Prolog

1.2K 35 1
                                    

Jak jde čas, stárnou i lidé. Muži po třicítce si uvědomují, že jejich nejlepší časy jsou pryč a začíná ta pořádná povinnost. Být živitelem a hlavou celé rodiny, která se už neskládá jen z manželky či přítelkyně, ale také i dětí.

Ženu poznamená porod dítěte. Postava už není to co bývala. Zadek a bříško je popraskané a prsa, světe div se, nechtějí držet stejný tvar jako před lety. Gravitace je pro ženu velmi velký protivník. Hold, co se dá dělat. Žena se už nestará jen o sebe, svůj vzhled či pohodlí svého miláčka. Musí být dobrou manželkou, ale hlavní i mámou, aby dítě, jenž vychovává mělo tu prvotřídní péči a lásku.

Čas utíká velmi rychle a já to všechny pociťuji nejvíce, když se podívám na malou Lilianu, které říkáme zkráceně Lili.

Lili je výplodem mé a Dylanovi lásky, která započala před několika lety. Kdo by to kdy býval řekl, že nějaká Adrianna, tenkrát Malerová, emigrantka z České Republiky, bude mít to štěstí a najde opravdovou lásku mezi celebritami. 

Tak před patnácti lety bych se jen zasmála nad touto myšlenkou. Vždyť taková reality není. Jak ale již nyní víme, osud dokáže překvapit i toho nejvíce zachmuřeného člověka, který si myslí, že jeho šťastné dny jsou jen ty tam. Přesně takový byl můj pohled na život. Kdo by to kdy byl řekl, že už je to deset let, co jsem se přistěhovala do Ameriky a našla životní lásku nad flaškou vodky. Bože, ten čas tak strašně letí. 

Když si představím, že jsem před několika lety ležela na nemocničním lůžku v porodnici a v rukou držela svou prvorozenou dceru, netušila jsem, jak rychle mi vyroste před očima.

Jen co se narodila, vypadala jako Dylan. Přesná kopie svého otce, co se týče rysů i gest. Dylan byl v tu chvíli a pořád ještě je, ten nejvíc pyšný táta na světě. To bylo poprvé, co jsem jej viděla brečet. Chvíle, kdy poprvé uchopil do náruče svou dceru a celý okolní svět zanikl.

I když jsem byla vyčerpáním bez sebe, pořád jsem měla dost energie na to, si tu chvíli užít na milion procent. Do dnes mám před očima tu chvilku štěstí, kterou nám nikdo nikdy už nevezme. Od té doby svou lásku s Dylanem nedáváme jen sami sobě, nýbrž zejména naší dceři, kterou milujeme na celém světě ze všeho nejvíce.

Co se týče mého osobního života, natáčení jsem vyměnila za přebalování a procházky po červeném koberci za kočárek a park. Prvních momentech jsem z toho byla opravdu nadšená, po stupem času však všechno se stalo stereotypem a mi i ty nejmenší věci lezli na hlavu. Když jsem si však uvědomila, že všechno dělám pro svou dceru, která v životě spoléhá jen na své rodiče, jako bych dostala za tuhle práci zaručené ovace. Lepší pocit jak při dotočení filmu. Není totiž nic krásnějšího na světě než úsměv naší Lili.

Co se týče Dylana, i on změnil náplň své práce. Sice se od showbyznesu neodklonil tolik co já, ale i tak se snaží trávit všechen možný čas doma.

Dylan před pěti lety se rozhodl seknout s herectvím a pustit se do role režiséra. Sice to není žádný Tarantino, ale rozhodně svou práci dělá s láskou a nadšením. Natočil již několik filmů, z čehož každý z nich měl pouze kladné odezvy. Dokonce i naší Lili obsadil do pár filmů, kde se mihla jako malá holčička.

Nyní je však Lili už velká holka. Je jí šest a konečně nastoupí do první třídy. Má blonďaté mikádko a stejně krásné oči jako její táta. Není možné, jak moc rychle mi vyrostla přímo před očima. Díky ní si připadám stará, ale nejšťastnější člověk na planetě.

I když jsem po celém dni vyčerpaná ze všech těch her, schovávaček, starání se o domácnost, vždy si večer najdeme s Dylanem chvíli, kdy se společně vyvalíme na gauč a otevřeme si flašku vína. Ne vodky, to už opravdu ne.

Já vím, že bych z toho všeho nemusela být tak unavená. Mohla bych si najmout uklízečky, kuchaře a nevím co všechno, ale ráda bych, aby naše dcera vyrůstala v domácím prostředí. Chci, aby věděla, že za všechno má člověk zodpovědnost. Nechci, aby byla zvyklá na to, že ji doma vítá majordomus a ne její vlastní rodiče.

Láska je důležitá. Láska je všechno co máme. Nebýt lásky, v životě bych teď nemohla Dylana líbat každý den a Lilian objímat, až ji z toho rudnou tváře. Já, Dylan a Lili, velká trojka, která společně proráží zdi a žije si šťastný život. To by nám však do něj nemohly vkročit osoby, které tenhle náš postoj do slova rozbombardují. 





Velká trojka [Dylan O'Brien]Where stories live. Discover now