Doufám, že je to jen další noční můra

282 29 4
                                    

Když se po nějakě době otvírají těžké, kovové dveře, které mě dělí od světa do očí se mi zabodnou ostré paprsky zářivek, které svítí na chodbě.

Jeden z mírotvorců mi rozváže provazy. Pak mě chytnou pod rameny a táhnou někam pryč.

"Kam mě vedete?"Zeptám se.

"Doufám, že máš ráda elektrický proud. Bude se ti to moc líbit."Řekne posměšně ten co mě drží pod pravým ramenem. Odvedou mě k nějaké místnosti a strčí mě dovnitř. Moje ztuhlé nohy nedokážou plnit můj účel, takže ležím na vlhké zemi. Pozvednu hlavu a všimnu si nádrž s vodou. Opět mě někdo popadne za ruce. Vytáhne mě na ztuhlé nohy. Je to osoba zahalena v bílém. Připojí mě na jakési drátky. Pak do mě shodí do nádrže. Dovnitř vejde nějaký muž. Jediný komu jsem tu zahlédla obličej.

"Budu se vás ptát na otázky a vy mi na ně budete odpovídat. Rozumíme si?"

Vystrašeně přikývnu.

"Co jste věděla o plánu rebelů?"

"Já jsem nic nevěděla..."

Osoba v bílém co až do teď stála za mnou mě chytne za vlasy a ponoří mě pod vodu. Ve stejnou chvíli mnou projede elektrický výboj. Zaječím, ale tím jen způsobím, že se nalokám vody. Vytáhne mě nad hladinu. Snažím se vykašlat vodu.

"Kdo byl zakladatelem povstání?"

"Já nevím."

Opět mě noří pod vodu a mým tělem projede elektrický šok. Vytahuje mě nad hladinu.

"Milujete Haymitche Abernathyho?"

Chvilku mi trvá než odpovím.

"Ano."

Opět mě zatlačí pod hladinu a nechá mnou projet větší elektrický šok než byli dva předchozí.

"Špatně!"Křikne na mě, když se dostávám nad hladinu."To kvůli němu jste tady."

"On za to nemohl. Vrátil by se pro..."Namísto toho aby mě ponořil pod vodu mnou nechá projet jen elektrický šok. Místností se rozlehne můj výkřik.

"Slečno Trinket-ová Haymitch Abernathy je ten špatný."A s těmito slovy odejde. Osoba mě vytáhne z vody a odpojí z těch drátků. Dovnitř vejdou mírotvorci a odtáhnou mě do mé cely. Cestou tiše vzlykám a snažím se nemyslet na bolest, kterou stále cítím. Vhodí mě do cely a ani se neobtěžují mě přivázat k židli.

Bezvládně ležím na studené zemi a tiše vzlykám.

Kéž by to byla jen noční můra ze které se každou chvíli probudím.

Hayffie in the GamesWhere stories live. Discover now