My soccer player ⚽✔

10. kapitola

Dan

Dnes jsem se probudil neobvykle brzo. Bylo asi teprve šest a tak jsem si šel zakoupat. Přeci jen bych měl trénovat kvůli tomu zápasu. Po chvíli za mnou přišel David protože jsem ho asi nejspíš vzbudil. Hodinu jsme trénovali a v sedm jsme se rozhodli že poběžíme s Matějem a Martinem. Ty dva totiž skoro každý den v sedm chodí běhat, tak jsme se k nim dneska přidali. Oběhli jsme si celej kemp a potom kousek i mimo něj.

Vrátili jsme se asi deset minut před snídaní, tak jsme se šli ještě rychle převléct a tak. Celkem mi vyhládlo tak jsem si naložil celkem dost jídla. „Prosím mohu poprosit o pozornost! " Křikla učitelka a všichni jsme na ní přesměrovali pohledy. „Dnes dopoledne si dáme nějaké zase logické aktivity a po poledním klidu tudíž jako odpolední program budou aktivity v bazénu a v rybníku. " Prohlásila a ještě pokračovala. „Takže se sejdeme za půl hodiny zde. " „A jinak bazén je támhle na druhé straně." Dodala a ukázala na druhou stranu kempu kam se moc nechodí. Všichni jsme přikývli a pokračovali v snídani.

„Takže na dnešní logickou hru si ve svém týmu utvoříte dvojice popřípadě jednu trojici. " Začal vysvětlovat učitel dopolední program. Nakonec jsem byl zase s Dendou a to prosím pěkně dobrovolně a ne že jsme si navzájem zbyly. „No takže určíme stanoviště kam se jednotlivé dvojice postaví. První dvojice dostane pět básniček. Musí si vždy jednu zapamatovat a doběhnout k další dvojici kterou básničku naučí. Takhle to půjde dál dokud se básnička nedostane k poslední dvojici která ji napíše na papír. Takhle to uděláte se všemi pěti básničkami. " Vysvětlovala dál a mě došlo že to s naší pamětí nedopadne nějak slavně. „Takže doufám že chápeme a teď ke mě z každého týmu přijde jedna dvojice, která bude na prvním stanovišti. " Řekla a my se začali domlouvat.
„Takže na první půjde Dan a Denda a na poslední já s Kačkou a ostatní se nějak domluví. " Uzavřel to Martin a my všichni přikývli. No my to máme vlastně nejlepší protože se to naučíme lehčeji když to budeme číst a ne když nám to někdo říká.

„Takže vy jste na prvním stanovišti takže máte každý vlastní stoleček s pěti básničkami. Vždy se prostě jednu naučíte nazpaměť a poté poběžíte támhle ke druhému kde jim to odříkáte a naučíte je to. " Zopakovala nám ještě učitelka a ukázala na další stanoviště u rybníka. My byli na takové verandě u té společné chaty, takže to bylo poměrně daleko. „Počkáme až si vše zorganizují i ostatní a potom začneme. " Dokončila. Po chvíli jsme mohli začít. Ty básničky nebyly ani nějak dlouhý ale bylo jich pět takže toho bylo hodně. Já se vždy naučil první půlku básničky kterou jsem řekl Davidovi a Denda se naučila tu druhou a tu řekla Niky. Myslím že jsme to nakonec zvládli dobře. Myslím že nejtěžší to měli ty poslední protože si to museli zapamatovat a potom to ještě běžet celý sepsat.

„No takže všichni jste úkol dokončili a my si papíry vybereme a vyhodnotíme to. " Prohlásil učitel když to všechny týmy dopsali. „Za čtvrt hodiny je oběd tak doražte. " Dokončil a odešel. „Myslím že jsme to zvládli celkem dobře. " Prohlásil Matěj a všichni jsme s ním souhlasili.

Denisa

Dopolední hra celkem šla. Bylo to sice náročný ale i tak. Teď konečně sedíme u oběda a dojídáme poslední zbytky. „Tak co budeme dělat o poledním klidu? " Zeptala se Vlasta. „Ty by jsi pořád něco dělala ale já si půjdu lehnout. " Odpověděla jí Kačka se smíchem. „A já se rád přidám. " Doplnil jí Martin a chytl jí kolem ramen. „No já si taky půjdu lehnout. " Řekla jsem. „Jo já taky. " Přidal se okamžitě Dan. No nakonec si jdeme vlastně všichni do svých chatek. No až na Martina ten jde samozřejmě do naší. Lehli jsme si ale protože Martin a Kačka leželi na naší posteli tak jsem šla k Danovi. A David si dobrovolně sedl na židli. Tomu jsme se všichni museli zasmát.
Po chvíli si ozvalo vybrování mobilu. „On mě nenechá žít. " Postěžovala si Kačka a zvedla hovor. „Ahoj a co je vždyť jsme volali ráno? " Zeptala se okamžitě Cama. „A kde to sakra seš vždyť si línej vyjít i na zahradu a co vím tak na tý zahradě žádnej rybník není tam je maximálně ten úžasnej bazén? " Dodala okamžitě. „Tak jako nevím jestli nepoznáš ani místo kde trávíš už několikátej den a nebo ty dementi za mnou zabírají tolik místa že to nejde poznat. " Odpověděl jí a zasmál se. „Počkat cože?!" Křikla trošku, na což se Martin vedle ní lekl a posadila se okamžitě do sedu. „No říkám to dost jasně ne? " Zasmál se znova. Okamžitě típla hovor a jen v krátkejch kraťasech a upozorňuji Martinově mikině vyrazila ven. My šli samozřejmě hned za ní. Když jsme se podívali na místo kde je, tak už se tam objímala se svým bráchou a všema klukama. „My dva si budeme muset promluvit. " Procedil mezi zuby Cam a došel k Martinovi. „Brácha klídek to je Martin. Martine to je můj až moc ochranářský bratříček Cameron. " Představila je a potom je všechny seznámila i s námi. Rozhodně si dost procvičíme angličtinu po dobu co tu budou, což je dobrý. Všichni kluci jsou jak vyprávěla Kačka vážně milý a příjemní. „A neměli jste náhodou přijet až o víkendu? " Zeptala se. „No jo ale trochu jsme změnili plány. " Odpověděl jí Shawn a obejmul jí. „Hezká mikina. " Dodal a zasmál se na což ho Kačka bouchla do ramene. Cam jen zabručel a podíval se na ní a na Martina. „Bude ti to dlouho vadit? " Zeptala se a přešla k Martinovi kterého následně objala. „Jestli ti něco udělá tak je mrtvej. " Řekl chladně a přešel k nim takže i k nám protože jsme stáli u nich. „Můžu zaručit že to by neudělal. " Promluvil Dan za mnou. „To je dobře. " Zkonstatoval to Cam nakonec a obajl Kačku. Jsou spolu moc roztomilý. Prostě sourozencká láska.