Nightmare | HP

6.

1981 - Léto

Moji rodiče nikdy tak nezuřili jako po mé narozeninové oslavě. První týden jsem před nimi Nyx schovával. Bál jsem se, že by na ní můj otec skočil jako hladový tygr po gazele a celou ji roztrhal. Radši sem ho nechal, aby se hned ten den večer vrhl na mě. Do teď nemůžu ležet v posteli na zádech, protože si na mě můj otec vzal ohnivý bič. Nikdy před tím to neudělal. Vždy mě jen mlátil rukou, ani jsem nevěděl, že ho vlastní. Nevím kolik ran mi dal, u dvanácté jsem omdlel.

Po tom osudovém dni, kde jsem slovy svého otce, zostudil celou naši rodinu,  se se mnou přestala vídat Sofia - vůbec mi to nevadilo. Co mě ale trošku mrzelo bylo, že naši partu opustil také Erik. Podle Victora je jejich rodiče zasnoubili potom, co Sofii konečně došlo, že u mě nemá šanci. No alespoň, že není zrádce jako Sofia, ale je loajální. Jen ne ke mně.

Zítra odjížděli Lis s Victorem a já tu měl být až do Vánoc s Nyx sám. Ale ti dva mě ráno překvapili a celý den jsme byli spolu. Byl jsem rád, že mi alespoň nějací přátelé zbyli a teď už jsem si jistý, že to nejsou žádný podrazácký krysy.

,,Tenhle rok nás čekají zkoušky NKÚ. Celý rok bude plný drcení. Po pravdě už teď jsem z toho nervózní,''

,,Mnohem radši bych se celý rok šprtal ve škole než tady se Sergeiem. Věř mi. Jestli mi něco nepůjde, natluče to do mě kladivem.'' Victor se zasmál.

,,Vicu, ty se nemáš proč stresovat,'' ujišťovala ho Lis ,,Jseš chytrý. Všechno zvládneš levou zadní.'' usmála se na něj a nenápadně se rukou dotkla jeho ramene. Teda mezi němi to tak jiskřilo, až mi začalo být horko.

Na zemi zacinkala rolnička. Nyx se rozšířila sbírka dřevěných oveček o beránka a jehňátko. Všechny kolem krku měli červenou stužky s rolničkou a dřevěná kolečka.

Nyx si všechny tři ovečky přisunula k sobě a začala si povídat pro sebe jako bychom tu ani nebyli.

,,Tohle ovečka se jmenuje Lis. Je to maminka,'' ukázala na dřevěnou ovečku.

,,Oooo,'' řekla Lis dojatě.

,,A tohle je Vic,'' ukázala na beránka ,,Je to tatínek.''

,,A kdo je jehňátko? Ty?'' ptala se Lis.

,,Ne. Leo!'' Lis s Vicem se zasmáli a já zrudl v obličeji.

,,Fakt děkuji, Nyx. Vždycky jsem chtěl být jejich dítě,'' odfrknu si a Nyx se na mě zazubí.

,,Ovečka dá jehňátku pusinku,'' řekne a tukne jim hlavami o sebe jako by se pusinkovali.

,,Tady máš pusinku, ty moje děťátko,''

,,Co?'' a než se vzpamatuju Lis mě dá pusu na tvář. Zkroutím obličej do znechucené grimasy a začnu si rukou třít tvář. Lis se krátce zasměje.

,,A teď dá beránek jehňátku pusinku,'' zase ťukne ovečkami o sebe a čeká.

S Vicem se na sebe podíváme a tváříme se vyděšeně a zhnuseně zároveň.

,,Tak bude to?'' zeptá se Nyx netrpělivě. To mrně se musí skvělé bavit.

Vic si povzdechne a lehce se mi otře rty o tvář. Jakmile tak udělá, okamžitě se odtáhneme od sebe. Probodnu Nyx pohledem, ale ta se zářivě usmívá. V očích ji tančí ďábelské jiskřičky.

,,A teď si dá pusinku ovečka s beránkem,'' Vic s Lis se na chvilku zarazí, ale nakonec se Lis k Vicovi nahne, aby mu dala pusu na tvář. Vic se, ale na poslední chvíli otočí a oni se políbí na rty. Překvapením otevřu pusu. A otevřu ji ještě víc, když uvidím Nyxin ďábelský výraz s potěšeným úsměvem. Ta malá proradná liška.

Ti dva se nemají moc k tomu, aby se od sebe odtáhli, ale nakonec přece. Šťastně se na sebe usmějí a mě to zahřeje u srdce.

,,Nyx, ty potvoro,'' zasyčím a ti dva se zasmějí. Vic si Lis přitáhne k sobě.

,,Je to zatraceně chytrá potvůrka,'' řekne Vic.

,,Musíš ji pozvat na rande,'' řekne Vicovi a Lis zrudne.

,,Ale,'' zvednu obočí ,,a ty víš, co je to rande?''

,,Jo. Kluk pozve holku na večeři a přinese ji květiny. Lis má ráda narcisy.'' Lis se zarazí.

,,Jak to víš?'' nakrčí čelo.

,,Myslela sis to, když si je dneska viděla dole v kuchyni ve váze,'' pokrčí rameny a teď se zarazíme všichni. Nyx si začne zase hrát s ovečkama, jakoby nám před tím říkala jaké je počasí.

,,Nyx?''

,,Ano?''

,,Chápu to dobře, že ty jsi slyšela, co si dneska Lis myslela?'' Nyx přikývne a všichni vyvalíme oči.

,,Nyx, ale víš že to není normální!?'' můj hlas zněl hrozně vysoko jak jsem panikařil. Lis mi položila ruku na koleno, aby mě uklidnila, ale moc to nefungovalo.

,,Někteří kouzelníci umí číst myšlenky,'' vypadá zmateně.

,,Ale,'' vlastně ani nevím, co chci říct. V hlavě mám totální zmatek. Jak je tohle možné? Podívám se jak se na mě nechápavě dívá. Merline. Tohle nedopadne dobře.

,,Prcku, pojď sem,'' řeknu a když ke mě přijde, posadím si ji na klín.

,,Jak dlouho už tohle umíš?'' nemusí odpovídat, abych předem neznal odpověď.

,,Hele taky ti přijde, že když na ní mluvíš jakoby,'' zarazila se ,, ale nic.''

,,Jako by rozuměla tomu, co říkáš? Jo. Přijde a často.''

,,Od vždycky,'' pokrčí rameny.

,,Proč jsi mi to pro Merlina neřekla!?'' zatřesu s ní.

,,Já n-nevěděla,'' vypadalo, že má na krajíčku.

,,Leo, klid,'' řekne tiše Lis a Nyx začnou po tvářích stékat slzy.

,,Udělala jsem něco? Ty už mě nemáš rád?'' Merline, co jsem to provedl?

,,Vždycky tě budu mít rád. Pojď sem,'' pevně ji objemu ,,Ššš neplakej.'' hladím ji jemně po vlasech a div taky nebrečím.

,,Nesmíte to nikomu říct!'' podívám se naléhavě na svoje kamarády a ti přikývnou.

,,Nyx, broučku, poslouchej mě,'' jemně si ji od sebe odtáhnu, aby jsme si dívali do očí ,,Nesmíš to nikomu říct, kromě nás tady. Rozumíš?'' přikývne a utře si tvář od slz. Právě jsem rozbrečel to nejveselejší dítě na světě. Měl bych na sebe být opravdu hrdý.

,,Tohle je hrozně důležitý Nyx. Nikdo to nesmí vědět!''

,,Proč?'' nechápe.

,,Protože to nikdo jiný neumí.''