Začátek konce ✓ [Yaoi]

6✓

,,Já vím, že ano, zlatíčko." Zamumlal jsem. Usmál jsem se, když zívnul a zavřel oči
,,Copak jsi dělal v noci, že se ti teď chce spát?" Zeptal jsem se se smíchem v hlase.
Myslím, že ho požádám ještě dnes. Dnes a tady. Udělám to i kdyby mě odmítnul!

Zívnul jsem ještě jednou a zavrtěl hlavou.
,,Nic. Jen jsem ležel a nespal." Převalil jsem se a víc se na něj namáčkl.
,,Jsi jako polštář..." Hlesl jsem unaveně.
,,A je to tvoje vina.
Ráno mě vzbudit brzo a hned mě zřídit..." Uchechtl jsem se a ušklíbl se.

,,Jak to, žes nespal?"
Zeptal jsem se a podíval se na něj ,,Pročs mě nevzbudil?" Pohladil jsem ho po vlasech.
Povzdechl jsem si.
,,Moje vina?" Uchechtl jsem se.
,,Mohl jsi mě zastavit."

,,Nechtěl jsem. Chtěl jsem, aby ses vyspal." Hlesl jsem a otočil se na záda a ruce hodil na zem.
A po té si sedl a koukal před sebe.
,,Aspoň jsem si to užil." Řekl jsem upřímně.
Nějak mi nevadí mluvit už o sexu a těchto věcech.
Samozřejmě jsem stále mimo z jeho narážek.

,,Zlato, Midoriyo, když nemůžeš spát, prostě mě vzbuď, jasný?"
Je hezké, že chtěl, abych se vyspal, ale tím, že on sám nespí, nic nevyřeší.
,,Vážně užil?" Nadzvedl jsem obočí. ,,Tak to jsem velmi rád." Usmál jsem se a posadil se vedle něj. Objal jsem ho kolem ramen.

,,Dobře..."
Když mě objal, jen jsem se usmál.
Chytil jsem jeho ruce a sklopil pohled k zemi.
'Jsem rád, že už je v pohodě...' Řekl jsem si pro sebe.
Vydechl jsem.

,,Tak fajn, protože jedinej důvod proč v noci nebudeš spát bude moje péro ve tvém pozadí."
Ušklíbl jsem se a použil slova, které jsem nikdy nepoužil.
Chci vidět jeho reakci.
Upřímně, jestli si mě po tomhle vezme bude to zázrak.
,,Říkal jsi něco?" Zeptám se, když něco zahuhlal.

Můj úsměv zmizel.
,,E...He...?" Zasekl jsem se a vyvalil oči.
,,Heeee??!!" Vykřikl jsem a asi mám víc stupňů než bych měl mít.
Rajče by prohrálo.
Tahle slova nikdy nepoužil...
,,T-to tě rad-radši b-b-budit nebudu..." Vykoktal jsem.

Zasmál jsem se jeho reakci
,,Klid, zlato," chytl jsem ho za ruku ,,Dělám si srandu," Ujistil jsem ho.
,,Když nebudeš moci spát, vzbuď mě. Budeme si třeba povídat."
Pohladil jsem ho po tváři.
Je úplně rudej ,,Ty rajče moje."
Políbil jsem ho na nos.

,,Ty jsi hajzl..." Řekl jsem normálně a pak se usmál, když mě políbil na nos.
Na něj nejde být naštvaný.
Je strašné sladký.
Pokud tedy dojde na svatbu...Vezmu si ho místo dortu.
A tentokrát si do pusy vezmu i trochu jeho bílé šlehačky.
Olízl jsem si rty.
Hned na to jsem zavrtěl hlavou a zase se červenal.
Asi jsem fakt mimo.

,,Cože to jsem?" Překvapeně jsem zamrkal.
,,Jak myslíš, můj milej zlatej," zamračil jsem se
,,Příště až budeš v bolestech škemrat, abych tě nechal udělat se, vykašlu se na tebe." Zavrčel jsem a hned na to jsem vyprskl smíchy nad jeho výrazem.
,,Dělám si srandu, na to tě moc miluju." Zapředl jsem a políbil ho na rty.

Sakra! Sakra! Sakra!
Vypadni z hlavy.
Kvůli němu začínám mít jistě a pomalu úchylné myšlenky.
Jen se na něj podívám a už to semnou jde z kopce.
Políbil mě na rty a já mu to oplatil.
Pak jsem si sedl normálně se sklopenou hlavou až v klíně.

,,Zlato." Zasmál jsem se.
Chytl jsem ho kolem pasu a strhl ho s sebou do trávy na záda.
Přehodil jsem si přes něj nohu a jednu ruku mu položil na tvář. Usmál jsem se.
Musel jsem se lehce posunout, nalehl jsem si na krabičku s prstýnkem.

'Bože...' Vydechl jsem a hleděl mu do tváře. On je prostě anděl.
Jak může takový anděl s ďábelskými sklony existovat.
Stále jsem se mu koukal do očí a nemohl se odtrhnout.

,,Víš, že jsi strašně sladký?" Zeptal jsem se ho a sledoval jeho jiskřičky v očích. Jak mě může někdo tak sladký a nevinný milovat? Zrovna mě?

Ještě jsem na něj chvíli koukal.
Pak jsem přivřel oči a ruku dal na jeho tvář.
Zavřel jsem oči úplně a nahl se, abych ho mohl políbit.
Má tak sladké rty.

Když mě políbil, usmál jsem se. Rád jsem se zapojil. Kousl jsem ho do rtu a pohladil po tváři.
Odtáhl jsem se od něj. Teď! ,,Zlato?"

Kousl mě do rtu a já se odtáhl.
Najednou ale byl vážnější.
,,Ano?" Optal jsem se a podepřel se lokty.
Strčil ruku do kapsy a něco z ní vytahoval.

Ještě v kapse se mi podařilo prstýnek vyndat z krabičky. Sedl jsem si a přelezl jsem si za Midoriyu.
Jednou rukou jsem ho chytil kolem pasu a druhou za ruku.
Na prst jsem mu nasadil rodinný prsten.
,,Prokážeš mi takovou čest a vezmeš si mě, Midoriyo?"

Uchechtl jsem se.
Když mi nasadil prstýnek, ruce jsem položil na jeho ramena, tak, že jsem byl těsně blízko jeho obličeje.
,,Myslel jsem si, že to bude něco o tomhle, když ses stále vyptával ohledně svatby." Usmál jsem se a podíval se do jeho obličeje.
Ještě jsem se na něj chvíli koukal.
,,Jistě, že si tě vezmu. Ty můj rytíři." Zavřel jsem oči a dlouze ho políbil.