Sofie Potter

6.

Vyskočila jsem z postele zatímco ostatní spaly. Převlékla jsem se a vyrazila do ředitelny. Doslova jsem tam vpadla, oklepala jsem se a vstala ze země. K mému štěstí už tam seděla i Hermiona. Já jsem vyjekla,, Hermiono, můžeme si promluvit osamotě před školou? " Ona kývla ,, Můžeme zůstat tady. Začala jsi se chovat divně. Chtěla jsem to probrat." Vypadala jakoby měla o mě strach. Je to má matka ani se nedivím. Já jsem se zeptala narovinu,, Kdo je má reálná matka a otec??! "Ona vyprskla to co zrovna pila. Asi káva. Při tom dál lže ,, James a ta feťačka." Já jsem s nadějí v očích hlasitěji řekla ,, Nelži mi prosím!!! I když se to nezdá jsi jediný člověk, kterému věřím!" Začaly se mi oči zalévat slzy. Ona vydechla,, Oba jsme už měly rodinu. Ani nevíš jak bylo těžké tě schovat před rodinou. Porodila jsem tě v den, kdy všichni zemřely. Proto jsem nezemřela. Harry Potter je tvůj otec. Chtěl své ženě říct, že jsem mu porodila dítě, ale nechtěla jsem mu zničit rodinu a nechtěl abych jí měla zničenou já. Miloval tě. Nechtěl dovolit, aby jsi měla hrozný život. I kdyby prohrál soud o svoje vlastni děti s Ginny. Věděl by, že všichni Potterovi mají dobrý život." Já jsem začala brečet a zeptala jsem se,, Proč? Proč jsi mi to tajila? Proč jsem si myslela, že jsem vyvrhel i když vlastně nejsem." Ona začala taky brečet.,, Protože, když jsem tam přijela Harry ještě žil a řekl, postarej se o ní i kdyby jsi měla lhát. nechtěla jsem... Nevěděla jsem co říct.... Mám tě ráda Sofie.... I on tě miloval."

Já jsem s tím odešla. Můj ztrápený pohled mluvil za vše. Vešla jsem do knihovny a začala hledat informace o těch kamenech." četla jsem tak dlouho dokud mi nezačala hodina letu na košťátech. Při čtení jsem se uklidnila a byla v pohodě. Vběhla jsem na to famfrpalove hřiště a učitelka měla blbé kecy, že jsem přišla pozdě. Bla bla bla... Už teď jí nemám ráda. Ona pak řekla,, Zahrajeme si famfrpál. Rozdělte se do kolejí a začne nebelvír proti zmijozelu. Cvičná hra. " Theo začal,, Jsem brankář vy dva jste obránci, ty Sofie budeš chytač." Já vyjekla,, Děláš si srandu já na tom ani neumím jezdit nebo co se na tom dělá." Neumím s koštětem. Nějaký kluk řekl pobaveně ,, Jsi Potterová zvládneš to" Theo byl nad věcí a uklidňoval nás,, Takže všichni nevadí když prohrajeme zmijozel má ve svém týmu polovinu svého soutěžního týmu. Takže v klidu. " To mě hned uklidnilo. Všichni jsme vzlétly a ta uča to odstartovala.

Všichni začaly hrát a všude létaly balóny. Ať už přátelské nebo ne. Nevím co mám dělat a sotva jsem se udržela na koštěti, aby do mě nevrazil nepřátelský balón. Theo na mě zařval,, Chyť malou zlatou kuliču. " Dobře hledám tu malou zlatou věcičku. Najednou jsem jí viděla. Rozlétla jsem se za ní a skočila na ní z koštěte. Chytla jsem jí do ruky a spadla asi dobré dva metry od země. Pak jsem jí zvedla nad hlavu a učitelka řekla,, Nebelvír vyhrál" Já jsem ironicky pronesla,, Díky nejlepšího chytače" Theo se zasmál,, Máš nějak dobrou náladu. " Mrkla jsem,, Tak trochu" Pak jsme vyhrály i nad zbytkem. Už levou zadní. Všichni byly ze mě nadšení. Skandovaly mé jméno. I McGonagalová na mě byla hrdá a pak mi Theo jakožto kapitán týmu přišel oznámit novinu.,, Chceš k nám do týmu jako nový chytač? " Musím na to vychytrale,, Co z toho budu mít?" Usmála jsem se,, Dobrý pocit. " Já se přiblížila,, Chci něco víc" On se zeptal flirtovně,, Co přesně? " Já jsem se mu podívala na jeho rty. Měla jsem pocit, že patří k sobě. Jako magnety. Theo je pěkný a milý. Mám ho ráda, ale nevím jestli tak moc. On se usmál. Já jsem řekla,, Víš mám pocit, že máš na mě větší vliv než myslíš a jestli je něco co mi chceš říct tak klidně mi to řekni. "

Jen kývl a řekl,, Takže v pátek za dva dny na tréningu. " Odešel s úsměvem. Asi k němu něco citím. Poprvé jsem se nějak začlenila do skupiny. Mohla bych si dokonce najít i nějaké přátelé. Nebo zůstanu jen u Thea. Nevím jestli se mi líbí nabo i něco víc.

Seděla jsem v hlavní místnosti nebelvíru a dovnitř vešel protector koleje a zařval,, Sofie Potterová!! " Všichni si začaly šeptat,, Ještě nikdy jsem ho neviděla tak naštvaného" Opatrně jsem vstala. Jen jsem čekala co se stane ,, Stalo se něco? " On kývl a řekl,, Pojď se mnou. Ředitelka tě chce vidět. " Já šla za ním. Cestou jsem se zeptala,, Co jsem provedla? " On se škodolibě usmál. Rychle mě přitiskl ke zdi a řekl,, To byla jen zámiňka zlatíčko." Já jsem se zeptala vyděšeně,, Kvůli čeho? " On mi šeptl,, Chci tě teď a tady. " Vůbec jsem to nechápala,, Jmenuješ se Ryan že? " On kývl a já co nejsrozumitelněji řekla,, Nechci... A nikdy nebudu.... s tebou... spát. " Snad to pochopil. Sladce se usmál ,, Jen jeden nevinný polibek na tvář?" Já jsem mu dala jednu ruku na hrudník a druhou na zátylek. Pomalu jsem se přibližovala k jeho rtům. Dokud jsem asi centimetr neuhla s otočkou a neodešla. Jen se za mnou koukal. Pobaveně jsem šla chodbou a zrovna potkala Hermionu.. Ehm... Vlastně.. Mámu. Provinile se na mě podívala. Já jsem řekla,, Pokusím se být lepší dcera, ale mohla jsi mi všechno říct dříve." Její oči se rozzářily,, Dobře" Odešla a já jsem vešla za obraz na kolej.

Všichni se na mě divně koukaly. Já jsem viděla skupinku holek v mém věku a zeptala jsem se.,, Holky udělaly by jste se mnou menší úpravy, abych vypadala jako holka? " Jedna vyskočila jako čertík z krabičky a řekla radostně,, Ani nevíš jakou mám chuť ti vytrhat obočí." Já jsem se dotkla svého obočí uraženě. Kluci náš tichý rozhovor moc nezachytily. Další řekla,, Pojď s námi" Ta třetí řekla radostně,, Sofie Potterová. Nejúžasnější a nejkrásnější na škole. " Já se uchechtla a ironicky pronesla,, No jasně"

Ale ony to nepochopily. Začaly mi trhat obočí, dělat něco z nehty na rukou i nohou. Umyly mi vlasy, nanášely řasenku. Nejspíše největší utrpení. Makeup. Po asi hodině. Jsem prý byla hotová, jen mi chybělo oblečení. Taky jsme se bavily. Já jsem se zeptala,, Kam vlastně jdeme večer? " Jedna se usmála,, Je přece ta tajná párty." Rukama udělala uvozovky ,, Asi jsem nebyla pozvaná" Ona se usmála,, Neboj jsou tam pozváné všechny devítky a desítky." Já pořádně ani nevím v jaké to jsem třídě. Jen vím, že mi je šestnáct. Druhá holka řekla,, Chce to ještě nějaké oblečení?" Já jsem se usmála,, To nechte na mě" Ony se pro jistotu zeptaly,, Jsi si jistá?" Já jsem kývla. Vytáhla proužkovaný rolák a černou sukni. Byla jsem taková černobílá.