Jak to všechno začalo

155 11 6
                                        


Byl den jako každý jiný. Ptáci zpívají, květiny kvetou, den stvořený na odpočinek. Ten den se procházel městem neznámý kluk. Měl u sebe obrovskou kosu, kterou táhl po zemi. Kluk vypadal jak smrtka. Černé vlasy, tmavě hnědé oči, vychrtlý a vybledlí. Vyvraždil tehdy celé město. Jak monstra, tak lidi. A to nebylo vše. Za ten samý den takhle zlikvidoval dvě další, než zasáhla armáda. Ale nemělo to smysl. Neví se, proč to udělal, jestli mu to dělalo radost nebo to bral jako zábavu? Ani né do hodiny bylo po nich. Ubíhaly dny a počty lidí i monster se snižoval. Všichni, kdo se mu postavili, nepřežili. Kolem města, kde vládla královna Toriel začali stavět hradbu. Byla ani za měsíc hotová, protože tam měli schopnosti a s ní to bylo ohromně rychlejší. Mezitím se klukovi, povedlo získat spousty stoupenců, kteří se přidali a ničili města společně. Začalo se mu říkat Smrt. Dokázal vyvolat přízraky mrtvých, ale nebyli tak silní jako kdyby byli živí.

Za těch pár měsíců se mu povedlo vyhladit skoro polovinu planety. A jak tak rychle? Někteří lidé říkají, že se umí teleportovat, jiní zase, že se umí rozdělit na několik částí a pak se zase sjednotit. A samozřejmě měl stoupence, kteří rádi pomohli s masakrem.

Lidé byli za ty dva měsíce zoufalí. Nevěděli jak jeho armádu a ho samotného zastavit. Vymýšlely různé zbraně, ale nic nefungovalo. A když byl o město dál od města, kde vládla Toriel se stal zázrak. Do trůnního sálu vešla blonďatá, žena s dvěma stráži u sebe. Nikdo jim nevešel do cesty, jelikož věděli, s kým mají tu čest. Byla to královna andělů nebo tedy vypadala podle legendy od lidí z povrchu. I sama Toriel před ní poklekla. Andělé byli pro všechny posvátní, i pro ty co byly nevěřící. Kdo by anděly, jakkoliv ublížil, nedostal se do nebe a žil by ve světě bez nikoho, kde by se dřív nebo později každý zbláznil.

Toriel měla dlouhý pohovor s královnou až do pozdních hodin. Další den bylo rozhodnuto. Bude boj o mír. Toriel povolala celou armádu a královna zase všechny anděly.
Ve městě byl zmatek. Všude se chystali zásoby, zbraně atd. Třetí den se vyrazilo do bitvy. Armáda mohla mít přes sto tisíc lidí, monster a andělů. (Něco jako v Pánu prstenu Návrat krále) Královna andělů řekla Toriel před odchodem ať zde zůstane, že kdyby se něco stalo bude potřebovat, aby se s někým mohla spojit v čele. Sice Toriel namítala, ale nakonec souhlasila.

Ani né po dvou dnech cesty narazili na Smrt. Šel v čele a jeho armáda za ním. Tehdy to začalo. Nelítostný boj o mír. Lidé, monstra i andělé padali mrtví k zemi. Ale též i nepřítelovy strany. Kdyby se mrtvá těla neproměnila v prach a neodvál ho vítr tak by se doslova chodilo po mrtvolách. Obě strany to měli stejné, ale problém byl v tom, že Smrt šel jen po andělech. Nebál se jich. Nejhorší bylo, že se tvářil, jako by je očekával. Nebál se trestu, který by ho čekal, kdyby umřel.

K večeru obě strany museli dát na ústup. Vzali raněné.... ale ranění byli jenom lidé a monstra. Nikdo nenechal, anděli raněné, zabíjeli je rovnou bez lítosti. Nasbíralo se co nejvíce sil a ráno boj zase začal. Byl rozhodující, kdo z koho. A tak to pokračovalo tři dlouhé dny, a pak nastal pátý den. Obě strany měli málo vojáků, protože bylo hodně raněných i mrtvých. Bitva začala a pro anděly to byl osudný den. Smrt ten den uťal královně hlavu. Všichni andělé dostali vztek, útočili hlava nehlava. A to byla jejich chyba.

Jelikož Smrt přesně plánoval, jak by to mohlo dopadnout, kdyby královně usekl hlavu a hned první varianta na anděli padla. Kosil lidi i monstra, kteří se u andělů vyskytli. Pomalu už zde byly jen dva andělé. Jeden byl v bolestných křečí a druhý se ho snažil zachránit. Do teď se neví, co stalo. Ale naráz byl obrovský bílý záblesk. Nepřátelé byly mrtví i se Smtí. Začalo se slavit, ale i truchlit nad ztrátou andělů. Na jejich čest se vystavěl pomník. Ale doteď někteří říkají, že Smrt neumřel, a tak i andělé. Prý se oba klany vrátí, až přijde jejich čas"

,,Já chci ještě jednou tati" řekl malý Blueberry. ,, Někdy jindy Blue" řekl Gaster. ,, Ale mě se nechce spát" řekl Blue. ,, Zalehni a ani nedutej. Probudíš Papyho." Řekl potichu Gaster. Blueberry kývl a nakonec zhasnul a zalehl do postele. ,, Dobrou noc tati" řekl Blueberry. ,, dobrou noc Blueberry" a Blue se ponořil do říše snů kde se mu zdálo nejspíše o andělech.

Mezitím někde hluboko v podzemí:

,,Konečně! Ještě pár let a můžu se pomstít! Počkejte si na mě, všichni zaplatíte a hlavně ty"

PROSÍM PŘEČÍST!!
Pár důležitých informací!!!

1. S touhle knihou mi pomáhá uwu též mi bude dělat obálku na tuhle knihu.💜💜

2. Jak jste si mohli všimnout nebudu psát Bluberry!sans nebo Cross!sans, ale rovnou Bluberry, Cross atd. 💙 Je zde téže změna, že budou vypadat jako lidé. Nebudou kostlivci, protože se mi to nehodilo.

3. Tenhle nápad vnikl asi tak před 2-4 roky. Tehdy jsem neznala Glitchtale. Tak se omlouvám, jestli to někomu bude připomínat, ale tehdy jsem to vymyslela sama bez inspirace. Ale hlavní cíl tam vždy byla škola.🤔

4. Kapitoly budu vydávat jednou týdně.📅📆

5. Doufám, že si knihu užijete a bude se Vám líbit ^^😻

Vaše Nanamisama13

The last angel( Underswap+ Ostatní AU)Stories to obsess over. Discover now