Probudila jsem se s bolestí v zádech a s tichým syknutím se vyhoupla do sedu. Promnula jsem si citlivá místa na lopatkách a pak se rozhlédla kolem sebe. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, kde to jsem. Sjela jsem pohledem na postavu vedle sebe a hrklo ve mně. Vzpomněla jsem si na obrazy z minulé noci a zrudla.
Na dece pod námi byl zaschlý flek od krve a kousek opodál roztržený obal od kondomu. Promnula jsem si obličej a pak se kupodivu usmála. Měla jsem z neznámého důvodu dobrou náladu, protože mi přišlo, že jsem konečně udělala něco sama. Něco, co bylo jen pro mě a pro Harryho.
Zkontrolovala jsem hodiny a oddychla si, když jsem zjistila, že máme ještě tři čtvrtě hodiny čas, než začne škola. Jemně jsem šťouchla do Harryho, abych ho probudila, a on se neklidně zavrtěl. Políbila jsem ho na nos a on konečně otevřel oči. Párkrát zamrkal a pak unaveně vydechl.
,,Kolik je hodin?'' zeptal se a promnul si načervenalé acháty.
,,Za čtyřicet pět minut bychom měli být ve škole,'' odvětila jsem a Harry otráveně vzdychl.
,,Nechce se mi,'' zabrblá si pro sebe a vyhoupne se do sedu.
,,Mně taky ne,'' přiznám a pak se v duchu napomenu. Škola je jedna z nejdůležitějších věcí v mém životě přeci. Já se do ní musím těšit.
,,Jo, ale musíme tam kvůli tý pitomý zkoušce,'' připomněl mi Harry. Došlo mi, že tu nemám normální oblečení a povzdechla jsem si.
,,Jo, to musíme. Odvezeš mě do kampusu? Musím se převléct,'' vysvětlím ihned a Harry kývne na souhlas. Oba dva vstaneme, já zabalená do deky a Harry odhalený. Syknu bolestí, protože mi zapulzuje v klíně a Harry překvapeně zvedne obočí.
,,Děje se něco?'' zeptá se starostlivě.
,,Ne, jen,'' zase se opatrně posadím. ,,Asi nemůžu chodit,'' zamumlám a snažím se bolest zklidnit tak, že si kolena přitáhnu k bradě.
,,Jakto?'' nechápe Harry a skloní se ke mně. Když to pochopí, zakleje na svůj účet a prohrábne si vlasy.
,,Kurva, měl sem to tušit,'' řekne si pro sebe naštvaně. ,,Ke konci sem to přehnal.'' Zatváří se provinile a já si vybavím prudké přírazy, při kterých jsem pomalu ani nevnímala, kde jsem. Věděla jsem, že to nějaké následky mít může, ale líbilo se mi to.
,,Ne, to je dobré. Zvyknu si,'' ujistím ho a pokusím se vstát. Silně si skousnu ret a pokusím se vyjít do vedlejší místnosti. Po pár krocích se ale musím zastavit, protože se bolest přemístí i do podbřišku. ,,Au,'' šeptnu a Harry to uslyší. Dám si ruku před pusu a on zatne pěsti.
Dojde ke mně a něžně si mě vezme do náručí. Vyjeknu, protože to nečekám, ale nechám se donést do místnosti s nedomalovaným aktem. Harry mě opatrně položí na zem a podá mi oblečení. Sám se taky oblékne a já se pak zeptám, jestli tu ten obraz necháme.
,,Ne, vezmu to do auta. Fakt nechci, aby mě tu očumovali cizí lidi,'' odpoví a vezme ho k sobě.
Pak mě mlčky zase popadne a dojde se mnou k autu. Odemkne dveře a i přes mé protesty mě stále nepouští, teprve až dosednu na koženou sedačku, odtáhne se.
,,Dobrý?'' ujistí se. Kývnu a natáhnu se po zapínacím pásu. Když se Harry nedívá, zavřu oči a v duchu se snažím utlumit bolest mezi stehny a pod břichem.
Dojedeme před kampus a Harry mě opět vezme. Vyjde se mnou schody až k mému pokoji a ani jednou na sobě nedá znát, že by to pro něj mohlo být namáhavé. Když zastaví u dveří do pokoje, dám si prst před pusu a nahlédnu dovnitř jako první. Maya už je pryč, takže si oddechnu a všourám se do pokoje.
Snažím se před Harrym dělat, že jsem v pohodě, protože nechci, aby si myslel, že mi ublížil, ale když se nedívá, skoro si utírám slzy.
Převléknu se do volné halenky i kalhot a Harrymu dám jeho čisté prádlo i oblečení, které se mi tu za tu dobu, co spolu jsme, nastřádalo. Po deseti minutách se společně vydáme do školy. Harry mě chvíli nese, ale těsně před vchodem mě položí na zem a proplete si se mnou prsty. Vydechnu a snažím se nemyslet na pulzující klín.
,,Jdeme do toho společně, Sparksová?'' vyzve mě a ruku mi stiskne. Usměji se a zakývám hlavou.
,,Jo, Stylesi, jdeme do toho společně,'' souhlasím.
,,Tak jdem všem těm sviním ukázat, že sme oficiálně novej pár,'' řekl odhodlaně a otevřel nám dveře.
Chodby byly ještě plné znuděných, nebo naopak rozjívených studentů. S Harrym jsme se nejprve zastavili na místě, já si přivykla na volnější tempo, a pak jsme prošli ruku v ruce skrz ten hustý dav, který se pomalu rozestupoval. Lidé na nás začali zírat s překvapením, ale my s Harrym jsme je prostě ignorovali. Dívali jsme se před sebe, občas na sebe letmo pohlédli a usmáli se, ale jinak, jako by kolem nás nikdo nebyl.
Při chůzi mě to bolelo, ale pocit, že na nás všichni koukají s tím překvapením a uznáním, mi dodával sílu. Na konci chodby se Harry zastavil, obrátil se ke mně a letmo mě políbil na rty. Vzdejte to, O Barbies. Harry Styles už je můj!
*
Den probíhal vcelku dobře. Až na ty bolesti. Harrymu jsem o tom už nic raději neříkala. Při poslední zkoušce jsem dělala, že jsem naprosto v pořádku, a dařilo se mi zanechat usměvavou tvář až do konce. Pak jsem se ale rychle vypařila na pokoj, svalila se na postel a stočila se do klubíčka.
Slzy se mi vyvalily z pod víček a stekly na polštář. Bradu jsem si opřel o kolena rozvzlykala se. Nechtěla jsem, aby se to Harry dozvěděl, protože by si to dával celé za vinu a už na mě nesáhl. Přála jsem si, aby se mě stále dotýkal, i když si na to mé tělo muselo nejprve zvyknout.
Dala jsem si horkou sprchu a trochu se mi ulevilo, pak jsem si lehla do postele, ale než jsem se stačila natáhnout po notebooku, abych si pustila nějaký romantický film, někdo zaklepal na dveře. Podrážděně jsem se vyštrachala ven a dopajdala ke dveřím.
,,Promiň, zapomněla jsem si klíče,'' omluvila se mi Maya a vtrhla okamžitě dovnitř. Mávla jsem nad tím rukou a byla ráda, že alespoň něco mi za těch pár dní řekla.
,,Pohoda,'' odtušila jsem a trochu se zhrozila nad tím výrazem. Maya to naštěstí ignorovala a přešla ke své skříni. Když se nedívala, s dost zajímavými výrazy ve tváři jsem se vrátila do postele. Pomáhalo mi to utlumit bolest, i když jsem při tom vypadala opravdu komicky.
,,Děje se něco?'' zeptala se váhavě, když mě spatřila ležet v posteli s víčky těsně sevřenými u sebe. Okamžitě jsem oči otevřela a zatvářila se pohotově.
,,Nic. Vážně. Super. Jsem,'' vykoktala jsem nesouvisle a Maya zvedla jedno pečlivě vytrhané obočí nahoru.
,,Jasně,'' řekla nedůvěřivě. ,,Stalo se něco, o čem bych měla vědět?'' Nechtěla jsem jí lhát, protože to přeci jen byla moje dobrá kamarádka, ale to, že jsem přišla o panenství, bylo jen mé tajemství. A Harryho, samozřejmě.
,,Jen jsem unavená,'' odvětila jsem vyhýbavě.
,,To se nedivím. Kde si včera spala? Vlastně i před včerejškem?'' vyzvídala dál. Maya byla ochranářský typ, stejně jako Emma, a chtěla mě mít pod dohledem, to se dalo chápat, ale i tak mi její dotazy začínaly být nepříjemné.
,,U Harryho,'' odpověděla jsem jí rozmrzele poloviční pravdu a ona chápavě kývla. Vypadala zklamaně, ale dobře to zamaskovala.
,,Promiň, jen jsem měla strach,'' vysvětlila svou nedůvěřivost a já se zastyděla za svou podrážděnost.
,,To je dobré, promiň, chovám se nevhodně,'' omluvím se ihned a pak si promnu čelo. ,,Je toho teď moc,'' zašeptám a Maya kývne na souhlas. Nechá mě být a zmizí v koupelně. Já se překulím na bok a za pár chvil usnu.
Friday
Poslední den před dlouho očekávanými Valentýnskými slavnostmi. I když mám naučený celý text tak, že bych ho zvládla říct i pozpátku, mám kostým, vše je připravené, tak i tak se docela bojím. Myslím, že je to přirozená tréma, kterou má každý herec, nebo alespoň ten začínající.
Ráno už se mi chodilo lépe, ale i tak jsem si musela dávat pozor. Běhat se s tím nedalo a při sedání to taky nebyla legrace. Musela jsem to ale vydržet ještě jeden den, protože jsem počítala, že v sobotu už to bude mnohem lepší.
Den jsem zvládla bravurně, rozhodně lépe, než ten předešlý. Nasbírala jsem nějaké body a ani jednou neměla potřebu jít si lehnout do postele, kvůli bolestem. Zdálo se, že mi O Barbies daly pokoj. Aspoň na příštích pár měsíců. Přijaly mě relativně mezi sebe a k mému štěstí mě začaly přehlížet. Harrymu se vyhýbaly, takže jsme měly prozatím klid.
Co se týkalo zbytku Picta fiver, tam to bylo složitější. Kluci byli stále smutní z toho, co mi provedli. Chtěla jsem jim to už odpustit, ale přišlo mi lepší, nechat je v tom pěkně vykoupat, aby si plně uvědomili svou chybu. Niall se zdál být zkroušený nejvíc.
S Shawnem jsem nemluvila od Harryho mejdanu. Nemluvila jsem s ním o tom, co se dělo pak, a ani jsem to neplánovala. Byli jsme prostě dobří přátelé, dalo by se říct nejlepší, ale i tak 'Mé poprvé s Harrym', bylo pouze pro mě a Harryho...
Vrátila jsem se na pokoj a chtěla se převléknout, když někdo zaklepal na dveře. Vážně se to děje vždycky ve chvílích, kdy se k něčemu chystám? I tak jsem šla otevřít a usmála se, když jsem spatřila Harryho.
,,Ahoj, lásko,'' pozdravil mě a hned na to políbil. Uculila jsem se a pozdrav mu opětovala.
,,Co ty tu?'' navázala jsem otázkou a pozvala ho dovnitř. Odmítl a zůstal stát za dveřmi.
,,Něco pro tebe mám. Vezmi si boty a pojď,'' vypálil okamžitě a já s překvapením zamrkala. Obula jsem se a zvědavě ho následovala ze dveří. Trochu jsem se loudala, ale Harry mě naštěstí neokřikoval.
Došli jsme na parkoviště a Harry mi nečekaně zakryl oči svými velkými dlaněmi. Ucítila jsem jeho kolínskou a spokojeně zavrněla.
,,Co to bylo kurva za zvuk?'' podivil se.
,,Mám slabost pro tvou vůni,'' reagovala jsem a má upřímnost mě docela překvapila. S Harrym jsem byla otevřenější. Měla jsem pocit, že mu můžu říct všechno, a to mě uklidňovalo.
Harry se mnou poodstoupil a natočil mě úplně jiným směrem, než jsme sem přišli. Trochu se mi z toho zamotala hlava, ale se smíchem jsem chytila rovnováhu.
,,Už můžu?'' zeptala jsem se nedočkavě a Harry se uchechtl.
,,Jo. Ale zpátky to nechci,'' dodal, než mi odkryl oči. Zakmitala jsem svižně víčky a otevřela pusu dokořán. Přikryla jsem si ji hřbetem ruky a vydechla.
Přede mnou stálo krásné, malé a naprosto úžasné růžové auto. Přesně to auto, které jsem si přála. Přesně to, které jsem psala do svých stech přání. Přesně to, co-
Počkat!
Jak by to ale...
''I vy, slečno Sparksová, ale Vaše práce se mi záhadně ztratila. Ještě včera večer jsem ji měla ve své kanceláři, ale dnes ráno jsem ji už nenašla.''
Důvěřovat pro mě důležitým lidem
Být odvážná
Umět mluvit sprostě
Být sama sebou
Naučit se řídit
Nebýt na chvíli Olivii Sparksovou
Strávit noc ve velké knihovně
Poznat mamku svého kluka a poděkovat jí
Aby mě někdo namaloval
Nebýt tak stydlivá
Namalovat něčí nahý portrét
Aby po mně zůstala stopa
Podniknout něco šíleného
Strávit romantický den se svým klukem bez hádek
Mít malé růžové autíčko
...
To vše mi postupně plnil. Harry Styles měl v plánu splnit mi všech mých sto přání! A to všichni říkali, jak nerozumí romantice. On sám to říkal. Láska je zbytečnost. A přitom mi za poslední týdny dal tolik lásky, kolik jsem si ani nezasloužila.
,,Ty jsi blázen, Harry,'' zmohla jsem se pouze na tohle a Harry mu došlo, že mně došlo, že to celé takhle naplánoval. Ztrácím se v tom, abych pravdu řekla. ,,Harolde Stylesi, TY jsi blázen,'' zdůraznila jsem zájmeno ve větě a pokroutila hlavou. ,,To všechno-,''
,,Sem dělal pro tebe. A dělám to dál. Protože o tebe nehodlám kurva přijít. Tady máš zasraný důvody, proč my dva patříme k sobě,'' připomenul mi poslední strávené dny a já se usmála.
Došla jsem k tomu krásnému vozidlu a pohladila růžový lak.
,,Já nevím, jestli to můžu přijmout, Harry,'' řekla jsem vážně a on pokrčil rameny.
,,Neboj se toho auta. Naučím tě to v něm, uděláš si řidičák a všechno bude dobrý,'' uchlácholil mě a postavil se za mě. Objal mě zezadu okolo pasu a líbl mě na krk.
,,Tak to nemyslím. Je to velmi drahý dárek, Harry. Velmi-,''
,,Olivie, to je fakt kurva ten nejmenší problém. Na to ser! Já ti to dal, protože sem chtěl. A opovaž se mi to vrátit. Taky ti nevracím dárky, co mi dáš!'' pohrozí mi a já protočím očima.
,,Harry, neskákej mi tolik do řeči, to za prvé. A za druhé, já ti nedávám dárky v hodnotě tisíců!'' upozorním ho a on nad tím mávne rukou.
,,Cenu to má v překladu stejnou, protože je to darovaný, jak ty říkáš, od srdce. Takže... už, do hajzlu, nemel a nasedej,'' popožene mě a plácne přes zadek. Na tyhle gesta jsem si už zvykla.
Otevřu si dveře od řidiče a opatrně nasednu. Při dosednutí, ale zakňourám, protože dosednu příliš rychle. Harry zbystří a mně je jasné, že je všechno v háji...
,,Furt tě to bolí, že jo?'' ucedí otázku a já hned zavrtím hlavou.
,,Ne, jen-,''
,,Do prdele,'' zašeptá opravdu naštvaně. ,,Posral sem to, neměl sem tak spěchat! Sem fakt čůrák!'' začne si nadávat a já se to snažím ulehčit.
,,Harry, je to v pořádku, už to skoro nebolí jen - au, sakra!'' zakleji, protože zavadím o řadící páku, když se na něj snažím dosáhnout.
,,Jasně, seš úplně v poho,'' pronese ironicky a pomůže mi si sednout. ,,Já už s tebou píchat nebudu. Fakt ne. Nejmíň půl roku na tebe nešáhnu!'' rozhodne a mě se to kupodivu dotkne.
,,To ne, Harry! Mně se líbí, když se mě dotýkáš a když spolu... jsme!'' řeknu celá rudá a Harry zavrtí razantně hlavou.
,,Nedotknu!'' utne tenhle rozhovor a já zarytě mlčím. Chci něco namítat, ale vím, že to nemá cenu. Budu muset počkat pár dní, možná týdnů, než vychladne a než ho ujistím, že mi nic vážného neudělal.
,,Harry?'' oslovím ho opatrně.
,,Ne, kurva, Olivie, nebudu na tebe šahat, protože bych ti akorát ještě víc ublížil! A to nechci!'' reaguje ihned, i když jsem vůbec nechtěla mluvit o tomhle.
,,To jsem nemyslela,'' zasyčím, protože mě to opravdu naštve. ,,Nikdy si mi fyzicky neublížil a ty to víš! To, že mě bolí po prvním sexu mezi nohama, není nic neobvyklého!'' zvýším hlas a chytnu se pevně volantu. ,,Chtěla jsem se zeptat, jestli můžeme začít,'' řeknu konečně a Harry zamračeně kývne.
,,Nešáhnu na tebe,'' neodpustí si umanutě a já dám oči v sloup. ,,Můžeš jet,'' pokyne mi a já si vzpomenu na všechny kroky, které mě Harry učil.
Největším problémem je opět řazení, ale skoro okamžitě se do toho zase dostanu. Harry mi pomáhá, ale oba se k sobě najednou chováme odtažitě. Já bych se tedy nechovala, ale to on se teď chová, jako bych byla porcelánová panenka a on mě nechtěl rozbít.
Uděláme menší okruh okolo školy a pak zastavíme vedle Harryho Porsche. Vystoupíme mlčky a Harry mě celou dobu ostražitě sleduje. Dělám, že ho nevidím, ale i tak si dávám pozor, aby má gesta byla naprosto normální a aby nebylo poznat, že mě to občas zabolí.
,,Miluju tě,'' řeknu mu upřímně tak, jak mi to říká on, když stojíme zase před dveřmi mého pokoje. ,,Vážně moc tě miluji, ale... občas jsi až moc paličatý, Harry.'' Prohrábnu mu vlasy a políbím ho na rozloučenou.
,,Já tě miluju víc,'' zaslechnu za sebou, ještě než mu zmizím z dohledu.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
♦ Faaaajn! Takže, kdo je zpátky? :D
♦ Skoro měsíc jsem byla fuč, takže jste to za tu dobu snad všechno museli zapomenout, ne? :D
♦ I tak, doufám, že se do toho zase dostanu. Tenhle rok jsem v prváku, dnešní první školní den byl fakt vzrůšo, no... :D, takže žádné přijímačky, jen učení, nějaký ty zájmy, znáte to, a já doufám, že bude víc kapitol, než minulý rok, jestli chápeme...
♦ No, budu se snažit, děkuju všem za podporu <3
♦ Btw, kdo by neslyšel o mém blogu, tak mrkněte na můj profil. Založila jsem si nový a začíná být docela rychle úspěšný, dávám si s tím práci, tak šup, kdo chce <3 (Je tam článek o Harrym, 1D, StoryTime a bude tam toho ještě mnooooho!)
♦ Vaše: Mattie <3