Another Life In The Gotham

Henlo, Rukojmí, Těší Mě.

,,Ty vole moje hlava."tiše jsem pro sebe zanadávala. ,,Slečna se nám ňák rozkoukala." ozvalo se za mnou a kdosi mě chytl za ramena. Šokem jsem sebou trhla a už nadále nebyla schopná slova.

Zaostřila jsem. Přede mnou byl stůl, nad ním špinavá žárovka a já přivazaná k židli. Výslech, došlo mi.

,,Takže princezno, " přede mnou se objevil Joker. Seděla jsem jako pěna.
,,Pověz mi něco o sobě."vzal židli, posadil se proti mě a ruce si položil na opěradlo. V jedný držel bouchačku, jak uklidňující. Ale spíš než to, mě znervozňovalo, to že naše obličeji byly od sebe asi tak deset cenťáků a prakticky jsme sdíleli kyslík.

,,Jmenuji se Maddison Bakerová.",,A?"pobízel mě ať mluvím dál. Znovu jsem zaměřila vzdálenost mezi našema obličejema. ,, Je mi čtrnáct.",,Proč mi lžeš?" zeptal se po odmlce naprosto klidně Joker. Nemohla jsem odpovědět.

,,Proč mi lžeš?!" zařval a já cítila jak mi po tváři stéká slza. ,,Jo tak.." vstal z židle. ,,Ty se mě bojíš?" pohladil mě po tváři. ,,Myslíš si, že když řekneš že ses pod zákonem tak, že tě to ochrání." opět se přiblížil k mému obličeji. ,,To si ale pěkně na omylu, holčičko. Já už proved tolik sraček, že těch pár let v lochu by se ztratily v těch doživotích." sladce usmál a já  cítila další slzu na tváři.

Joker mi přiložil tu ganu k hlavě. ,,Pověz mi ještě něco o sobě.",,Bydlím jenom s matkou, pracuje jako číšníce a je alkoholička."vzlykala jsem. ,,Chodím na na obecnou střední." Bylo mi jasné, že to nestačí. ,,Jsem drogově závislá už pět let." fuck, teď mi bylo jasný, jak skončim. Nadopovaná špatnou kombinací prášků, s pěnou u pusy. ,,To je pro mě naprosto nepodstatná informace. To mi bylo jasný."ušklíbl se. Já  opět v šoku. ,,Mluv.",,Zestřel mě."pípla jsem. ,,Co prosím?"na čela se mu udělala drobná vráska. ,,No do toho, zastřel mě." ,,Proč?" ,,Myslím, že to bude lešpí pro oba." podívala jsem se mu poprvé za celou dobu do očí. Ledově modré až bílé a zorničky, jak špendlíkové hlavičky.

Joker vstal, přešel ke stolu a vzal do ruky nějakou složku. ,,Sebepoškozování, pokus o sebevraždu, násillné napadení vlastní matky, užívání omamných látek, nějaké ty krádeže." opět složku zavřel. ,,No musím uznat, že jsem čekal čisčí trestní restřík." opět se posadil naproti mě. ,,Víš, my géniové musíme držet spolu." usmál se. ,,Já nejsem blázen." usmála jsem se taky. ,,Si povíme jindy." Vstal a lusknul prsty a ukázal na mě. Někdo mi opět přitiskl kapesník k puse. Ach, většina omaných látek je fajn, ale myslim, že chloroform se mezi asi neřadí.