lost

5.

Svůj první polibek jsem zažila se světovou hvězdou, s chlapem o osm let starším, s chlapem, který zneužil mojí nejlepší kamarádku! ,,co si sakra myslíš, že děláš ty idiote?!" má pravá ruka přistála na jeho tváři. ,,Nesnáším tě." zašeptám a rozběhnu se do svého pokoje. Prudce zavřu dveře a posadím se na postel.

Bez mrknutí sleduji zem a snažím se přijít na to, proč to udělal.
Nemám nejmenší tušení, proč mě políbil, a proč se snaží získat mojí pozornost, když je tady má sestra, která mu doslova, klečí u nohou. Každá dívka mu klečí u nohou, i když ví jaký je.

,,Už jsi v pořádku?" do mého pokoje vešla mamka, která se usmívala. Posadila se na mojí postel a objala mě.

,,Moc mi chybí Christina, mami," pevně ji obejmu. ,,strašně moc." vzlyknu ji do ramene a nechám se hladit po vlasech.

,,Nám všem také, ale určitě přijede," chytne mé tváře. ,,slíbila ti to." chtěla jsem ji říct pravdu, chtěla jsem Stylese zničit a všechno ji říct, ale nemohla jsem.

,,Já vím, mami," postavím se a utřu si slzy. ,,půjdu spát, jsem vyčerpaná," políbí mě na tvář a vydá se z mého pokoje. ,,ať už tohle skončí." zamumlám a vyčerpáním zavřu oči.

°
,,Lilian!" leknutím nadskočím a podívám se směrem ke dveřím. ,,Tobě to vždycky tak trvá sakra! Honem! Mamka už měla být v práci!" podívám se na budík na mém stole a zjistím, že mám dvaceti minutové zpoždění. ,,Budeš tam jen tak sedět nebo?!"

,,Jdi," ukážu na dveře a ihned se vydám do koupelny, kde si udělám jemný make-up, vlasy si rozčešu kartáčem. ,,já se omlouvám, blbne mi budík," seběhnu schody, má mamka stojí u dveří se skříženýma rukama na hrudi a přísným obličejem. ,,už jsem hotová, můžeme vyrazit."

,,To je dost. Kvůli tobě jdu pozdě do práce, Lilian."

,,Já vím," podívám se na ní a zamnu si pás. ,,omlouvám se."

,,Harry nás po škole vyzvedne," prudce se otočím na svojí sestru, která se dívá do mobilu. ,,jedeme na nákupy a do kina, jak říkal táta." vypískne.

,,To není nutné, po škole jdu s kamarády ven," snažím se dnešnímu odpoledni vyhnout, protože si nejsem jistá jestli bych to se Stylesem zvládla. ,,takže ne, díky. Já jsem v pořádku." má matka mi daruje nepříjemný pohled a má sestra uchechtnutí.

,,Od té doby, co se odstěhovala Christina jsi žádné přátele neměla, Lilian," zamračím se na svojí sestru. ,,proč nám lžeš?"

,,Nepotřebuji někoho peníze a nechci s ním strávit čas," pokrčím rameny. ,,to je celé," zahledím se z okénka, když přijíždíme na školní pozemek plný pubertálních dětí. ,,ahoj, mám tě ráda." vylezu z auta.

,,Po škole čekej na Harryho a buď milá." zakřičí na mě ještě před tím než odjede.

,,Sakra," zamumlám si. ,,co?" podívám se na Emily, která se mi směje.

,,Přestaň být tak odtažitá, každá holka by chtěla být na tvém místě, užívej si," někdy jsem měla chuť zabít svojí sestru, která se v šestnácti chovala jako dvacetiletá. Byla nejoblíbenější na téhle škole a to je teprve v prváku. Já, jako třeťačka jsem si tady za ty tři roky našla jen jednu kamarádku a to byla Christina. ,,uvidíme se po školy. Buď tady." rozloučíme se a každá se vydáme do svých tříd.

°

Po nudných hodinách a sezení v té stejné třídě mám poslední hodinu. Učitel sedí za katedrou a hledí do svého telefonu, nohy má hozené na stole a vůbec ho nezajímá, že okolo něj sedí dvacet puberťáků, které by měl údajně vzdělávat. I když si na to spolužáci nestěžují, ba naopak, prvních pár dní sezení a nic nedělání si užívali a radovali se za takového učitele, ale po měsíci je to všechny omrzelo a byli by vděční za hodiny anglického jazyka. Stejně jako já, každé pondělí netrpělivě odpočítávám každou sekundu, ale dnes si přeji, aby hodina pana Kirstona nikdy neskončila.

Vymýšlím, jak se vyhnout dnešnímu odpoledni se Stylesem, napadlo mě, že bych mohla zůstat po škole, ale když jsem předstírala telefonování uprostřed hodiny pan Kirston se stále věnoval svému telefonu.

,,U dělejte si úkol na straně pět, cvičení jedna." jako každé pondělí po zazvonění zvonku nám zadal úkol. Polovina třídy ho ani neslyšela, protože si pokaždé mrmle pod vousy.

,,Teď musíš, co nejrychleji pryč," šeptnu si pro sebe, když si před školou všimnu černé audi, která patří Stylesovi. ,,zadní vchod!" rozběhnu se k zadnímu vchodu a ujistím se, že je vzduch čistý. Otevřu dveře a vítězně se usměji.

,,Snažila jsi se utéct, Lilian?" úsměv ihned opadne, když uslyším chraplavý hlas. ,,Dneska jsi jen moje," rukou zajede do svých kudrlinek. ,,jdeme. Tvá sestra končí za deset minut." bez slov se rozejdu za ním a snažím se neodporovat, když uvidím neznámého chlapce ze školy.

,,Doufám, že jsi šťastný!" zabručím, když si sednu na zadní sedačky. ,,Celá škola mě s tebou viděla," odfrknu si. ,,co to děláš?" otážu se, když si sedá vedle mě na zadní sedačky. ,,Tvoje místo je vepředu."

,,Byl to jen nagelovanej týpek, kterej neměl tušení, kdo jsem," přiblíží se. ,,řekl jsem, že jsi dnes jen moje," po zádech mi naskočí husí kůže. ,,můžu tě políbit?"

,,Co..Cože?" odsunu se. ,,Ne!"

,,Tak takhle," uchechtne se. ,,dáš mi jednu malinkou pusinku," prsty naznačí, jak malinkou myslí. ,,a nikdo se dnes nedozví, že jsi právě se mnou."

,,Můžeš být víc odporný?" do očí se mi začaly valit slzy, které nešly zastavit.

,,Jednou budeš prosit, abych se tě jen dotkl. Je to na tobě," poukáže na mě a otočí se k okénku. Nechci, aby svět věděl, že mě tenhle idiot vedle mě zná, nebo hůř, přespává v mém bytě. ,,věděl jsem to." opatrně se k němu nakloním a lehce se dotknu jeho plných rtů, které se ani nehnout. Když se odtáhnu podívám se na něj a mírně se otočím k okénku. Jenže mě jeho ruka na mé tváři přitáhne k jeho tělu a dravě mě políbí.

,,Říkal jsi jen malou.." nedořeknu to, protože do auta nastoupí má menší sestra, která se neuvěřitelně usmívá.

,,Lidi lžou," vrátí se na své místo. ,,jak bylo prcku?" má sestra na něj spustí každou kravinu, která se ji dnes stala.

,,Nesnáším tě." řeknu polohlasně, když si ve zpětným zrcátku všimnu páru zelených očí.