
"Věděla jsem to" odfrkla jsem si a dál potahovala ze své cigarety.
"Co jsi věděla?" Optal se nechápavě a otočil si mě čelem k sobě. Jen jsem se na něj zhnuseně podívala, je to sice děvkař ale je neskutečně těžký mu odolat.
"To že jsem tvoje další levný zboží, ale takovou radost ti neudělám." Prskla jsem mu do obličeje.
Jen se provinile podíval na své nohy a opět ke mě zvedl pohled.
"Tak tohle si myslíš..." zašeptal a své ruce si dal do kapes u světlých džínů.
"Není to snad pravda? Vůbec mě neznáš tak proč se o něco pokoušíš?" Rozmáchla jsem rukama a koukala na něj jako na něco falešného.
"Ne není to pravda, jsi jiná, jsi o hodně lepší než všechny ty štětky tam vevnitř. Možná tě neznám zase tak dobře ale vím že chci být s tebou.." upřímně se mi zahleděl do očí. Nevěřila jsem mu...i když...ne..
"Sbohem Niku" rozloučila jsem se s ním a měla jsem namířeno domů.
"Natálie notak.." řekl rozčíleně, a já se zastavila v půlce kroku, jak zná do háje moje jméno?
"Jak znáš moje jméno?" Otočila jsem se nevěřícně, nechtěla jsem aby moje jméno znal..
"Ty jsi říkala že tě neznám, ale znám,sice málo ale chci tě poznat víc, proč si mě k sobě nepustíš? Proč nechápeš že se tu o tebe snažím?" Vysvětloval mi a znovu se ke mě přibližoval, začala jsem se klepat. Sice jsem si tajně přála aby se o mě snažil, ale tohle nebylo správné, ani skutečné..
"Řekni něco..." zašeptal když byl těsně u mě, zvedla jsem k němu pohled, jen co jsem se mu podívala do očí tak můj zrak sklouzl k jeho rtům. Malinko jsem se přiblížila a stoupla si na špičky. Nik okamžitě pochopil co tím myslím, sklonil se ke mě a tím spojil naše rty. Chytla jsem si ho za tvář a tím náš polibek prohloubila. Cítila jsem se volná a tak...šťastná? Vážně tu teď stojím uprostřed osvícené tmavé ulice a vymeňuji si sliny s mým Idolem v (t)rapu?
"Tak už mi věříš?" Řekl po tom co jsme se odtáhli. Své čela jsme měli opřené o sebe a koukaly jsme si vzájemně do očí.
"Nejspíš ano" začervenala jsem se , cítila jsem se upřímně šťastná, je to dost divné ale zároveň dokonalé.
"Tak půjdeme?" Usmál se na mě a já přikývla.
"Ale ke mě" pohladila jsem ho po tváři a propojila jsem si s ním ruce.
Všude bylo ticho..bylo to tak zvláštní, nikdy jsem nevěřila že se něco takového stane, bylo mi jasné že tohle fungovat nebude, že hned po tom jak se ráno probudím tak už Dominik bude pryč, ale pořád jsem v sobě měla pocit že mě má opravdu rád, že si ke mě i za tu chvíly vybudoval pouto. Ano já vím..je to blbost, někdo jako on nemůže být s někým jako jsem já, nevím co má se mnou v úmyslu a jak dlouho budeme v kontaktu, každopádně jsem doufala že tohle nikdy neskončí.
"Nedokončil jsi koncert jen kvůli mě?" Vyhrkla jsem ze sebe bezmyšlenkovitě.
"Řekl jsem Jakubovi že musím odejít, viděl nás u baru tak mi řekl ať jdu, že příští koncert to dotáhnem do konce" vysvětlil mi a zašklebil se.
Byla jsem totálně zamilovaná do těch jeho drzích gest, všech těch úšklebků a chechtání...milovala jsem ho celého, ovšem já pro něj byla jen obyčejná holka co přišla na jeho koncert a dal si semnou drink, jenže teď..teď se procházíme nočními ulicemi Pardubic a já si vedu svého idola domů.
.
Když jsme došli domů , oba jsme měli hlad, udělala jsem nám jen tousty a po sprše jsme si šli lehnout do mé ložnice. Vzala jsem svůj notebook a pustila na něm nějaký random film.
Ležela jsem na boku a taktéž Nik, který měl ruku přehozenou přes mé břicho a hlavu nad tou mojí. Cítila jsem se v bezpečí, po tak hrozně dlouhé době jsem neusínala sama a bylo mi s ním opravdu dobře, jako by to ani nebylo reálné, pořád jsem tomu nemohla uvěřit...
První část na světě, vím že je to hrozné klišé a absolutně to reálné není, každopádně je to jen výplod mojí chudé fantazie ❤
Snad se Vám přáběh zatím líbí ❤❤