Poezie psaná snem

Smrt

A jak se vlastně
reaguje
na úmrtí blízkých duší

Vždyť prolité slzy jsou tak sobecké
Pláčeme protože tu už nejsou s námi
Ale jim je líp
Protože už nemusí trčet na týhle zemi
V tomhle světě
Plnýho pochmůrných dnů a trápení

Teď jsou zemřelý
Někde docela jinde
A prý je tam hezky
(i když to nikdo z nás nemůže vědět)
Všude je líp než na tomhle světě
Tak by jsme se měli za ně radovat
Že nemusí po týhle planetě dál pochodovat
A že už jsou na lepším místě
Bez nás a bez téhle radosti pouště

Když někdo umře
Máme se smát nebo plakat?
Být smutní za sebe a sobecky
Nebo radovat se za ně
Protože už tady nemusí být?

Sbohem, měla a mám tě ráda