Tanec s pánem pekla

KAPITOLA 39

Azazel jen zůstal zírat na otevřené dveře, kudy proběhli.
„Co jsem to udělal?" znovu se ptal sám sebe. Začínal se probírat ze šoku.
„Azazeli, za tohle by měla být potrestána, co udělala," klečela u něj a držela ho za ramena Lilith.
„Vypadni," řekl k ní chladně, setřásl její ruce ze svých ramen a postavil se na nohy.
„Cože?" byla v šoku.
„Řekl jsem, vypadni. A už se nevracej," otočil se k ní a roztáhl svá černá křídla. Tohle bylo poprvé, co Lilith viděla tuhle jeho podobu.
„Azazeli," třásl se jí hlas. Z jejího hlasu byl slyšet strach. S roztřesenými kolen se začala zvedat ze země, kde před tím klečela a držela ho. Nespouštěla oči z Azazela. Měla strach odvrátit svůj zrak. Věděla, co pánové pekel dokážou, když démoni neuposlechnou. Viděla čestokrát Enlila, který trestal démonky, jako je ona a její sestra Mazikeen. Nechtěla takhle dopadnout i ona. Ve dveřích se však ještě zastavila. „Budeš toho litovat, pokud se už nevrátím," snažila se mluvit klidným hlasem, ale moc se jí to nedařilo. Azazel už v sobe nedokázal dusit hněv. Pomocí svým křídel se rychle přemístil k Lilith. Chytil jí pod krkem.
„Vypadni, než se stane něco, čeho budeš litovat ty," odhodil jí ven ze dveří. Lilith dopadla do písku venku a kousek se po něm sjela. S těžkostí se otočila zpět k sídlu.
„To všechno kvůli ní?" dívala se na zavřené dveře sídla a stále seděla v písku. „Co je  zač? Její modrý plamen byl zvláštní a mocný."
Azazel se otočil zády k okolnímu světu. Potřeboval přemýšlet, ale jeho mysl vykazovala jen temnotu. Měl v hlavě prázdno. Jediné na co myslel byla Nora a její současná podoba. Viděl před sebou znovu tu scénu, co se stala před chvílí. Přehrával si jí pořád dokola. „Co jsem to udělal?"

Lucifer letěl pouští směrem k Astarothtinému sídlu. Vřítil se do jejího sídla bez klepání, jelikož prolít takřka prázdný rám dveří. Při dopadu na zem v hale poklekl a schoval svá bílá křídla.
„Astaroth, kde je Nora?" podíval se před sebe a spatřil tam, stát tři postavy.
„Lucifere?" podívala se na něj ustaraným pohledem.
„Jdeš pozdě," prohodil k němu Enlil.
„Co se to tady děje?" díval se na ně střídavě.
„Nora utekla," odpovídal mu stále jen Enlil.
„Jak to myslíš, utekla?"
„Utekla po naší hádce," přidal se do konverzace Eros, aby v tom nebyl jen sám Enlil. „Hlavně musíme si pospíšit, její schránka je nestabilní a nevíme, co by mohla provést, nebo jak by dopadla."
„Erosi, co tu chceš?" zamračil se na něj Lucifer.
„Přišel jsem si pro svou dceru."
„Dceru?" začínal být zmatený.
„Ano, Nora je Erosova dcera," zamračil se Enlil. „Ale nemáme teď moc času tu jen tak stát a klábosit. Musíme jí najít, než bude pozdě."
„Lucifere, kde máš rohy?" zarazila se Astaroth.
„Na to teď není čas, musíme jí najít," odsekl jí.
„Ty o tom víš? Kdo ti to řekl?" zeptal se Enlil.
„Mazikeen," odpověděl nezaujatě, znovu roztáhl svá křídla a vyletěl ven z Astarothtiného sídla. Enlil, Astaroth a Eros se na sebe jen podívali a kývli si na znamení.
„Ty děvky démonské. Všechno je teď v háji," zaklela Astaroth, roztáhla svá černá křídla a vydala se za Luciferem. Enlil udělal to stejné. Nezbylo mu nic jiného, než s ní souhlasit. Taky měl s nimi co do činění. Jeho křídla měla pro změnu bílou barvu. Eros nezůstával pozadu. Se zašuměním vytáhl jeho křídla. Erosova křídla měla zlatou barvu a lehce zářila. Letěli za ostatními. Lucifer si to zamířil rovnou za Azazelem. Něco mu říkalo, že by tam mohla jediné Nora být. Místo toho ho však jen přivítal Azazel, který klečel na zemi a držel se za hlavu. „Kde je Nora?" mířil hned k němu.
„Co jsem to udělal?" mluvil potichu, ale Lucifer ho slyšel zřetelně.
„Azazeli, kde je Nora?" stoupl si před něj.
„Odešla. Je pryč. Už se nevrátí," blábolil.
„Azazeli, co se stalo?" postavil ho rozzuřeně na nohy, aby se mu podíval do očí.
„Lilith a já," stále byl mimo. Viděl před sebou Nořin pohled, když odcházela.
„Do prdele, Azazeli, kde je?!" křičel už na něj. Začal s ním třást, aby ho probral.
„Já nevím!" zakřičel na něj zpět.
„Co se tu stalo?" chytil ho za lem košile a přitáhl si ho k sobě.
„Já."
„Ano, ty a Lilith. To už jsme slyšeli. Ale co se stalo?"
„Viděla nás," sklopil svůj zrak.
„Dobrá práce, idiote," pustil ho a usmál se pro sebe vítězně. Azazel si všiml jeho úšklebku.
„Nemysli si, že se jí jen tak vzdám," probral se najednou.
„A ty si myslíš, že ti odpustí?" mluvil k němu posměšně. „Jen tak mimochodem, jak vypadala, když od tebe odcházela?"
„Modrý plamen. Kolem ní byl modrý plamen."
Enlil, Astaroth a Eros stáli ve dveřích a poslouchali jejich konverzaci. Byli zaskočení. „Takže přece jen míšenka," zaťal zuby Eros.

Balmon doběhl Delii. Proměnil se do své kočičí podoby. „Nasedni. Bude to rychlejší."
Delia jen na něj kývla a naskočila na jeho hřbet. Mezi prsty uchopila jeho srst.