30 podob Antonyho Starka

1.Kapitola

Seděla jsem v obývacím pokoji a nervózně poklepávala prsty o koleno. Byla jsem nervózní. Nikdo nezůstal doma, a tak jsem tam čekala sama. Přitom jsem hlavuěla plnou myšlenek. Jaký asi Stark bude?
Rozcinkal se domovní zvonek a já šla otevřít. Stál tam statný muž v černém obleku a se slunečními brýlemi na očích.
,,Happy Hogan, " představil se mi a podal mi ruku.
,,Grace Johnesová," přijala jsem ji.
,,Podle časového harmonogramu máme být za 30 minut ve Stark Tower. Kde máte zavazadla? " zeptal se mě.
Donesla jsem z obýváku svůj kufr a batoh už jsem měla na zádech. Kufr ode mě převzal a dal ho do auta.
,,To je vše? "
Přikývla jsem  a zamčela domovní dveře. Nastoupili jsme do černé audi s tmavými skly a rozjeli se. Panovalo mezi námi trapné ticho.
,,Takže, vy se zajímáte o IT technologie?" zeptal se po chvíli trapného ticha.
,,Ano, " přikývla jsem a koukala se dál z okýnka.
,,Ve Stark Toweru se Vám otevřou zcela nové možnosti. Tony momentálně pracuje na novém obleku. Tuším, že říkal 43? "
,,Moc tohle celé nesleduji," pokroutila jsem hlavou. ,,Vlastně jsem ani nevěděla, že pan Stark nějakou stáž pořádá. " Potom jsem se na Happyho podívala jako na osobu, která mi dokáže zodpovědět nějaké dotazy. ,,Jak jste mě vůbec našli?"
,,Tony se naboural do systému MIT a viděl tam vaši práci, kterou jste se pokoušela získat stipendium. Všem lektorům pak vynadal do naprostých idiotů, když zjistil, že vám ho nedali," pravil Hogan.
,,Mělo to ještě nějaké mouchy. Mít na to tehdy více času, určitě bych to dotáhla do konce."
,,Co Vám bránilo? "
,,Dali mi na to týden. Zkloubit dohromady maturitní zkoušky, zaměstnání a ještě projekt pro MIT bylo nemožné. Možná, kdybych neměla noční, dopadlo by to celé jinak, " zakroutila jsem hlavou.
,,Ale odmaturovala jste dobře," konstatoval.
,,Maturita byla jednoduchá, " pousmála jsem se.
,,Myslím, že v tomhle se naše názory liší."

Ve Stark Tower mi Happy vzal kufr, i když jsem mu říkala, že to zvládnu sama.
Vstoupili jsme do výtahu a pomalu jeli nahoru.
,,Vítejte, Happy. Vítejte, slečno Johnesová, " ozval se zničeho nic hlas, jehož majitele jsem nikde neviděla. Mírně jsem sebou cukla.
,,Zdravím, Jarvisi," odpověděl Happy.
,,Kdo je Jarvis? " zeptala jsem se a rozhlížela se kolem sebe.
,,Jsem umělá inteligence navržená panem Starkem."
,,Páni, to znamená, že se mu povedlo spojit statistiku, což znamená analýzu dat, rozpoznání obrazu, a matematickou logiku s oblastí plánování a dokazování a strojové dokazování. Tyto algoritmy byly označeny za neslučitelné. Určitě musel využít neuronové sítě a genetické programovaní. Co když se ale zaměřil na expertní systémy? "
Výtah cinknul a my se dostali do požadovaného patra. Happy se usmíval a Jarvis mlčel. Vystoupili jsme v prostorném obýváku. Trochu nepraktické...
,,Čekal jsem kohokoliv, ale emařku teda rozhodně ne. To tam nebyl nikdo lepší?" pozvednul obočí Anthony Stark a přešel k nám.
Podal mi ruku.
,,Anthony Stark. Génius, playboy, miliardář a filantrop. Nesmím také opomenout, že jsem Iron man a člen Avengers. Pro tebe jsem ale pan Stark," podíval se na mě a stáhl rty do úzké linky.
,,Grace Johnesová," stiskla jsem jeho ruku a zamračila se. ,,Zapomněl jste zmínit, že jste egoista a arogantní pitomec, " sladce jsem se usmála.
Stark si jen odfrknul a nijak má slova nekomentoval.
,,Bude tu přesně daný program, který budeš dodržovat. Happy ti ukáže pokoj. Když budeš mít hlad, lednice je ti k dispozici. To je všechno, co máš s sebou?" poukázal na jediný kufr, který nesl Happy. ,,Budeš tu měsíc, víš o tom?"
,,Ano, pane Starku, vím o tom a mám v plánu si prát. Nevím jak Vy, ale já nevyhazuji oblečení poté, co si ho jednou vezmu na sebe, " ušklíbla jsem se a Happy se uchechtnul.
,,Radši už bězte, mám spoustu práce, " mávnul rukou Stark a já se za doprovodu Happyho vydala do útrob Toweru.