Potomek Zla

2. Kapitola

Vyděšeně jsem otevřel oči když mně někdo polil vodou. Vytřeštil jsem oči na Malfoye, který na sobě měl jen boxerky a ve tváři opravdu naštvaný a otrávený výraz. Pohled na jeho bledé tělo s jizvami mě překvapil. Vypadal tak nevinně.

"C-co?"

Vykoktal jsem a začal si vzpomínat. Omdlel jsem. Nebyl jsem ale na zemi? Jak jsem se dostal do postele?

"Tak hele chlapče. Nemám páru co se ti zdá. Je mi to jedno, ale vadí mi, když mě někdo vzbudí křikem."

Zmateně jsem na něj koukal.

"Omdlel jsi a já tě dal do postele. Pak jsem usnul i přes tvůj brek a právě teď jsou čtyři hodiny ráno a ty jsi mě opět vzbudil. Nech si svoje sny pro sebe! Jsou mi u prdele a příště si dej tišící kouzlo na svou část pokoje!"

Rozkřikl se a já se skrčil. Bál jsem se, že mi dá ránu. Žíly na krku měl vztekem naběhlé, oči rozšířené a dlaň měl v pěst. Moc dobře jsem znal tenhle postoj. Brzy tomu člověku ušla rána. 

"Omlouvám se." 

Špitl jsem a schoval se pod pěřinu. Možná jsem byl jak male dítě, ale moc dobře jsem si pamatoval živý sen a ten hlas. 

Čekal jsem kroky, které měli vést ke mně ale on tam jen stál. Uklidnil se a povolil.

"Tak pro příště Raddle."

Řekl klidněji a já se k němu otočil zády. Do očí mi vběhli slzy. Ze snů. Z toho, že jsem věděl, že mně již otec našel.

"Neboj se Jeremy. Pojď ke mně. Připoj se ke mne a poznej sílu moci. Čeká tě ráj a moc."

Stál naproti mně. Muž bledý a s ohyzdným obličejem. A po boku měl své poslance. Luciuse Malfoye a Belatrix Lestrangerovou. Byli bez masek, což mě překvapilo.

"Mohu ti dát vše."

Zrychleně jsem dýchal a měl pocit, že mi shoří plíce. Potřeboval jsem se uklidnit. Vstal jsem a sundal ze sebe hábit. Nechal jsem si jen boxerky a oblékl si tepláky.

Z kufru si vyndal cigarety a přešel k oknu. Vytvořil jsem kolem sebe vzduchovou bublinu aby Draco neměl kecy a zapálil si.

Šokovalo mě, když Draco neměl kecy, ale namísto toho přešel ke mně a drze mi ze zadní kapsy tepláků vzal mou cigaretu a zaplálil si o mou, která už hořela.

Pocit na kapse kde měl svou dlaň mě dorazil nejvíce. Líbilo se mi to snad? Zamračil jsem se a popotáhl z cigarety.

Nejsem pravidelný kuřák, ale jednou za den si dám, protože neznám věc co by mě uklidňovala více.

Jemu to ale s cigaretou slušelo. Neudržel jsem se a pohled mi spadl na jeho holou hruď. Byl tak nedotčený a bledý. Skoro nevinný.

"Fotka by byla lepší."

Podotkl a já se rychle podíval jinam. Do tváří se mi nahrnula červeň a já se tak raději díval z okna.

"Nebudu se ti omlouvat za to, jak jsem vyjel. Mám rád své soukromí a byl bych opravdu nerad kdyby jsi mi ho narušoval."

Tón hlasu měl slabí a chraplavý.

"Nechci se ti plést, ale tohle jsem neovlivnil. Omlouvám se ti za narušení."

Zpříma jsem se mu podíval do očí a on mně taky.

"Kdo je Eleanor Wood?"

Probodl jsem ho pohledem a on se na mě podíval s otazníky v očích.

"Moje matka."

Řekl jsem to ledově a dál se tomu divil.

"Taky se svými rodiči nemám dobrý vz-"

"Je mrtvá."

Utnul jsem to a dokouřil cigaretu.

Díval se na mě zkoumavě ale já ho ignoroval. Dotklo se mě to co všechno říkal. Neměl jsem na něj náladu a ke všemu tomu jsem měl neuvěřitelnou chuť se dotýkat jeho těla.

Mrazilo mě z toho.

Nikdy jsem o své orientaci nepřemýšlel. Musím si ale tohle zakázat. Proboha! Je to Malfoy!

Rozhodl jsem se z toho všeho ještě trochu prospat. Dal jsem si budíka na šestou hodinu a na ty dvě hodiny jsem si lehl. Nezapomněl jsem však na tišící kouzlo.