Potomek Zla

4. Kapitola

Nejistě jsem přešlápl před dveřmi učebny a otočil se nejistě na procházejícího profesora, který nám otevřel dveře. Pomalu jsem se vmísil mezi ostatními a hned si zabral úplně poslední lavici. Můj plán byl v ní pobýt sám, ale zkazil mi to Draco, který se ležérně posadil vedle mě a rozvalil se do lavice jako největší pán.

"Smůla princezno, v zadní lavici sedím vždy já. Pokud se ti to nelíbí tak se zvedni a přesedni si."

Ušklíbl se na mě a já zrudl nad jeho přezdívkou, kterou mě oslovil. Proč? Copak mu připadám jak holka? Trochu uraženě jsem se od něj odsunul a vyndal si pero a pár pergamenů.

"Připrav se. Snape si tě vychutná, jakožto nováčka."

Otočil se na mě černovlasý kluk s uhranutými černými oči a povýšeně se usmál.

"Drž klapačku Ackerley."

"Louisi by stačilo pane Malfoy."

Oba se propálili pohledem a já se nenápadně vsunul více do lavice a dělal, že tam nejsem. Upřímně? Moc mi to nešlo.

"Louis Oliver Ackerley."

Natáhl ke mě ruku a já se roztřásl strachy. Dotyk?

"Tomas Raddle."

Celý rudý jsem sklopil pohled a cítil jak je z mého chování dotčen a nechápe ho. Raději jsem se pohledem zaměřil k Neblvírům a setkal se s Harryho pohledem. Draco si toho všiml a silně se zamračil.

"Vezměte si pera a začněte si vypisovat poznámky z minulé učebnice o jedovatých rostlinách a jejich užitku v lektvarech. Do konce hodiny o vás nechci slyšet. První den a chováte se jako nevychovaní spratci. Na konci hodiny si vše vyberu a ohodnotím."

Ledově se podíval na všechny studenty a mě polil pot. Nevypadal moc vlídně. Pomaličku a s jemným třesem jsem se přihlásil a bál se, že něco řeknu špatně.

"Omlouvám se pane profesore ale nemám učebnici z minulého roku."

"A od čeho máte svého spolusedícího pane Raddle."

Mé jméno vyslovil s patřičným zvláštním podtónem a já se zamračil. Draco neochotně posunul svou učebnici doprostřed lavice a já začal číst látku, kterou jsem už dávno znal.

"Na pár minut budu pryč. Pokud tu nebude ticho, budu strhávat body a tresty neminou."

Draco se po odchodu profesora rozvalil na židli a vytáhl si jablko, které začal jíst.

Zamračil jsem se a raději pokračoval ve vypisování známých rostlin.

***

Unavený jsem se doploužil do hlavního sálu na oběd a jako zombii si sedl a podíval se na to všechno jídlo kolem. Celé dopoledne jsme jen psali výpisky. Jak v lektvarech tak i v bylinkářství.

Byl jsem z toho unavený a i celkem dost otrávený. Čekal jsem pestřejší hodiny.

"Rada do života. Pokud nemáš rád pálivé, vyhni se těm skvěle vypadající křidýlkům. Málem mi po nich v prvním ročníku shořela pusa. A zkouška ve čtvrtém to jedině potvrdila."

Usmál se na mě Louis a já se na něj hezky pousmál.

"Děkuji za radu. Hlad ale úplně nemám."

"Vždyť jsi hubený jak lunt. Ani to nezkoušej a najez se. Teda postavu máš super- nebo teda. Chápeš. Ježiši zase mi nejde mluvit."

Trochu rudý se podrbal ve svých delších černých vlasech a já pozvedl obočí. Vážně mi teď dál nepovedenou pochvalu? Balí mě snad?

Trochu dost jsem se zarazil ale dělal jsem jako by nic. Nikdy jsem o orientaci nepřemýšlel ale asi bych měl začít. A nebo bych se na to měl vykašlat.

Raději jsem zavrtěl hlavou a s tichým děkuji jsem si vzal kus kuřete se salátem a s patrnou nechutí se do toho pustil. Jakmile jsem to ale ochutnal, měl jsem co dělat abych tak dobré jídlo nesnědl během mžiku.

"Bacha aby jsi se neudusil."

Zvedl jsem pohled s kuřetem u pusy k Dracovi a měl chuť mu jednu natáhnout. Absolutně mi zkazil chuť k jídlu. Připadal jsem si teď jako nenažrané prase.

"Kašli na něj a jez dál. Viděl jsem jak jsi málo snídal."

Utrousil Louis a Draco se na něj zamračil.

"O co tu jde? To se nemůže už ani vtipkovat?"

Podíval jsem se okolo sebe a zjistil že na nás polovina všech žáků upírá svůj zrak a zamračeně se s utroušenou poznámku směrem ke všem zvedl a odešel.

"Tady je to fakt divný."

Došel jsem do pokoje a vytáhl si cigarety. Zkontroloval jsem jestli se někdo nekouká a opatrně si u okna zapálil. Slyšel jsem jak bouchli dveře a trochu nadskočil.

"Klid to jsem jen já. Snape by tě už na místě zabil."

Utrousil Draco a přešel ke mě. Opět mi z džín se zadní kapsy vytáhl cigarety a jednu si zapálil o tu mnou. Jeho náhlá blízkost mě rozrušila a já tak na místě zrudl jak rajče. Podíval jsem se mu do tváře a oplatil mu jeho přímí pohled. Měl ke mě skloněnou hlavu kvůli mé malé výšce a já hlasitě polkl. Raději jsem si popotáhl z cigarety a o krok ustoupil.

"Radím ti dej si bacha na Ackerleyho. Ojede většinou všechno a všechny."

"I tebe?"

Pobaveně jsem se zasmál a on mě zavraždil pohledem.

"Mě ne. Jenom většinou ty, který jsem chtěl já."

Mrkl na mě a já se zasmál.

"Čemu se směješ?"
"Tobě."

Uculil jsem se.

"A ty by jsi ho snad chtěl?"
"Tak hele nevím kde jsi vzal to, že jsem na kluky, ale já nechci nikoho."

"Prosím tě. Vždyť jsi jasnej."
"Cože?"

Skrčil jsem obočí a on se ušklíbl.

"Říkám že jsi jasnej. Každý poznal že jsi na kluky."

"To ale není pravda."

Zamračil jsem se, protože to opravdu pravda nebyla. Nebo tedy nikdy jsem nad tím neuvažoval.

"Vážně si to o mě všichni myslí? Proč?"

Zamračeně jsem ho sledoval jak dokouřil cigaretu a šel pomalu ke své posteli, kde se usadil a dál si ruce za hlavu.

"No nejspíš jo. Nevím někdo to říkal. Že tě holky nezajímají. Pro to po tobě Ackerley vyjíždí a zkouší to na tebe."

"Aha."

Típl jsem cigaretu a došel ke skříni, kde jsem si vzal obyčejné upnuté džíny, mikinu a zmijozelskou čepici.

"Počkej."

Posadil se Draco když jsem chtěl zavřít dveře od koupelny.

"Takže jsi to nevyvrátil. Myslím to že jsi na kluky."

"Tak hele. Nikdy jsem se o svou orientaci nezajímal a ani to nehodlám měnit. Pokud se Louis bude snažit mě sbalit asi má smůlu. Nesnesu přímí dotyk. Nikomu se ještě nepovedlo aby to u mě překonal."

Smutně jsem se usmál. Nebo spíše já to nikomu nedovolil..

"To beru jako výzvu Raddle."

Zazubil se a já protočil očima. Jo. Blbý vtipy mu fakt jdou.