☆ upíří princezna ☆

25. kapitola

Chvíli jsem jen tal ležela na posteli a čučela do stropu dokud. Mně nenapadlo jit za Bry. Stoupla jsem si a utekla za Bry. Upíří rychlostí jsem doběhla k Bry. Neklepala jsem a hned tam vlítla a skočila ji na postel.

Bry : Isabel ?!!!

Isabel : ano ??

Bry : klepej, a běž ze sebe umejt tu krev

Isabel : ale moje mladší sestřička mně poučuje

Bry : hm, tak už běž jinak hodtanu žízeň

Isabel : to davá smysl

Postavila jsem a utekla do svého pokoje. A svlekla se a sla do sprchy. Chvili to trvalo ale pak jsem se sebe tu krev smila. A pak se převlekla a zas vběhla do Bry pokoje.

Bry : klepej

Isabel : no jo pořad, a ty Bry ?

Bry : ano ??

Isabel : za jak dlouho jsou ty Vánoce ?

Bry : zitra budem strojit strimek a pozítří je Štědrý večer

Isabel : aha, diky

Bry : v pohodě, poď už je oběd

Isabel : okey, tak kdo tam bude dřív

Bry : jsem si jista že já

Isabel : sni dal

A pak jsem upíří rychlostí utekla do jídelny a Bry zamnou. Chvili jsme běželi ale pak už jsme tam byli.

Isabel : Bry ?? Kdo že to vihrál

Bry : ovšem že ty

Isabel : jop já vim

Sedli jsme si ke stolu a zacali jist těstoviny. Při jídle jsme nemluvili. Tak taky kdo jo ? Dojedla jsem a pozorovala Bry jak si kouski tědtovin vichutnavá a pak už je dojedla.

Bry : Isabel ??

Isabel : ano ??

Bry : no....víš.....už jsme dlouho nehrali na babu

Isabel : hm, maš pravdu maš ji

Řekla jsem a utekla

Bry : hele !!

Křičela na mně a já stale utíkala a Bry za mnou.

______________________________________

Mezitim v sídle Sakamaki, Yuin pohled :

Procházela jsem se chodbou abych našla svůj pokoj. Stále si nemůžu zviknout že bydlím ve velkém sídle s Upíri. Chvili jsem se prochazela a šlyšela jen své kroki. Ale pak jsem uslyšela hudbu. Nrkdo hral na klavír. Šla jsem za zvukem hudby a doufala že to není Ayato nebo Kanato. Hudba mně dovedla až k černym dveřím s hnědým ramem. Dveře byli pootevrené a tak jsem je otevrela do kořan. Vstoupila jsem do mistnosti a všimla si klavíru na kterej hral Laito. Udiveně jsem na něj koukala, protože ta hudba byla prekrasná. Když prestal tak jsem začala tleskat. On se na mně nechapavě podíval.

Yui : bylo to nadherné

Laito : diky fňukničko, chceš si přisednout

Yui : uhm

Laito : co tu vůbec děáš ? Tvůj pokoj je na konci sidla

Yui : vážně ? No hledala jsem pokoj a pak jsem uslyšela tvou hudbu a šla za ní