Ta slova
Těžce visela zahalené noční tmou
Prévertovy surrealistické básně
Zachránily nás
Když utřít slzy ti nemohu
Tvé oči co připomínají oblohu
Aspoň přečtu ti pár řádků veršovaných
Protože nevím co mám říci
Ale chci abys věděl
Že jsem tady s tebou, slzy ti utřít chtíci
Tak poslouchej můj hlas
Když pohladit tě nemůžu zas
A vnímej že jsem tu s tebou
A vše bude v pořádku
A všechno zvládnem
A nic na nás nemá
A že tohle přebolí
A že stane se možná ještě něco lepšího
A že poezie nás zachrání
A že básně nás pohladí
A že tě miluju
A to nikdy nic nezmění.
YOU ARE READING
Poezie psaná snem
PoetryJen poezie Teple podzimních dnů Kdy jen za ní mi z očí lije Plno růže trnů Nebo na obloze září Jak moc ho miluju A doufám že se nikdy nevypaří /4/
