19.-21. kapitola

Začít od začátku
                                    

,,Co na mě tak čumíš?"

,,Proč jsi ji vyhodila?" ukazovala jsem na kytku v koši.

,,Protože od tebe nic nechci. Nikdy nebudeš moje sestra. Nikdy do mé rodiny nebudeš patřit. Jsi nula!" rozesmála se.

,,Proč jsi taková?"

,,Vrať se domů k mamince a poplakej si, že jsem na tebe zlá. Jsi beztak stejná coura jako ona!" vmetla mi do obličeje, až jsem ucítila alkohol z jejího dechu. ,,Myslíš, že jsem si nevšimla, jak pokukuješ i po mým manželovi, ale to máš smůlu. Je můj. A ty jsi ubohá štětka." 

,,To není pravda, křivdíš mi." rozmrkávala jsem slzy.

,,Na mě to neplatí. Táhni odkud jsi přišla. Dotkni se Denise a udělám ti ze života peklo. To ti garantuju." otočila se a práskla za sebou dveřmi

Byla jsem úplně mimo. Nevěřila jsem tomu, co jsem právě zažila a uslyšela. Utřela jsem si slzy a se svýma zarudlýma očima vyšla z toalet. Mířila jsem ven, ale v hale byla spousta lidí. Na nikoho jsem se nedívala, jen jsem se snažila bleskově zmizet, aby si toho nikdo nevšiml. Sklopila jsem hlavu a procházela lidmi. Najednou mě kdosi čapnul za nadloktí. 

,,Mariano? Kam utíkáš? Co se stalo?" vyrvala jsem svou ruku z té Denisovy a utíkala ven. Nepodívala jsem se na něho, nechtěla jsem.

Věděla jsem, že poběží za mnou, ale já si pořád přehrávala, co mi říkala. Že mi udělá ze života peklo? Za co? Tušila snad, že jsem s Denisem něco měla?

Zaběhla jsem k nejbližší zastávce a vběhla do autobusu. Skoro nikdo v něm nebyl. Když jsem se otočila dobíhal za mnou ještě Denis.

,,Mariano?" nechápal.

,,Nikdy už se tam nevrátím." vzlykala jsem.

Postavil se ke mně a celá jsem se mu schoulila do náruče.

,,Co ti kdo udělal?"

,,Monika." řekla jsem jen a podívala se z okna.

,,Co se stalo?" najednou se ve mně probudila nenávist k ní.

Věděla jsem, že vedle mě sedí ten, na kterém jí záleželo a v tu chvíli jsem jí chtěla ublížit, držela jsem se jen proto, že to byla moje sestra a brala jsem jí s úctou, ale ona mě tak brát nechtěla a pohrdala mnou.

V ten moment se ve mně něco zlomilo a já věděla, že tenhle chlap, který mě právě utěšoval, byl ten kterého chci, i kdyby mě měl za nějaký čas opustit. I když tohle znamenalo klesnout v očích svého otce. Doposud jsem ho neznala, takže i kdybych ho měla ztratit znovu... bylo mi to všechno momentálně jedno. Hlavním cílem bylo ublížit Monice a uspokojit svoje touhy tím, že se už nebudu držet na uzdě. Naopak jsem nabrala sílu a chtěla víc. Věděla jsem, že to bude jednoduché. Byl zmatený a stále mě sledoval. Nezajímalo mě ani, že ho ta kráva bude hledat, naopak jsem ho chtěla mít u sebe.

Na konečné jsme vystoupili a já ho vzala za ruku, jako bychom byli pár.

,,Co ti řekla?"

,,Nechci o tom mluvit."

Kráčeli jsme spolu až někam k odlehlé cestě, která mířila k menšímu údolí, ze kterého byl výhled na část nočního města. Bylo to krásné.

,,Obejmi mě. Dnes to potřebuju zase já." přitiskl si mě k sobě a já cítila úlevu.

Samozřejmě, že chtěl vědět, co říkala a já si všechno lehce ještě přibarvila. Chtěla jsem z ní udělat totální krávu a to se mi povedlo. Denis seděl opřený o velký kámen a kroutil hlavou.

Sexy mrchaKde žijí příběhy. Začni objevovat