Byla to již chvíle od toho, co se od sebe odtáhli. Přesto v loftu vládlo hrobové ticho. Derek Hale, vysoký, namakaný vlkodlak, se díval na mladíka, který popadl příležitost za pačesy, když to neudělal on sám. Na druhé straně tu byl Stiles Stilinski, který se nervózně červenal. Vypadalo to jakoby se snad chtěl propadnout do země a už se nikdy nevyhrabat.
Velká dlaň opatrně překryla mladíkovu tvář. Dva prsty druhé ruky, které se objevily pod jeho bradou, ji nadzvedly a donutily jej se podíval do zelenohnědých Haleovských očí. "Stilesi... nemáš ani nejmenší představu, jak moc jsi mi ulehčil. Jak moc jsi mi pomohl."
Stiles opatrně složil tvář do tepla, které dlaň nabízela. Bývala mu velká zima a Derek nabízel velkou zásobu tepla. "Už jsem musel. Dereku. Musel jsem ti to nějak dát najevo. Čekal jsem dlouho..."
"Teď už čekat nemusíš. Jsem tady pro tebe. A neopustím tě," odpověděl mu šeptem Derek něžným hlasem, o kterém ani nevěděl že umí. "Najdeme způsob, jak z tebe Voida dostat. Udělám pro to úplně všechno, slibuji."
Oříškové oči, které Stiles podědil po matce, pohlédly do těch zelenohnědých. "Půjdu do Eichen. Dokud jsem to já, Dereku. Musím to udělat. Nemůžu dovolit, aby vraždil takhle dál. Nejde to."
Bývalá Alfa jen potřásla hlavou. Vždyť se teď vyznali ze svých citů. Teď oba pochopili, co pro druhého znamenají. Přece o něj nyní nemohl přijít. "Stilesi, musí být přeci jiné řešení. Jakékoliv."
Mladíkovi cukly koutky úst, jakoby se snažil usmát se. "Bude to dobrý, neboj se. Jistě s Deatonem něco vymyslíte. Ale teď ne musíš nechat odejít."
"Ale..."
"Zvládneme to. Ale musíš mi pomoct. Potřebuju vědět, co se mnou je. A jak to ze mě dostat."
Derek pokýval hlavou a přitáhl si chlapce k sobě. "Pomůžu. Dostaneme to z tebe, Stilesi. Všechno bude dobré, uvidíš."
Stiles si opřel hlavu o jeho tvrdý hrudník. Doslova mohl cítil, jak jeho svaly byly vypracované. A další slova, která vyslovoval, mu rvala srdce. "Musíte...zajistit, abych tam zůstal, Dereku. Pokud by všechno selhalo, nesmím se dostat ven. Nikdy, rozumíš? Musíte mě tam udržet."
Zajel prsty do hnědých, poddajných vlasů. "To ti slíbit nikdy nemůžu. Nikdy. Ale udělám všechno pro to, abych ho z tebe dostal. Abys to byl jen ty. Ten věčně hyperaktivní Stiles. Detektiv Stiles."
Koutky povytáhl do úsměvu. "Od tebe to zní jako ty nejkrásnější komplimenty, víš to? Před půl rokem, kdy ses dal dohromady s tou šílenou učitelkou, bych si neřekl, že k tobě někdy pocítím něco víc než přátelství. Pamatuješ, když jsme se viděli poprvé? V tom lese?"
"To nebylo poprvé," odvětil Derek šeptem, zatímco chlapce vískal ve vlasech. "Všechno to začalo mnohem dříve."
"Počkej, cože?"
Přikývl. "Ano. Je to dost dlouhá historie. Moje rodina byla více než obrovská rodina. Byli jsme ochránci Beacon Hills, měli jsme za tohle místo zodpovědnost. A má matka bývala jednou z nejmocnějších Alf, které kdy žily. Přesto však si našla čas k tomu, aby navštívila několik lidí, kteří zde žili. Či jejich potomci ještě žijí."
Stiles zvedl hlavu tak, aby mohl Dereka pozorovat. O rodině Haleových moc informací nebylo, hodně jej zajímala i jejich historie. Nehledě na to, že Derekův hluboký hlas příjemně uklidňoval.
"Má matka dávala pozor i na obyčejné obyvatele Beacon Hills. Tehdy teplota v noci klesala hodně nízko, když se ve zprávách i v rádiu ozvala výzva. Že se ztratil malý chlapec. Mohlo mu být sedm let, byl synem místního zástupce šerifa, Noaha Stilinského."
Překvapeně zamrkal. "To jsem se ztratil já?"
Derek přikývl. "Ano. Jen pár měsíců, možná tři roky, předtím, než tvá matka zemřela. Má matka tu tvou znala. Aspoň, co si vybavuji. Tehdy se zapojili všichni členové naší rodiny, abychom tě našli. A mé matce se to doopravdy povedlo. Zřídkakdy bývala ve své lidské podobě, proto jsem tebe a ji našel snadno. Seděl jsi na zemi a hlasitě ses smál. Má matka ležela u tebe ve své vlčí podobě, hlídala tě. Tehdy jsem tě viděl poprvé. Už tehdy jsem podvědomě tušil, že tě musím chránit. Postupem času jsi rostl, dospíval jsi. A tehdy v lese jsem věděl, že jsi to ty. Všechno, co jsem poté udělal, bylo hodně přizpůsobené tobě. Tvému bezpečí. Tehdy v cele, kdy po tobě startoval Isaac? A potom tolikrát předtím i potom. Ač to zní divně, byla to nepsaná a nevyslovená dohoda mezi mnou, mou matkou a tvými rodiči."
"Ovšem v té dohodě nikdy nestálo, že by se to Stiles měl dozvědět."
Ahoj, zlatíčka.
Ano, konečně jsem se dokopala k napsání další kapitoly. Tentokrát je to další sladká Sterek scéna, tentokrát i s kouskem historie :3
Doufám, že se líbila.
Pac a pusu!
YOU ARE READING
Fullmoon (Teen Wolf, Sterek CZ)
Fanfiction"I nepřítel se může stát přítelem." Po záchraně svého otce, kterého věznila psychopatická profesorka - později se ukázalo, že byla Darach - se Stiles Stilinski vypořádává s následky. Jeho mysl zůstává otevřená veškerému mysternu, které obklopuje Bea...
