18.Kapitola

2.3K 142 12
                                    

Samozřejmě, že Bucky ignoroval můj příkaz. A tak teď sedím v autě s tmavými skly. Stojíme na parkovišti před obchodním domem a čekáme. Mám neskutečný strach, co se dnes semele.
Muži se samopaly najednou vystoupili z auta a já zpozorněla. Z auta na protější straně vystoupil pouze Bucky. Vystoupila jsem také a společně s Müllerem jsme mu vyšli naproti.
,,Jste tu sám? "
,,Ano, přesně podle dohody," pokýval Bucky hlavou. ,,Tady máš klíčky od auta, " podal mi Bucky klíče. Chvíli jsem váhala, ale pak si je od něj převzala. Něco v jeho pohledu mě ujistilo, že všechno bude dobré.
,,Miluju Tě," zašeptala jsem, když jsem kolem něj procházela k černé audi.
A najednou se to spustilo. Palba ze všech stran a na obloze čtyři šmouhy. To přiletěl Tony, Vision, Rhodey a Sam. V další chvíli se přiřítilo auto, ze kterého vyběhla Nat s Wandou a na motorce dorazil Steve. Clinta jsem si povšimla na nedaleké střeše. Bucky se bez servítek pustil do boje a všichni ostatní s ním. Já se přikrčila za auto a opatrně pozorovala boj.
Najednou jsem ucítila něco studeného na spánku.
,,Za zradu teď všichni zaplatíte, " prsknul voják Hydry a chystal se zmáčknout, ale zastavil ho právě přicházející Spidey.
,,Čau, zase jdete do bitky beze mě?" zeptal se.
,,Mladej, co tu děláš?" vyhrknul Tony.
,,Přišel jsem na pomoc, jako dobrej soused Spider man," podotkl a vrhnul se do boje s agenty Hydry, kteří se najednou hrnuli z okolí jako nechutné mouchy. Bylo mi špatně a měla jsem strach. Nechtěla jsem vědět, co se může stát, ale ta pravda byla zničující. Nešlo se těm myšlenkám vyhnout, protože na mě útočily ze všech stran. Byly stejně nechutné jako agenti Hydry.

Opatrně jsem vykoukla zpoza auta a viděla Steva s Buckym. Bojovali jako dva bratři. Buckyho skoro až ležérní způsob boje mě udivoval. Vypadalo to tak jednoduše, avšak opak byl pravdou. Svou kovovou ruku používal jako štít a v druhé ruce třímal velkou zbraň. Nikdy neminul. Byl přesný jako hodinky. Když jsem ho tak viděla, opět jsem pocítila návrat všech těch emocí a uvědomila jsem si, že ho skutečně miluju. Ne tak, jak třeba dívky šílí po zpěvácích a hercích. Tohle není platonická zamilování, ale opravdová srdcervoucí láska. Miluju Buckyho. Miluju Winter Soldiera. Miluju ho se všemi jeho chybami a tak jako on za mě jsem i já ochotná za něj zemřít.
V pozadí se někdo pohnul. Müller. V rukou držel rudou knihu s černou hvězdou. Podíval se na mě a ušklíbnul se. V návalu nefalšované paniky jsem vyběhla ze svého úkrytu. Bylo mi zle, ale rohle jsem nemohla dopustit. Nikdo nesmí probudit Winter Soldiera. Běžela jsem jako o závod. Divím se, že mě nikdo nezasáhl. Měli na to spoustu příležitostí.
,,Bucky! " vykřikla jsem, a to byla chyba.
,,Желание," Bucky najednou ustal v boji a celý se napjal.
,,Ржавый. "
Z posledních sil jsem k němu doběhla a chytila ho za jeho lidskou ruku.
,,Семнадцать."
,,Nedovol jim, aby byli silnější než ty, "zašeptala jsem. Bucky se mi vytrhnul a sevřel si spánky.
,,Рассвет, Печь."
,,Ne! " vykřikl Bucky a padl na kolena.
,,Nedovol jim mít nad tebou moc! Dokážeš to!" klekla jsem si k němu.
,,Девять, Добросердечный. "
Bucky vykřiknul a držel se za hlavu. Teprve teď si Avengers uvědomili, co se děje. Pokusili se dostat k Müllerovi, ale agenti Hydry je k němu nepustili.
,,Возвращение на родину. "
Bucky se mi ztrácel a já to věděla.
,,Ne! Ne, prosím! Bojuj! "
,,Одины, Одины, Одины.Солдат?"
,, Я жду приказаний," vyšlo u Buckuho úst, ale Bucky to nebyl.

Psychology Where stories live. Discover now