•love• (bnha FF)

^ n i n e ^

Všichni se v testech snažili, aby podali ty nejlepší výkony. Avšak někdo musel skončit na posledním místě.

Když si nás sensei zavolal k sobě, nervózně jsem podupávala nohou. Bála jsem se, že já budu na posledním místě a vyloučí mě. I když v několika testech jsem si vedla dobře, nedokázala jsem se zbavit pocitu, že zrovna já budu ta poslední.

Před námi se zjevila tabulka s pořadím, na kterém se každý z nás umístil. Rychle jsem tabulku projela pohledem a našla sebe na osmém místě. Úlevou jsem vydechla a pohledem sjela úplně dolů, až na 21. místo.

Zalapala jsem po dechu a otočila se na Midoriyu. Stál celý ztuhlý a zíral na tabulku. Přešla jsem k němu a položila mu ruku na rameno. Midoriya sebou cukl a trhaně se na mě otočil. Měl slzy v očích a čelist pevně sevřenou, aby se nerozbrečel.

,,Vedl sis opravdu dobře," začala jsem potichu, ale Midoriya mě přerušil.

,,Tohle byla moje jediná šance jak se stát superhrdinou a já ji takhle blbě prošvihnu. Myslím si, že mi to patří. Měl jsem se více snažit."

,,Bože, tohle není tvá vina!" vyjekla jsem ,,Vždyť sis kvůli těm pitomým testům zlomil dva prsty." ukázala jsem na jeho obvázánou ruku.

,,Stejně to nestačilo." smutně sklopil hlavu. Ještě jsem chtěla něco říct, ale přerušil mě sensei.

,,Tak konečně jste si dopovídali." otočil se na mě a sjel mne pohledem. ,,V testech jste si všichni vedli výborně," zadíval se na Midoriyu ,,a to s tím vyloučením byl kec. Chtěl jsem, abyste se co nejvíce snažili." mykl rameny a celá třída včetně mě se na něj zamračila.

,,Ho asi zabiju." zašeptala jsem naštvaně a zakroutila hlavou.

,,Uf," vydechl vedle mě Midoriya a otřel si čelo. Zdálo se, že on na tom byl nejhůře z nás všech. Kdyby si to sensei nevymyslel, Midoriya by letěl ze školy. 

---

Po zkoušce, jsme se všichni zase sešli ve třídě a tentokrát se už začaly tvořit i skupiny. Seděla jsem na Tsuině lavici a vedle mě stál Midoriya. Bavili jsme se tak nějak o všem možným, o všem co nás napadlo, dokud so třídy nevešel jeden hodně naštvanej blonďák.

,,Dekuu!" zaječel Bakugo, pokud jsem si dobře pamatovala.

Midoriya vedle mě se napnul a trhaně se otočil, ,,A-ano Kachane?"

,,Ty sráči jeden. Já už doufal, že tě vyrazí, ale ty jsi pořád tady!" ječel dál a Midoriya se strachy krčel vedle mě, takže jsem zasáhla.

,,Tak hele ty... ty koště," začala jsem a jeho oči plné zloby se zabodly do mne, ,,sice nevím co ti tadyhle Midoriya udělal, ale myslím si, že bys k němu měl být milejší." mykla jsem rameny.

,,Ty radši drž hubu! Je to jenom mezi mnou a touhle poseroutkou!"

,,Tak to teda ne! Dovolovat si na menší ti jde co, ty hrdino?!" zlostně jsem vyplivla, jelikož mě už začínal štvát.

Bakugo se vydal směrem k nám se zlostně zatnutými pěstmi. Když od nás byl tak na tři kroky, úplně se zastavil a nemohl se ani hnout. Všichni jsem se podívali na jeho nohy pokryté ledem a poté svůj pohled směřovali ke dveřím, kde stál Todoroki. Vešel dovnitř a pomalou chůzí se vydal až k nám.

Bakugo naštvaně řval, ale nikdo si ho nevšímal, protože všichni sledovali Todorokiho, který se zastavil kus od naštvaného Bakuga.

,,To si říkáš chlap, když si dovoluješ na menší a ještě k tomu na holku?" zeptal se ledově klidným hlasem, ,,Myslel jsem si o tobě, že jsi lepší Bakugo." mykl rameny a pak propustil Bakuga z ledové pasti. Ten se na něj chtěl okamžitě vrhnout, jenže to mu překazil Všemocňák, který právě vstoupil do třídy....

!!ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!! ~přeji vám vše nejlepší do nového roku~