lost

4.

,,Tati." rozběhla jsem se k němu a silně ho objala. Už to byly dva dny, co jsem ho neviděla.

,,Zklamala jsi mě, Lilian," cože? ,,Harry je slušný muž, měj k němu trochu úcty." pronese.

,,Cože? On?" ukážu na kudrnatou hlavu. ,,Copak si nevzpomínáš? Ty fotky, které jsem ti ukazovala? Ty články o něm?" stále na něj ukazuji svým prstem. ,,Není slušný a už vůbec mu neprokážu úctu." do mých očí se začínají dostávat slzy.

,,Harry říkal, že si to bulvár vymyslel a fotky jsou photoshoot, prý to dělají, aby z něj udělali zlého člověka."

,,Ale on je zlý člověk," vykřiknu. ,,je to zlý člověk," slzy se mi kutálely po tváři, otec nade mnou zakroutil hlavou a se slovami, že jsem ho zklamala odešel. ,,jsi spokojený?" otočím se na Stylese, když má sestra odběhla za tátou. ,,Jak já tě nenávidím, Stylesi." sykla jsem a vydala se do svého pokoje.

Posadila jsem se na postel a snažila se zastavit slané slzy, které se kutálely po tváři. Sáhla jsem si na hrudník a pravidelně začala dýchat. Po pár minutách se mi to podařilo, sáhla jsem po telefonu a najela na starou konverzaci mezi mnou a Christinou. I když moc dobře vím, že se ty zprávy, která mám teď v plánu poslat neodešlou. Musela jsem své pocity někam napsat.

Pro Christinu:
Christino, i když vím, že si tohle nikdy nepřečteš musím se někomu svěřit. Dlouho jsem přemýšlela, proč jsi odešla bez rozloučení, přemýšlela jsem nad tím, že to může být moje vina a že jsem tě před tím idiotem nedokázala ochránit. A byla to pravda, odešla jsi, protože ti zlomil srdce a využíval tě. Jak rychle se do tvého života dostal, tak rychle odešel. A tebe to zlomilo, byla jsi do něj tak zamilovaná, že jsi neviděla, kdo je zamilovaný do tebe, třeba Eric. Miluje tě už od dětství, ale ty jsi si toho nevšimla, protože jsi byla blázen do Stylese. Do chlapa, který lámal a stále láme dívčí srdce jakoby to bylo v pořádku, jakoby ty dívky po zbytek života měly klidný život, jenže to tak není. Z některých udělal děvky a z některých trosky, z tebe udělal trosku, i když to nerada říkám, je to tak. Nevím, jak se máš, nevím ani jestli si na mě někdy vzpomeneš tak, jak já na tebe. Protože já na tebe myslím každičký den, chybíš mi a jsem si jistá, že ty by jsi byla jediná, která by mi teď pomohla s mým problémem. A to je ten, že mě se do života připletl stejný idiot jako tobě, Christino. Jednoho večera se objevil ve dveřích po boku mého otec, který je teď jeho nejlepší přítel. Když jsem se dozvěděla, kdo má přijít ihned jsem se zavřela v pokoji a snažila se nesejít schody a neuskutečnit plán, jak toho idiota zabít. Jenže jsme na sebe náhodou narazili, nebyl takový hajzl, jak se píše. Ale já si vedle něj představila tebe a ihned jsem ho odbyla. Po večeru, který strávil v našem domě jsem měla tu čest s ním jet v autě. Eric měl narozeniny, ale hádám, že to víš. Styles mě tam odvezl, byl slušný, ale já zase vybuchla a ukázala mu tvojí fotku se slovy, že je to idiot a odešla jsem. Když pro mě jel, vybuchla jsem znovu, ale on také. Nechal mě stát uprostřed ničeho samotnou a já musela dojít domů. Po návratu na mě čekala má sestra, které taky mimochodem chybíš a kvůli tvému zmizení se náš vztah dost změnil, začala mě obviňovat z toho, že našim lžu, že jsem nebyla na oslavě. Styles ji řekl věci, které nebyly pravdivé, ale uvěřila mu. Táta mi poprvé za sedmnáct let řekl, že jsem ho zklamala, protože jsem urazila jeho přítele, Stylese. Ano, urazila jsem ho, ale právem. Ten chlap u mě v kuchyni mě začíná užírat.
Chci ti říct, že tě mám ráda pořád stejně, odpouštím ti, jen prosím, ozvy se, napiš mi, že jsi v pořádku a já budu šťastná.

S láskou Lilian.

Zprávu jsem si snad pětkrát přečetla a přemýšlela jestli ji odeslat, ale nakonec jsem ji odeslala, protože není šance, aby si ji přečetla a odepsala, i když jsem si to vážně přála. Chtěla jsem zpět svojí nejlepší přítelkyni.