|12|

481 15 6
                                    

Dopředu říkám, že bych ty tři části nejradši smazala, ale když si teď vzpomenu kolik času jsem u nich zpětně strávila... bez komentáře.

________

Nevím kolik je, ale je tma.

Zvednu se z postele a jdu do koupelny. Když v tom to ucítím.
Ještě víc přidám a zamknu za sebou.

Dneska ne, sakra.

Tak třeba v tuhle chvíli si příjdu, jako kečup, do kterého přidáte jedlou sodu.

Prohledám všechny skříňky a mám to, tampóny! Eh, nesnáším tampóny, ale nemám na výběr pak to řeknu Liamovi.

Tohle určitě kupoval Liam, kluci podle mě ani neví, co to je.

Tak už vím, z čeho bylo tolik emocí naráz - mé holčičí dny totiž doprovází přehnané emoce a velice dospělé chování. Nemluvě o sladkostech.

Svlíknu se a vlezu do sprchy, kde se umyju - nečekaně.

Umytá s pocitem čistoty, vylezu a obleču si zase to samé oblečený. Samozdřejmě si ještě dám tu malou myšičku tam kam patří.

Trošku postiženě sejdu schody, protože jsem zrovna dostala na něco chuť a tak úspěšně dojdu až do kuchyně.

Konečně vytáhnu Nuttelu z lednice. Chápete to? Lednice!
Otevřu ji a tou největší lžící si naberu kopec mého hnědého zlatíčka - myšleno, jako Nuttela.
Dám si jí do pusy a ani bych se nedivila, kdybych ji měla úplně všude.

"Co tady děláš tak pozdě?" Uslyším za sebou klučičí hlas, který může patřit jenom-

_______

Já... bez právníka nemám právo vypovídat.
Ready to Run!

~Ann

𝙺𝚊𝚖𝚊𝚛𝚊́𝚍 𝚖𝚊𝚏𝚒𝚊́𝚗Kde žijí příběhy. Začni objevovat