Kříša byl zmaten. Netušil, co se děje, co udělal špatně, proč je Símn naštvaný ani jak se sem vlastně dostal. Najednou však uslyšel šeptání: ,,Hej, hej ty, ty novej, psst!"
Kříša odpověděl možná až moc nahlas: ,,Coje? Kdo jsi?"
,,To je jedno, kdo jsem, ale ty znáš Neobyčejnýho Símna?"
,,Cože? Jakýho sakra neobyčejnýho, vždyť je to normální smradlavá krysa!"
,,Počkej, ty jsi vážně nikdy neslyšel o krysích třídách? Protože to je celkem výhoda znát někoho Neobyčejnýho, to by tě odsud mohlo dostat! Teda mohlo by to bejt lepší, ale nejhorší to úplně není."
Kříša se cítil jak v nějaké RPG hře, kde se zrovna od nedůležitého NPC dozvídá důležité informace.
,,Pokračuj. Co jsou tyhle třídy?"
•{}•
Když jsem tuhle kapitolu psala, měla jsem pocit, že to je mega promakaná a dlouhá část, pak si to po sobě přečtu a je to spíš odpad. Ale to už tahle kniha stejně je, takže to nevadí😄
Stejně doufám, že se vám aspoň trochu líbila a zatím se mějte! ❤️
ČTEŠ
Dont do drugs, kids
ActionPotkaní rodina žije své poklidné životy v análech kláštera. Všechno se tam daří a všichni jsou šťastni. Tedy byli. Dokud jeden z šestnácti synků jménem Kříša nepotkal krysáka.
