Ehm. Asi bych se měla představit, co?
Jsem Cassie Herondaleová. Možná si říkáte, že všichni lovci stínů jsou stejní a toť vypatlaní následovníci Spolku, kteří odsuzují podsvěťany a civily. No, máte pravdu.
Až na pár lovců stínů na celém světě jsou všichni vypatlaní. Většina lovců stínů z mého Institutu podsvěťany a civily neodsuzuje, kdyby vás to zajímalo.
Tohle budou moje zážitky a hlášení z misí. Musíte si říkat, že to musí být nuda, vždycky jenom někam jít, zabít tam pár démonů, napsat hlášení a pak konec.
My ale máme oproti ostatním lovcům stínu takovou menší výhodu. Hlášení píšeme v kavárně a v Institutu máme taky pár kávovarů. A ty mise nejsou zas tak nudné. Občas jsou i docela zajímavé... Nebo divné. Jako třeba, když jsem šla se svojí kamarádkou čarodějkou vyšetřit hlášení o civilském kultu uctívajícím růžové třpytivé jednorožce tančící na duze.
Ale o tom až příště.
YOU ARE READING
Zápisky pražského lovce stínů
FanfictionPříběhy Cassie Herondaleové z pražského Institutu lovců stínů. Varování: Není zaručeno, že se nestanete závislými na kávě, během čtení tohoto příběhu. P. S.: Za smrt smíchy neneseme zodpovědnost. Umístění: - 1. místo v kategorii kafe
