X1
Cho Seungyoun x Lee Hangyul
Seungyoun pov.
Byl jsem nakupovat, zatímco ostatní odpočívali po tréninku v dormu. Dneska jsme jako vždy celý den cvičili, takže jsou všichni zahrnujíc i mě unavení. Když jsem chtěl udělat večeři a otevřel ledničku, nebyla tam ani známka po nějaké surovině. Vydal jsem se tedy na opravdu veliký nákup. Nakrmit jedenáct lidí není vůbec jednoduchá práce.
"Jsem zpět lidi!," vydechl jsem a rovnou se vydal do kuchyně nám z toho vykouzlit něco k večeři.
Seungwoo, Wooseok a Yohan koukali na televizi se spícím Dongpyem, který měl nožky přehozené přes Yohana a hlavu položenou na nejstaršího klíně.
Zbytek členů hrál videohry s Hangyulem v čele. Zrovna jim vysvětloval nějakou strategii a ostatní pozorně poslouchali. Hangyul je prostě někdy nadšenější a zapálenější než kdejaké dítě. Když dělá něco, co ho baví, úplně se do toho zažere a nikdo ho od toho už neodtrhne. V mysli jsem se tomu zasmál a s tichým pobrukováním začal vařit.
Jídlo jsem dodělal a naservíroval na stůl. Dohyon byl u stolu první jako vždy a oči se mu leskly nadšením.
"Mám takový hlad!," řekl, radostí div nevyskakoval. Po chvilce si sesedali všichni a začali jsme jíst.
"Nezapomeňte, že zítra máme ten rozhovor, takže ulehněte brzo," připomenul leader a nejstarší z nás a přitom si měřil pohledem nejmladší členy, ale hlavně Yohana s Dongpyem.
"Vy dva jste vždy hlasití," zasmál jsem se a doplnil leadrovi slova: "Ráno vás se Sungwooem budeme budit, tak ne že vás budeme muset tahat z postele násilím."
"Jistě tati, jistě mami," otočil se Dongpyo na nás se Sungwooem.
"Od kdy je Seungyoun hyung tvoje máma?," zeptal se podrážděně Dohyon.
"Tak když vaří, budí nás, nejčastěji uklízí a stará se o nás?," pokračoval v jejich nesmyslné vtipné hádce Dongpyo. Dohyon svěsil koutky a přivřel očka. Rozesmál jsem se.
"Ne Dongpyo, on se s tebou o mě dělit nebude." Smáli se i ostatní Dohyonovi.
Jen plním povinnosti druhého nejstaršího.
Miluji, že jsem měl možnost znovu debutovat. Znovu jsem tím začal život a překročil tak všechny špatné myšlenky na minulost. I přes všechno, co se stalo, jsem se stále nevzdal svého snu a už jsem rozhodnutý stoupat jen nahorů a žádné pády dolů.
Večer, nejklidnější část dne, nastal a mně se podařilo dobojovat do koupelny první. Máme sice dvě koupelny v dormu, ale i tak nám to pro jedenáct lidí nestačí.
Kdo by nemiloval vodu stékající po těle a odnášející pryč všechny starosti s sebou? Ve sprše vždy pobývám opravdu dlouho a pročisťuji si hlavu. Nechci už přemýšlet nad ničím spojeným s mou minulostí. I když mi v tom tetování nesoucí mé pocity a dvě již téměř nepatrné jizvy na zápěstí nepomáhají a připomínají mi to na každém kroku.
Unášen vodou do zcela jiného světa, jsem sebou vyděšením škubl a vypískl,
"Bože, vůbec jsem si tě nevšiml." Snažil jsem se uklidnit z šoku a nechal Hangyula nalepit se na moje záda.
"Potichu lásko, nebo na nás přijdou," zašeptal mi blízko ucha, až jsem cítil jeho dech. Z jeho provokativního hlasu mi naskočila husina po celém těle.
Jsem tak rád, že jsem se stal idolem a mohl potkat tak úžasné lidi a toho nejlepšího přítele na světě. Dokázal jsem se pohnout sám, ale i když Hangyul o ničem moc neví, jít dál s ním po boku je mnohem méně namáhavé.
"Miluju tě Gyulie," otočil jsem se k němu čelem, objal ho kolem ramen a vášnivě ho políbil.
Ráno vycházelo podle plánu. Vstal jsem jako první, udělal snídani a se Seungwooem vzbudil ostatní. Problémy dělal jenom Dohyon a Wooseok. Wooseok po ránu je vážně děsivý. Málem nám začal nadávat, že se ho opovažujeme budit, ale naštěstí se pak vzpamatoval a omluvil se.
Po nasnídání a dlouhém připravování jsme již mohli vyrazit na domluvené místo.
Byl to jen obyčejný rozhovor do televize. Nic neobvyklého, přeci jen není to dávno od našeho debutu. Jediné, co mi při tom rozhovoru rozhodilo, byla Hangyulova ruka na mém pozadí. Bál jsem se, že si toho někdo všimne, ale díkybohu zbytečně. To si s ním ještě vyřídím.
