Sofie Potter

26.

Už toho vím tolik. Znám tolik, že už nemám co víc znát a vědět. Tu holku začal mít rád přes to jsem viděla jak ho zabijí. Musela jsem si až sednout na novou postel. Začala jsem se uklidňovat,, Slunce, měsíc, pravda. " To jsem ještě dvakrát zopakovala a byla v klidu. Proč mě to uklidňuje? Jsou to tři věci, které nemůžou být dlouho skryté. Vždy se odkryjí. Dala jsem si kolem mého pokoje takovou papírovou stěnu. Pak jsem začala dělat obývák. Televize, krby gauč. Sladěné do fialové. Vedle jsem udělala stůl s šuplíky. Poličku na rostlinky a menší skleník. Na stole mám kotlík to bide taková bylinkářská zóna. Pak poslední největší část tréningová. Dala jsem tam tři boxovací pytle. Žíněnky a dřevěnou dlouhou tyč. Ještě nevím na co. Udělala jsem si zapeklitý vchod tohle je jen moje místnost. Pak jsem uviděla fénixe jak tady poletuje. Nastavila jsem ruku a on mi na ní přistál,, Jak jsi se sem dostal? " On letěl pryč a já ho nechala. Baziliškovu lebku jsem dala majestátně nad krb a televize je vedle na stolku na televize. Popadla jsem svůl nebalvírský plášť a lem udělala černo fialový. Znak jsem vytrhla. Nejsem v žádné koleji. Vyrazila jsem na hodinu. Obrana proti černé magii. Celou cestu si o mě šeptaly. Všichni si šeptaly. Vešla jsem dovnitř. Nebyl tam stejný učitel jako vždy byl tam nový. Hned začal,, Jsem Profesor Loufis a i přes to, že jsem tak mladý budete mít značný respekt. Všichni!! " Podíval se na mě. Tony i Ryan tam byly. Ryan vypadal jakoby ho něco praštilo. A on začal mluvit o třech kledbách, které se nikdy neodpouštějí. Ví co říká možná až moc. Moje myšlenky byly mimo. Celou dobu se mi v hlavě přehrávaly nějaké vzpomínky. Dost bolestné vzpomínky. Učitel se zept,, Slečno Blacková odpovězte mi na otázku. "Nedávala jsem pozor,, Smím se zeptat jak zněla?" On řekl,, Strhávám Nebelvíru 5 bodů. "Ledabyla jsem mykla,, Pro mě za mě nejsem z nebelvíru." On řekl,, Fajn 10 bodů. "Já jsem nic neřekla, ale bylo mi to jedno. On pak řekl,, Takže jaké kouzlo použijete na kledbu mdloby na tebe." Já jsem řekla,, Záleží na situaci. Pokud nestíhám vytáhnout hůlku. Radši uhnu. Pokud jí držím můžu ho jednoduše odrazit. Ochranným kouzlem Defensio. Samozřejmě záleží jestli zaútočí ještě jednou. V tu chvíli by bylo moudřejší uhnout a poslat protikouzlo. " On se zeptal,, Jaké by jste použila?" Já jsem se zamyslela,, Zas a opět záleží útočím na zkušeného kouzelníka nabo začínajícího? Jde mi o život nebo je to cvičný souboj? To je těžké vám tak říct. " On se uchechtl,, Stačí říct i jinak, že nevíte." Já jsem se uchechtla,, Já osobně bych použil Bombardo. " On kýval hlavou. Vypadal z části naštvaně a z části pobaveně. Zbytek hodiny jsem si kreslila piškvorky. Po hodině za mnou Ryan přišel.,, Co se stalo? Že si nepamatuju zbytek?" Hned jsem odpověděla,, Voldemort vás dal do spánku. Měly jsme pokec. Chtěl mě na svojí stranu tak jsem je postupně začala zabíjet. On mě nechal. Johnsona jsem nechala utéct. Mezi tím co jsem bojovala s Tomem." On se zeptal,, Kdo je tom? "Já řekla,, Voldemort." S tím jsem šla dál a on řekl,, Všichni si šeptají i učitelé, ale Loufis ani Berk tě berou jako normální puberťačku, která si chce udělat respekt. Dělají si srandu z toho, že učitelům přeskočilo. Zkus být trochu milá." Já jsem se zeptala s nadějí ,, Můžeme být přátelé? I po tom všem?" On vydechl,, Nikdy jsme nepřestaly být přátelé. Jen už nikdy nepoužívej ty zlé kledby. "Já jsem kývla,, To ti můžu klidně slíbit." Objala jsem ho.. Chápete to... Já objala JEHO. To jsem nikdy neudělala. Sama od sebe jsem nikoho neobjala. Byl určitě rád. Někdo si aspoň vzpomněl. On pak řekl,, Musím už na kolej. Tak zatím" Odešel. Na mě pak narazil učitel Loufis. Hned řekl,, Všichni o vás říkají nereálné věci. Myslím si, že jste jen flákač, který nic neumí a nic nedočkázal. "Obešla jsem ho a řekla cestou,, Mám zákaz dělat bordel. Jinak by jste už byl tři metry pod zemí." Šla jsem svým směrem na záchody a dolů. Potkala jsem Ufňukanou Uršulu,, Ahoj Uršulo. "Ona se usmála,, Ahoj Sofi. Tak co říkal Harry." Já vyjekla,, Ty si mě pamatuješ? " Nechápavě si upravila brýle,, Ano." Já jsem se zaradovala,, Nejradši bych tě objala, ale... no.. víš.. " Ona hned řekla,, Jen protože jsi Potterová nebudu na tebe zlá. Co říkal Harry? A kde byl? "Já jsem řekla,, Že tě pozdravuje. Byl v lese." Ona se opřela o zeď,, Asi nevíš proč byl zrovna tam?" Zalhala jsem,, Nevím" Viděla můj strapený obličej,, Co se ti stalo? " Ironicky jsem se opřela o umyvadlo,, Nic moc. Jen jsem zničila pána zla, tak trochu jsem zabila pár zlých lidí a většina lidí si mě ani nepamatuje." Ona se usmála,, Pamatuješ si jak jsi z téhle školy chtěla odejít a teď je to jediné místo, kde můžeš být. Rozhodla jsi se být tady proč?" Podívala jsem se do země,, Tady je pravda. Poprvé jsem si našla přátelé. Poznala blíž svojí rodinu. "Ona nadzvedla obočí,, Takže.." Já se usmála,, Díky. "Ona řekla,, Pro Pottery všechno." Ona pak šeptla,, Někdo nás poslouchá za zdí. "Jen jsem se uchechtla,, Jdu do svojí komnaty." Ona se usmála,, Je to tam pěkné. Byla jsem se podívat. Dál už nemůžu."Je jsem kývla,, Díky." Šla jsem tunelem do místnosti. Převlékla se do tílka a legín a začala jsem bušit do pytla. S různými skoky a kryty. Skoušela jsem i kouzla. Jednoduchá. Slyšela jsem, že někdo přišel. Neřešila jsem to a dál mlátila do pytle. Ten dotyčný třikrát a pomalu zatleskal. Podívala jsem se na onoho člověka. Byl tam ten učitel Loufis. S ignorem jsem pokračovala.,, Co tady děláte slečno Blacková? "