My soccer player ⚽✔

17. kapitola

Denisa

Když jsem vylezla z koupelny do pokoje slyšela jsem dole hlasy. Je mi jasný že to je Štěpán a nějaký jeho kamarád takže jsem to neřešila a vydala jsem se dolů pro nějaké pití a jídlo. „Dendo někoho tady máš takže já jdu nahoru. " Vychrlil na mě okamžitě Štěpán a už běžel do schodů nahoru. „Ehm ahoj. " Pozdravil mě nervózně kdo jiný než Dan. „Co potřebuješ? " Zeptala jsem se podrážděně. „Chtěl bych si promluvit můžeme? " Zeptal se smutně. „No víš když bych se rozhodovala podle emocí, jak to dělají holky, tak bych řekla že jo. Ale když vy si myslíte že je to divný tak se budu řídit jako vy kluci pomocí logiky, takže ne. " Vysvětlila jsem mu to jasně a vedla ho ke dveřím. Ano chovám se k němu hnusně ale já na něj prostě nemám náladu. „Ale cože o čem to mluvíš? " Nechápavě na mě koukal. „Vy jste nás špehovaly, to je proti pravidlům. " Oznámil mi vyděšeně když mu to vše došlo. „My si tvoříme vlastní pravidla. "Prohlásila jsem a otevřela vchodové dveře. „Prosím vyslechni mě. " Žadonil pořád a zněl vážně provinile. „Já nevím. Já nevím jestli ti můžu vůbec věřit. " Odpověděla jsem smutně a sklopila hlavu. Ukazováčkem mě vzal za bradu a zvedl mi hlavu tak že jsme se koukali do očí. (moje popisování level 100) „Prosím." Šeptl tiše a v očích mu byly vidět slzy. Už se to prostě nedalo vydržet. „Dobře." Pronesla jsem poraženě a zabouchla dveře. Šli jsme je mě do pokoje a sedli jsme si na kraj postele.

„Já no nevím jak začít. " Řekl dost nervózně. „Prostě mi řekni proč si mi pořád lhal. " Pošeptala jsem opravdu tiše. „No on můj táta mě prostě nutil do fotbalu a tak. Ne že by mě to nebavilo nebo tak něco, já fotbal zbožňuju, ale mít tátu za trenéra není nejlehčí. On chtěl abych byl nejlepší, abych uměl vše perfektně a to jen proto že jsem jeho syn. Přeci by nemohl mít za syna nějakého náhradníka že. Bylo to tak i před tím výletem. Bylo to tak vlastně celý můj život. Jen tréninky a posilování. Nic jiného mě nezajímalo. Prvně jsem to tak chtěl dokonce já. Jen se soustředit na fotbal a neřešit nic jinýho. Ale čím jsem byl starší tím jsem čím dál tím víc chápal že to není dobře. Chtěl jsem být jako ostatní. Žít normálně. Ale já se otce bál. Stejně jako mamka. I když by nám nikdy neublížil, báli jsme se mu odporovat. Lhal jsem ti protože.... Já ani nevím proč. Asi jsem se bál. Bál jsem se že když ti řeknu jak to je tak se mnou nebudeš chtít být protože na tebe nemám čas, nebo tak. Jsem prostě srab. A potom když si přidala ty fotky se Štěpánem. Nebudu lhát vážně jsem zářil a to hodně. Taky jsem zjistil že se rodiče rozvádí a táta se stěhuje. Byl jsem šťastný ale ty si to skončila a to bylo horší než tátovi příkazy. No a nakonec jsem zjistil že ke Štěpán tvůj bratranec a že já jsem totální debil. A teď sedím tady. Doufám že mi věříš protože nevím jak jinak to dokázat. Nechci tě ztratit. " Dokončil svůj dlouhý monolog a nakonci se mu zlomil hlas. Jeho slzy se vydraly na povrch stejně jako ty moje. Silně jsem ho objala. „Já ti věřím. Doufám. " Šeptla jsem mu do hrudi a on mě hladil po zádech.

Seděli jsme tam vážně asi čtvrt hodiny v tichosti. Oba jsme to potřebovali vstřebat. Teda hlavně já samozřejmě. Nakonec jsme se odtáhli. „Byl bych moc rád kdyby jsme to zkusili znovu. Bez otce. Bez lží. S časem jen pro nás. Ale nechci na tebe spěchat, jen mi prosím slib že nad tím popřemýšlíš. A že mi odpustíš. " Prolomil to dlouhé ticho. Koukla jsem na něj. „Já ti odpustila. Už dávno jen jsem si to nechtěla přiznat. Nechtěla jsem si přiznat to že ti tak rychle dokážu vše prominout. Nedokázala jsem si připustit že si se do mého života dokázal dostat tak rychle. Ale s tím už teď vůbec nic neudělám. " Vysvětlila jsem mu. „To jsem moc opravdu moc rád. " Oznámil mi a usmál se. „Já taky. Já taky. " Dokončila jsem na což jsme se políbili.

Dan

Jsem zase nejšťastnější. Jsem opravdu moc rád že mi odpustila. „Tak co koukneme na film? " Zeptal jsem se a Denda nadšeně přikývla. „Jen zavolám holkám. " Prohlásila a popadla mobil. Já jsem mezitím šel udělat popcorn a pití. Jo sice tu bydlí oni ale Štěpán mi to tu ukázal takže tak nějak vím kde co je. Když jsem se vrátila ještě s někým mluvila. „No takže obvolala jsem všechny ale Kačka mi to nebere. Zajímalo by mě kde lítají. Vždyť u nás už je noc takže oni tam mají normálně den. " Oznámila mi. „Asi se trápí s učitelem Cameronem. " Zasmál jsem se a Denda se přidala. „No a nebo ne. " Doplnil jsem se když mi na instagramu vyjely její nová fotky.