Taehyung on ice - Vkook

116.

Poté se Hyo rozutíkala a po celém zámku začala křičet, kolik chce Tae dětí. Služebné díky tomu shodily některé talíře, naprosto vylekány, co se děje. Když jsem se to doslechl, málem jsem se opařil čajem, který jsem se chystal vypít. Takto nějak probíhalo mé odpoledne. Všechno to ale vyvrcholilo, když byla večeře.

„Kde je vůbec Yoongi?" Zeptal jsem se Jimina, jenž se v jídle nepřítomně přehraboval.

„Byl otráven..." Odmlčel se a Taehyung se div tím jídlem neudusil. V místnosti bylo ticho, nevěděl jsem, co říct.

„To mne mrzí... Dostal se z toho?" Řekl Tae, když se z toho vzpamatoval.

„Nevím," povzdychl. Těžko říct, jestli z toho byl smutný nebo vyděšený. Yoongiho neměl v lásce už od té doby, co se seznámili. Tedy kdy se on snažil seznámit s ním, přičemž Yoongiho tón hlasu byl plný ledu s nezájmem. Tak moc v duši záviděl mne, jelikož Taehyung nikdy takový nebyl, možná jen, když jsem se na něj poprvé podíval, tak mnou pohrdal, dnes už by si to nedovolil. Poté všichni ztichli úplně a když jsme dojedli, pomohl mi je Taehyung obstarat před spánkem.

Stále mi vrtala hlavou Yoongiho otrava, byl jsem z toho velmi nesvůj, jelikož jsem se bál, ale na druhou stranu těšil, jelikož mi Taehyung slíbil, že se se mnou půjde večer projít kolem zámku. Normálně by mne to nebavilo, ale bude tam on a jsem si jist, že zase vymyslíme nějakou velmi produktivní konverzaci, jak to rádi děláme. Natěšeně jsem pohupkával vedle něj, když si zapínal poslední knoflík na jeho kabátu vyplněným kožichem. Nikdy bych nevěřil, že když bude náš zámek osvícen lucernami venku, bude ještě krásnější.

„Plánuji tady vybudovat Francouzskou zahradu, co na to říkáš?" Ptal se mne, když jsme procházeli kolem velkého prostoru, na kterém bylo pár keříků a tráva.

„To by bylo hezké," přikývl jsem.

„Jsem rád, že sdílíme stejný názor.“ Věnoval mi polibek do vlasů a nehledě na to, že jsme šli pomalou chůzí jsem se k němu přitulil, obmotávaje moje ruce kolem jeho útlého pasu. Chvilku stál trošku zaražený.

„Mazlit,“ řekl jsem jedním slovem, aby mne pochopil. Na tváři se mu vyloudil úsměv, takže jsem mohl vidět jeho bílé perličky. Začal mne hladit po zádech a já byl spokojeně zahrabán v jeho hrudi, vnímaje jak se mnou jemně pohupuje ze strany na stranu. Konečně mi nebyla zima, jelikož jsem cítil sálající teplo s jeho pevným stiskem. Alespoň na chvilku mne opustily špatné myšlenky. Po chvilce jsem k němu vzhlédl svůj zrak a on udělal to samé, takže jsme na sebe koukali. Zadíval jsem se na jeho tvář více.

„Mám něco na tváři?“ Zeptal se nejistě. Přikývl jsem, což zapříčinilo, že si na ni začal sahat. Uchopil jsem ho za zápěstí a ruce mu svěsil podél těla. Vzal jsem jeho malý obličej do svých rukou a cítil jeho hebké tvářičky.

„Máš tam tvoji krásu,“ poplácal jsem ho po tvářičkách a odtáhl se. Taehyung se začervenal... On se začervenal, panebože. Namalujte ho někdo, prosím.

~~~~~~~~~~~~~~

Omlouvám se za jakékoliv gramatické či pravopisné chyby.

Yay, já se k něčemu dokopala. :'D Jsem na dovolené, takže nemyslím vůbec na nic, uh.

Luv ya all. ( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥( ˘ ³˘)♥