Dny mezi Vánocemi a Silvestrem byli podstatě stejné jako každý jiný den. Nic se nedělalo. Nebo když už něco, tak se koukalo na televizi.
A tahle to bylo doma u 'Stylinsonvých'. Harry s Louim koukali na nějakou show a Jay s Ann byly kdo ví kde.
Loui byl pořád nadšený z jeho vánočního dárku. Pořád se na něj koukal. Hlavně na vyrytou větu "I always love you Lou". Tato věta mu vždy připomínala, jak Harryho nadevše miluje. A pak mu to došlo. Co kdyby udělal stejný Harrymu? To byla jeho nelepší myšlenka, pomalu za celý rok. Měl štěstí, protože Harry má narozeniny až druhého února. Takže přívěsek nemusel hned shánět. Ale ne až tak, že to půjde kupovat ten den, to zas ne. Loui je na tohle přímo master.
Když je už Louimu osmnáct, tak se rozhodl si udělat řidičák. Jeho první jízda má být sedmého první, takže má celkem čas, aby si zopakoval ještě pravidla silničního provozu. Které dostal od mamky k Vánocům. Loui nějakou tu dobu šrotil do sebe pravidla provozu. Už měl dost z přednosti zprava nebo nesmyslných řečí jak vyměnit stěrače, takže sešel do obýváku, kde seděl Harry. Právě se koukal na golf. Počkat, na co, že se koukal? Na golf? Harry se nezdá.
Loui pořád študoval pravidla a tak Harrymu nic nezbývalo, než se kouknout na nudný golf.
"Slavný golfový hráč Niall James Horan právě postoupil do dalšího kola. Tomuto mladíkovi je pouhých šestnáct let. A možná jste tohle nevěděli, ale náš Irský šampión jde vyhrát i do Britského X-Faktoru", nadšeně vypovídala žena z televize.
"Kurva", pomyslel jsem si. "Ehmm, Lou?", nervózně jsem se otočil k modroočkovi. "Ne Harry, ten tvůj xicht dobře znám. Co jsi zase proved? Že ty jsi přejel zase Mourka od paní Spoonové?", snažil jsem se promluvat k Harrymu, tak abych se nezačal smát. "Ne to naštěstí ne. Počkat, cože?", nevěřícně jsem na něho koukal. Zakroutil hlavou a pobídl mě abych pokračoval. "Víš jak jsem ti říkal, že jsem v tý restauraci vzal nějakýho kluka pod krkem?", kladl jsem mu otázku. Když jsem k němu vzhlédl, naskytl se mi pohled na rudého, za břicho držícího Louiho. Z toho jsem vydedukoval, že si to asi moooooc dobře pamatuje. Takže jsem pokračoval: "Noooo, on je to nějaký šampión v golfu". A v tu ránu mu smích přestal a tázavě na mě hleděl. "C-cože?", pořád se mi smál, až tak, že nepopadal dech. "Počkej, počkej. Takže mi teď říkáš, že jsi chytil pod krkem golfového šampiona?", zase se mi začal smát. "Ano, Loui. Vzal jsem ho pod krkem a on se mě lek a utekl", to byla poslední věc co jsem doslovil. To už se Loui válel na zemi a popadal se za břicho. Asi po patnácti minutách se jakš takž uklidnil, ale to přišly mámy a hned jsme oba věděli, že je něco špatně. Prošly kolem nás, obě se usmály a šly do kuchyně. Divný.
"Ccc-o?", ozval jsem se po chvilce Harry. "Harry? Co to doprdele bylo?", vyděšeně jsem k němu vzhlédl. "Ehmm, no...ehm...mmm...hmm...Vím, že tohle není dobrý. Večer nám to určitě řeknou", řekl a posadil se na gauč.
V kapse mi zapípal mobil. Kouknul se na něj a pak zase na Louiho. "Lou? Ed nás zve na párty", otočil jsem na něj obrazovku se zprávou.
From: Ed Ahoj H. Dneska pořádám silvestrovskou párty. Přijď i s tím tvým klukem. Rád ho poznám. Jo a taky, začíná to v devět. Zatím ahoj:) Ed.
"Půjdeme? Prooooosím", koukl Harry na Louiho se psíma očkama a začal prosit jako malé dítě. Harrymu nejde říct ne, když na vás kouká smutně.
К сожалению, это изображение не соответствует нашим правилам. Чтобы продолжить публикацию, пожалуйста, удалите изображение или загрузите другое.
Tomuhle velkému stvoření prostě někde říct ne. "Harryyy, božeee můj. Achjooo, Ježis jo. Tak pujdem no", Harry se na mě vrhnul a skočil mi hned na krk.
To: Ginger lad Nazdár Ede, přinesu. Čekej nás tam. Zatím čau. -H
"Looou? Co si mám vzít", optal se kudrnáč menšího. "Vem si to černé obeplé tričko a ty skinny. A ty zlaté chelsea boots. A ještě tu Jughead bundu", vyházel na Harryho modroočko jeho dnešní róbu. Zato menší šel na jistotu. Vytáhl bílé tričko s krátkým rukávem, bledě-modrou košili, černé uzké skinny a černé vansky a na vrch hodil stejnou budu jako Harold.
"Můžeme, zlato?", zahučel kluk většího vzrůstu. "J-jo, jenom si něco vezmu a jsem u tebe", okřikl ho menší ze shora.
Než jsem šel k Harrymu, tak jsem si dal do kapsy u jeansů ještě dva kusy šprcek. Prostě, víte co. Kdyby náhodou... *mrk mrk*. Vsunul jsem je do kalhot, popadl mobil, klíče od baráku a peněženku a štrádoval jsem si to ke kudrlince.
Máme štěstí, protože Ed bydlí asi o dva bloky dál. Takže jsme nemusli jét na kole, nebo si zavolat tágo.
Stáli jsme před Edovým barákem. Na dlažbě bylo cítit, že už to tam dost žije a taky podle dost solidně poblitého keře šlo poznat, že už skoro všichni budou nalitý jako carský dustojníci. Zaťukali jsme na dveře, ale v tom ohluchujícím bordelu by ani nebo slyšet, kdybych tady přehnul Louiho a on slastně zavzdychal moje jméno, pokaždé když si to rozdáváme.
Zachránil nás náš anglický kamarád, který seděl na verandě, jako lidské slovenské kamery. "No nazdar brá...", vesele ke mně přiběhl a pozdravil mě, ale když spozoroval Louiho. Jeho veselost rychle přešla. "P-prosím nebí mě. Vem si co chceš", začal plakat Ed. Nasraně jsem se na toho malýho skrčka otočil a zabodnul jsem ho pohledem. "Můžeš mi kurva vysvětlit. Proč se tě Ed bojí", prsknul jsem mu do tváře. "Jj-á", vykoktal ze sebe Lou. "Nic mi nevysvětluj. Nechci to slyšet!", došla mi trpělivost a rychlím krokem jsem vešel do domu, kde jsem hned našel stůl s chlastem. Říkám vám, že vysoký je výhoda a ta výhoda se právě naskytla teď. Je dobrá na hledaní něčeho nebo někoho. Popadl jsem červený kelímek čeho si zeleného a chrsknul to do sebe. Vzal jsem si ještě dva kelímky něčeho žlutého. "Doufám, že do toho někdo nenachcal", pomyslel jsem. Ta chcankově-žlutá tekutina byla tequila. Jsem si říkal, proč to tak pálí.
Taky si Říkáte, Harry, je ti kurva patnáct! Momentálně mi to je jedno jestli mi je sto nebo patnáct. Chci se pořádně ožrat. Momentálně jsem Louiho ztratil úplně z dohldu. Nebyl jsem zvyklí na tak velké chlastání, takže po třetím kelímku jsem už cítil, jak mi alkohol koluje tělem a težknou mi nohy. Takže jsem se vydal si někam sednout. Cestou jsem líbal nějakou blondýnku, která voněla jako Taylor. Doufám, že to teda ta Taylor fakt nebyla. Nebo tady udělám barevnou fontánu.
Došel jsem ven za barák a sedl si na okraj schodů. Vytáhl jsem mobil a napsal jsem Louimu.
To: Boobear <3 Gd sy?
Jen co jsem došel nazpátek domů, mi zapípal mobil. Vytáhnu ho a kouknu na obrazovku.
From: Kudrlinka Gd sy?
O co, že je nalitej a teď se válí někde pod obrazem a ne dej bože, že se s někým mucká a nebo, že někomu teď právě vyšukává mozek.
To: Kudrlinka Doma.
Na to, mi hned přišla odpověď.
From: Kudrlinka lu j ť mihuju pryjeď pr ě
Na nic jsem neváhal a vytočil Harryho. "Harolde! Děláš si ze mě kurva srandu? Proč ses ožral? Já bych se měl spíš ožrat a vysrat se na tebe. Ale víš co? Jdu pro tebe a doma ti to všechno vyříkám!", nenechal jsem ho ani pípnout a letěl jsem k tomu zrzavému zmetkovi.
- Helou gájz. Přeju šťasný nový rok! Jak se vám líbí MV 'Treat people with kindness'? Musím řict, že jsem z něho docela odvařená. Nejlepší je na tom, jak Harry tancuje, to je asi uplně nejlepší. A of course, že tam je něco Larry. Harry nepřekvapuje. Doufám, že se vám tahle kapitola líbila. All the love - S.
- A omlouvám se, že to publikuju až teď. Mam opět krizi, takže to jde ztuha. Ale nějak se snážim se do toho zase dostat.
