Fullmoon (Teen Wolf, Sterek CZ)

7. - Slyšel úplně všechno.

Nemocniční dveře se prudce rozrazily. "Máme tady autonehodu, zraněný jeden člověk! Připravte mi ordinaci!" křičel jeden z lékařů, zatímco pojízdné lůžko vezli čtyři záchranáři.

Jen pár desítek minut poté, co se zavřely dveře od ordinace, na chodbu dorazila skupinka převážně mladých lidí. "Kde leží Stiles Stilinski?!" vyhrkl na jednu ze sestřiček černovlasý mladík.

Sestřička se zatvářila velice pohoršeně. "Zatím nic nevíme, nyní ustupte. Překážíte v provozu nemocnice."

"Scotte!" ozval se ženský hlas a majitelka hlasu se rychle ke skupince blížila.

Scott se ohlédl. "Mami...jak je na tom? Co se stalo? Lydie s Derekem mě ihned informovali, že se vyboural."

Melissa McCallová se konejšivě usmála. "Nebojte se, bude v pořádku. Nebylo to nic vážného, jen asi ztratil kontrolu nad řízením. Teď ho vezou na pokoj, kde si odpočine."

"Kdo ho přivezl?" zajímala se dívka se zrzavými vlasy.

"Byl to Derek, kdo volal záchranku. Ostatně od té doby se odtud nehnul."

"Derek?" zopakoval překvapeně Scott a povytáhl obočí. "Netušil jsem, že Derek by mohl být u toho."

"Stiles očividně vyjížděl od loftu, protože nehoda se stala jen kousek od Dereka."

Scottovi to naprosto stačilo. Oči mu zazářily nově nabytou rudou barvou a ihned vyšel najít Dereka. Netrvalo to dlouho a už staršího vlkodlaka držel za límec trička a tiskl ho ke zdi. "Co jsi mu říkal?! CO?!" hulákal hlasitě.

"Já mu neřekl vůbec nic," zavrčel Derek a pokusil se z jeho sevření vymanit. "Ani jsem nevěděl, že by tam byl. Nikdo z nás to nevěděl, jasný?!"

"Nikdo z vás? Kolik vás tam bylo?!"

"Já, Ethan, Aiden a Kira," odpověděl po pravdě.

Scott si projel vlasy rukou a povzdechl si. To už snad nemohlo být ani horší. "O čem jste se bavili?"

"No..."

"O čem, Dereku?" vyhrkl.

"O možném nebezpečí. Kira...si myslí, že Stiles je Nogitsune."

Scott jen vyjeveně otevřel ústa, chvíli nebyl schopen říct jediné slovo. "S-Stiles? To je nemožné, Dereku."

"Ani já si nemyslím, že zrovna on by mohl být temným duchem. Nesedí to na něj a-"

"Pardon, že ruším, ale odvezli jej na pokoj," přerušila je Melissa McCallová, která se u nich objevila s úsměvem.

Derek se na ni ihned podíval. "Jaký pokoj?"

"Čtyřka."

Hale na nic nečekal a vyrazil k pokoji. Tiše vešel dovnitř, zastavil se až u Stilesova lůžka. Posadil se na židli, kterou přisunul. Ruce sepjal a spícího chlapce sledoval očima, ve kterých se, v určitém úhlu, třpytily slzy.

Scott povytáhl obočí. "Dereku? Jsi...no...jsi v pořádku?"

"J-jo, jen...kdybych věděl, že tam je...nestalo by se to."

"Přece za to nemůžeš. Dereku, nevěděl jsi, že tam je. Jsem si jistý, že bys to schválně neudělal."

Hale zavrtěl hlavou a mlčky sledoval spícího Stilese. Nemohl se zbavit pocitu, že Stiles musel něco slyšet. A nejvíc se bál toho, že Stiles slyšel možná úplně všechno. "Scotte? Když...by se ukázalo, že Stiles je opravdu Nogitsune..."

"On jím nemůže být. Prostě...to není možné. Kde by k tomu přišel?"

"To je právě to. Já...nevím. A pokud by jím byl...dávalo by to i smysl. Stiles nepotřebuje sílu. Od toho má nás. On má mozek. A...Nogitsune jsou vychytralé."

Dveře od pokoje se otevřely, než Scott stihl něco říct. Vešla Melissa. "Scotte? Dereku? Vím, že jste tady kvůli němu, ale nemůžu vás tu nechat."

Derek přikývl a vstal ze židle. Došel ke Stilesovi, dlaň mu položil na tvář. "Až...až se probere...dejte nám vědět," požádal ji a pohlédl na ni. "Prosím."

Melissa se na něj usmála. "Nemusíš mít strach. Uděláme jen pár testů, abychom si byli jistí. Vypadá to ale tak, že za pár dnů bude moct jít domů."

Pohlédl zpátky na Stilese a pořádně jej dekou přikryl. "Děkuji," špitl a pak ruku stáhl zpátky. Odešel z nemocnice ve spěchu. Musel si zjistit o Nogitsune vše, co bylo možné.

Nazdárek! 

Ano, uhádli jste. Díky karanténě mám konečně chvíli času se věnovat mému oblíbenému páru :))

Pac a pusu!