Yoongiho ztrápený zápisník II. [Taegi] ✅

6.1. 2019

Snídaně se moc nepovedla.

Máma mě ráno (kolem šesté podotýkám a do teď se ptám sám sebe, co sakra dělala celé ty dvě hodiny) probudila a ptala se mě na to, kde máme hrnce, pánvičky a podobné hovadiny, které mohla najít i bez toho, aby mě musela budit. (stejně přišla jen kvůli tomu, aby Taehyunga viděla bez trika, což se nepovedlo, protože jsem ho úspěšně přikryl peřinou, jen co jsem začal vnímat)

(žárlím na svoji mámu)

Nakonec přeci jen odešla, já se přitulil k Taemu do objetí, který sebou trochu mlel, protože neměl, co objímat a zase jsem usnul.

Ráno jsem se probudil na vůni všeho možného, no doufal jsem, že budeme mít cereálie s mlíkem, což pro mě a Taeho byla jediná snídaně v posledních měsících (na nic jiného ráno nebyl čas (na ranní akt ano), oba jsme spáči (výmluva), takže jsme nestíhali práci vždycky), za což mě máma asi zabije až se to dozví.

Tae se už oblékal, já jsem se kochal jeho zadkem, který měl krásně pevný, i když nejsem top (občas jsem, když má Tae náladu), tak jsem stále pokukoval po jeho pěkně zakulaceném pozadí, které jsem si vždy chtěl prohmatat. Nakonec ten nevinný kukuč skončil vyměňováním slin.

Při čemž nás načapala sestra a nakonec i táta, protože ona jen stála ve dveřích a tiše se dívala, takže jsme si jí já ani Tae nevšimli. (doufám, že se jí v hlavě honily slova jako "uwu" a nebyla znechucená, DOUFÁM)

Po tomhle trapasu jsme se nasnídali a Tae se dal nějak do řeči s moji mámou, která se pořád červenala, což jsem pro změnu absolutně nechápal já, protože Tae je gay (a je můj) a hlavně je máma o několik let starší, takže by Taehyungovi mohla dělat babičku.

(žárlím na svoji mámu pt.2)

Nakonec jsme se srdceryvně rozloučili ve dveřích (bylo to až k pláči, jak jsem předstíral to, že mě bolí jejich odjezd), když jsem se loučil se sourozenci, viděl jsem, jak máma dává Taehyungovi pusu na tvář a oba se něčemu smějí (žárlím na svoji mámu pt.3), nakonec se konečně všichni nastrkali do auta a odjeli.

Tae a já jsme několik minut stáli v chodbičce a koukali se na dveře, po chvíli jsme se oba svalili na zem unavení přepadovkou, která se tentokrát protáhla, a zakončili naší nekonečnou únavu aktem prováděním v malé špinavé (nejsem uklízečka, abych uklízel celý byt, jen aby se zářil) chodbičce.

Šťastný nový rok pt.4 (a ať už jde ten nový rok taky doprdele)