Příběh vypráví o dívce jménem Brooke Hoggan, která musí nastoupit na novou školu. Aby unikla před svou minulostí.
Potká tam místního bad boye Mavericka Backera, kterého ta neznáma a tajemná dívka láká... a co se stane až do příběhu vpadne Mavův br...
Závod je v plném proudu a já jsem ve vedení. Je mi jasné že vyhraju, ačkoli není špatný závodník, je výborná, což bych nikdy v životě nahlas nepřiznal, ale nezná to tu. Vyhrál jsem. Už jen čekám až přijede a já se jí budu moct vysmát.
Jde ke mně a moc mile nevypadá spíš na opak. Chce mě zabít pohledem.,,Vypadá to ze se mi někdo bude muset omluvit'' zatrylkuju ,,A nejen to bude se ke mně chovat mile, slušně a ...'' Jo jasně chápu.'' Vyštěkne dost nasupeně. Upřímně se dost bavím, ale budu se muset krotit.
,,Ráno budu čekat před školu půjdeš se mnou do školy a potom budeš celý den trávit s náma. Už pro tebe mám vymyšlené místo, kde se mi omluvíš.'' tajemně a s vítězstvím v očích ji nechám stát a jedu domů.
***Brook***
To je takovej zmetek. Ale uznávám mám moc velké ego a to mi nedovolilo, abych nejela závod v místech, která absolutně neznám. No budu to muset strpět. Radši ani nechci vědět co toho imbecila napadlo. — ,,Jsem doma.'' zařvu ale žádná odezva, ale co čekat že. Od matky mám na lince položený vzkaz - Večeři si udělej, už si na to dost stará a až přijedem musíme ti něco říct tak ať je uklizeno.S tátou se vrátíme až kolem 3 ráno.- Máma Jasně celá ona. Stará se jen o práci a já jsem vzduch, ale zas na druhou stranu mám klid. Ví že s ní nechci mluvit.
Když mám pizzu snězenou uklidím si po sobě a jdu se umýt a do postele. Jsem zvědavá co si na mě vymyslel. Docela se bojím, ale hlavně nechci, aby na to přišel, to bych se už asi nikde neschovala. S těmito myšlenkami usínám.
****
Ráno se obleču do něčeho pohodlného.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rodiče ještě spí a řeknou mi to až přijdu ze školy. Celá ,,natěšená,, vyrážím.
