V hloubi duše si vždycky myslela, že skončí po boku Rosse. A proto byla velmi překvapená, když svůj pohádkový konec našla s někým jiným. S někým, kdo jí dal to, co Ross nikdy nemohl.
Joey byl jeden z jejích nejlepších přátel. A ona nikdy nebyla šťa...
Rachel byla tak naštvaná! Nechápala, jak zrovna Ross mohl něco tak příšerného zpívat jejich malé nevinné holčičce. Chtěla si postěžovat u Joeyho, ale jakmile přišla domů, našla jej skleslého sedět na pohovce. Všechen vztek ji okamžitě přešel a její srdce pod tím pohledem zapraskalo.
„Joey, zlato," povzdechla si a cestou k němu položila Emmu do postýlky. „Zase se ti stýská?" zeptala se, když se k němu posadila.
„Nemůžu si pomoc! Je to můj nejlepší přítel a je divný, když tady není," zamumlal a opřel si hlavu o její rameno. Chandler v Tulse pracoval už nějaký ten týden, ale Joey si na to sále nemohl zvyknout. Byl rád, že má aspoň Rachel.
„Víš, co ti pomůže přijít na jiné myšlenky? Až ti povím, co dnes zpíval Ross Emmě," řekla a Joey se narovnal, aby jí mohl věnovat zděšený pohled.
„Prosím, řekni mi, že to nebylo nic o dinosaurech a zkamenělinách," zaúpěl.
Rachel se nad jeho prohlášením musela zasmát. „Hůř."
„Nic není horší," řekl nechápavě Joey.
„Ross zpíval Emmě o zadcích a ona se tomu prej smála. Normálně jí zpíval Prdelatou holku."
„Teda, Emmo! Máme rádi stejné věci," řekl s úšklebkem a Rachel ho praštila do ramene.
„Joey, přestaň! Tohle je vážný, vždyť je to miminko," okřikla jej. Vztek se zase vrátil. To už by byla radši, kdyby jí vyprávěl o dinosaurech.
„Ale, no tak! Jak říkáš, je to ještě mimino... pravděpodobně vůbec nerozuměla tomu, co zpívá. Třeba se jí líbí zpěv obecně. Můžeme to zkusit," navrhl a vstal. Vyndal Emmu z postýlky a posadil se s ní zpátky na pohovku. „Tak, zpívej."
„Takže, Emmo, ty chceš tvrdej sprostej rap, nebo třeba jen rap všeobecně? Protože to máma umí!" řekla a na chvíli se odmlčela, aby si srovnala, co vlastně bude dělat dál. „Já jsem tvá máma a chci ti říct, že mrňata..." začala, ale rovnou taky zmlkla. To bylo tak blbý!
„Co to bylo?" vyhrkl Joey. „Divím se, že z toho nezačala bulet."
Rachel mu věnovala vražedný pohled a pak si povzdechla. „No tak dobře, broučku, ale je to jen proto, že tě mám tak ráda a vím, že to nikomu nepovíš. To platí i pro tebe, Joey!"
„Dobře, dobře. Hlavně už začni," pobídl ji Joey, který byl snad natěšený víc než Emma.
„Že žeru velkou prdel, to není kec. Že jiní borci ztratěj řeč. Když je holka pěknej kus, a zadek má jak autobus..."
„Vida, směje se," informoval ji Joey, kdyby si toho náhodou sama nevšimla.
„Jo, jo! Jasně," vyjekla radostně, „že žeru velkou prdel to není kec. A jiní borci ztratěj řeč... ty se směješ! Tak ty máš ráda velký prdelky," rozplývala se Rachel nad svou dcerou a převzala si ji od Joeyho.
„Holky, a pak kdo z nás, je tu přes čuňačinky," zasmál se Joey.
„V tom vedeš jednoznačně stále ty, zlato," řekla a naklonila s k němu, aby jej mohla políbit.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
