Taste | Woosan

coffee and flowers

Fluff/ slight sexual tension

Enjoy <3

:｡･:*:･ﾟ'★,｡･:*:･ﾟ'☆

Bylo odpoledne, když se San zastavil u stánku s květinami. Chtěl svému příteli udělat radost a tak mu koupil kytici a s úsměvem se rozešel domů. Cestou se stavil ještě do kavárny s tím, že mu donese jeho oblíbenou kávu. Slečna za pultem se na něj usmívala a když uviděla velkou kytici v papíru, nedalo jí to a zeptala se.

„Kdopak je ta šťastná dívka?" usmívala se dál, mezitím co vyřizovala objednávku.

„Myslíte, že je šťastná?" povytáhl San trošku obočí a zasmál se. Těšil se, až jí řekne, že to není dívka, ale chlapec.

„No jakpak by ne? Nesete jí kytici a kávu, já bych šťastná opravdu byla," zasmála se také a trošku si Sana prohlédla a poté dodala, „ještě když její přítel je takový fešák!" řekla a znovu se začala smát, i když to myslela vážně.

„Musím vás zklamat," usmál se a na vteřinu se zadíval na své boty, než se podíval na ni. „Je to on," zašeptal a poté jí ukázal Wooyoungovu fotku a ona se jen začervenala.

„Proč jsou všichni pěkní kluci již zadaní nebo na kluky?" zakňučela a San se opět jen zasmál.

„Nebojte, jednou budete mít přítele i vy, jste milá," zazubil se na ni, když si bral své objednané kávy a zaplatil. „Mějte krásný den," řekl jí, než se otočil k východu.

„Mějte se krásně, přijďte zas!" řekla ještě rychle a San jen otočil hlavu a několikrát přikývl, než opustil kavárnu.

Když vyšel z kavárny, upoutal na sebe pozornost pár kolemjdoucích, ale nevšímal si toho. Už se těšil, jak přijde domů a obejme jeho milovaného přítele. Znamenal pro něj celý svět, byl pro něj vše a udělal by vše jen aby byl šťastný.

Kelímky s kávou si dal do tašky tak, aby se horká tekutina nevylila a tršku zrychlil krok. Mezitím, co šel, přemýšlel, kam by Wooyounga vzal. Dnes bylo obzvlášť hezky, teplo a příjemně, proto mu do mysli přišli mezi první nápady zoo, cukrárna, procházka po pláži nebo nějaká luxusní večeře.

Chtěl, aby se Wooyoung cítil milovaně, a tak by možná mohl zkloubit dva poslední ápady dohromady. Proto si z kapsy svého saka vytáhl telefon a našel si restauraci a následně zavolal, aby zarezervovali na sedm hodin dvě místa. Ze svého plánu byl neskutečně ndšený, a těšil se, až řekne Wooyoungovi, že má pro něj překvapení. Doufál, že se jeho přiteli tento nápad bude líbit.

Když přišel před jejich dům, kytici schoval za záda a zazvonil, protože si uvědomil, že nemá jak otevřít. Chvíli čekal mlčky, než se dveře otevřely a vykoukl z nich Wooyoung ve velké mikině (kterou si vzal od Sana) a z domu hrály písničky. Na Wooyoungově tváři se objevil široký úsměv.

„Jsi doma brzy," řekl vesele a otevřel dveře víc, aby San mohl projít.

„Jdi přede mnou," poprosil San, protože nechtěl, aby jeho přítel viděl tu kytici. Woo jen přikývl a šel do domu.

„Uvařil jsem ti oběd!" zavolal z kuchyně a začal ho chystat. Zrovna v tu chvíli se San chtěl zeptat, co to tam tak voní, protože domem se rozléhala úžasná vůně nějakého jídla, které bylo čerstvě uvařeno.

„Krásně to voní, děkuji," poděkoval San, když vešel do kuchyně, která byla zároveň i jídelnou a obývákem. Jejich dům byl malinký, připomínal byt, akorát bez pater se sousedy a se zahradou.

Až teď si Wooyoung všiml, že Si San neodložil oblečení, jelikož něco držel za zády. Snažil se vypadat, že ho to nezajímá, ale malému potulnému úsměvu nedokázal zabránit. Místo toho, aby něco řekl, dal misku s jídlem a hůlkami vedle, na stůl, který byl nově prostřený.