Stojím jako vždy na svém místě. Za ty čtyři roky se moc nezměnilo noc co noc to samé místo, čas a vlastně i oblečení. Někomu se může zdát, že jen blázen může být venku v sukni v té zimě, co panuje, ale ještě větší blázen když je to muž.
Dovolte, abych se představil. Mé jméno je Harold Edward Styles jsem „jsem normální kluk." A teď k tomu proč tam jsou uvozovky. Jsem gay, jenomže to by nebylo tak hrozné, ale k tomu všemu jsem kurva a nestydím se za to. Miluju dámské oblečení a miluju nosit podkolenky.
Pro někoho to může být moc a někdo se zeptá, proč se nenechám předělat? Vysvětlení je jasné. Miluju, když mi někdo přirážet do zadečku a k tomu ještě k tomu všemu do mého uzlíčku nervů. Ano až takhle zvrhlý jsem.
Asi se ptáte, proč dělám tuhle práci? Jako snílek jsem sem přijel, že dostanu v práci v herectví a taky dostal, jenomže pak to začalo. Alkohol, drogy a sex. Neměl jsem peníze. No a dostal jsem se takhle na „podřadnou práci". Ano další uvozovky. Jsem v okolí vyhlášený a dostávám hodně peněz. Naštěstí jsem s drogami skončil a jediné co si dám je ten alkohol.
Co moje rodina? Myslí si, ž dělám solidní práci a mám milého přítele. Nemůžu to mé mamince přiznat, ta jediná by ze mě byla zklamaná a to já nechci.
Stojím tedy na chodníku se svým kamarádem Niallem a čekáme, jestli někdo nebude chtít nějaké služby. Jenám stejně, vlastně jsme kamarádi od malička a díky alkoholu a celkově situaci jsem ho znovu našel. Jo a je nám 22. Takže zpět stojíme na chodníku je sedm hodin večer a najednou kolem nás projede dost luxusní auto. Nakonec začne couvat zpátky. Otevře okýnko a nakoukne ven. „Pánové mohli byste mi poradit?" a mě se podlomily kolena.