Střípky //DRARRY CZ// ✅

Čtvrté střípky

Ahojte :),

vím, že tohle má být adventní povídka, vycházející každou neděli, ale nedošlo mi, že před tou poslední odjíždím pryč a nebudu mít tedy čas vydat kapitolu. Proto ji tu máte dnes a snad mi to odpustíte :D.

Dejte mi určitě zase vědět, co na ni říkáte a jestli jste podobný zvrat čekali :).

A nezapomeňte, že tohle není konec. Poslední kapitola bude na Štědrý den.

Ale teď už jsem ticho. Užijte si čtení.

-------------------------------------

Harry si nikdy nebyl jistý, co to doopravdy znamená „zamilovat se". Byla doba, kdy si myslel, že ví, co to je, ale zjistil, že byl hloupý. Neměl nejmenší tušení. Až do teď.

Opravdu byl do Draca zamilovaný. Přišlo to rychle, usadilo se mu to v srdci a nehodlalo to nikam odejít. A Harry o to ani nestál.

Bylo mu jasné, že dopis, který mu před několika týdny přišel, mu změnil život navždy. Že nebýt toho psaní, ani ve snu by ho nenapadlo nad Dracem tímto způsobem uvažovat. V tuto chvíli byl za to ale rád.

Byl vděčný ministerstvu za zprávu. Svým přátelům za to, že jej přemluvili to vyzkoušet. Sobě, že v sobě našel odhodlání a Dracovi, že to byl ON.

Nejdříve ho Draco svým vyznáním překvapil. Nečekal, že to přijde a nebyl na to připravený. Jakmile to ale bylo venku, donutilo ho to zamyslet se sám nad sebou a přiznal si své vlastní city. Přesto je Dracovi nesdělil. Usmál se na něj, políbil ho, ale sám ta slova neřekl.

Nebál se toho, ani to neznačilo jeho nejistotu. Jen chtěl, aby ta chvíle byla naprosto výjimečná. Chtěl, aby až to řekne, Draco poznal, jakou důvěru v něj má.

Oo

Do Vánoc zbývaly dva týdny. Harry dávno vymyslel dárek pro svého přítele. Přišlo to znenadání. Lámal si hlavu vymýšlením, když to najednou bylo tam. A podle něj to bylo perfektní. Nebude ho to stát ani jeden svrček, a přesto si byl jistý, že nic lepšího by Draco od něj dostat nemohl. Těšil se na blonďákův výraz.

Oo

Sem tam se stalo, že Harry na Draca mluvil, ale ten jej neposlouchal. Harry musel několikrát jeho jméno zopakovat anebo mu zatřepat ramenem, aby si vůbec všimnul jeho přítomnosti.

Samozřejmě, že se ptal, co se děje a na co myslí, ale Draco se vždy usmál a zakroutil hlavou. Když Harry naléhal, řekl jen, že je nervózní z Vánoc. Tomu Harry dokázal uvěřit. Sám byl nervózní, ale určitě ne tak moc jako jeho přítel. Měl přece jenom strávit celý den mezi lidmi, se kterými si nikdy moc nerozuměl, muselo to být těžké. Kdyby to bylo opačně, netušil, jestli by byl tak odvážný a vydal se k Dracové rodině. Jenže Weasleyovi nejsou Malfoyovi.

Přesto chtěl Dracovi pomoct, jak jen to půjde.

Proto naplánoval na páteční večer společnou večeři u něj doma. Pozval jen Rona a Hermionu, ale pro začátek by to mohlo stačit. Až sám Draco uvidí, že jeho nejlepší kamarádi ho nejen že tolerují, ale vyloženě jim to přejí, tak ho nervozita přejde. Určitě ano.

Jeho přátelé samozřejmě souhlasili.

Oo

Taky se dohodli, že je čas přestat se v práci skrývat. Nehodlali se vášnivě líbat při každé příležitosti, nebo to vykřikovat na všechny strany, ale když měl prostě Harry chuť dát svému příteli pusu, tak to udělal. Nestávalo se to často, protože každý z nich měl dost své práce, ale chvilka se vždy našla.