Potom, co jsi odešla [POZASTAVENO]

Pomněnky

Uběhl už měsíc od chvíle, kdy Tomas poprvé vkročil za školní bránu. Moc věcí, nebo spíše zajímavých věci, se neudálo. Samé přednášky, přednášky a zase přednášky. Ale i přes fakt, že se chtěl věnovat spíše jen učení a práci, kterou si našel v nedaleké kavárně, si našel pár přátel. No našel, spíše oni si našli jeho. A úplnými přáteli by je taky nenazýval, spíše lidé, které zná a má si ke komu sednout a koho pozdravit na chodbě.

Eric a Jace jsou quatebeky školního týmu. Díky jejich dovednostem na hřišti také dostali svá stipendia. Když se jim jednou zmínil, že na střední také hrával fotbal, chtěli aby přišel na nábor. Proč vlastně ne? Fotbal ho vždycky bavil a byl v něm velmi dobrý, ovšem... připomíná mu onu noc. Nejspíš proto také odmítl.

Když v pátek večer procházel kampusem a mířil do kavárny, vzpomněl si na drobnou blondýnku, která ho tu první den provázela. Uvědomil si, že jí za celý měsíc ani jednou nepotkal. Což nebylo tak zvláštní, Harvard je veliká opravdu veliká škola se spoustou studentů. Zvláštní bylo to, že mu to bylo celkem líto. Někde v hloubi mysli věděl, že chce ještě spatřit ty pomněnkové oči a zářivý úsměv.

Tento pocit ze sebe rychle oklepal. Nechápavě se zastavil a podíval se na své třesoucí ruce. Strčil je do kapsy, pohled upřel zpět na svoje nohy, zaposlouchal se do tónu písně a rozešel se ke svému cíli.

Bylo něco málo po osmé hodině, když se kavárnou rozezněl zvonek, který byl přidělaný na dveřích, a který už dobrou půl hodinu nevydal ani jeden tón. Nyní však téměř křičel a oznamoval Tomasovi, že bude muset někoho obsloužit.

Neochotně se zvedl z barové židle, kterou měl za pultem a stoupl si před pokladnu.

,,Ahojky." Pozdravila ho drobná dívka z pomněnkovýma očima. Na její tváři byl opět vřelý úsměv, který ji dělal dva roztomilé dolíčky ve tvářích.

Tomas aniž by si to uvědomil se začal také usmívat. Nebyl to ten falešný úsměv, kterým obdařoval většinu svého okolí. Tenhle byl po dlouhé době skutečný a byl díky ní.

,,Ahoj, Amber" oplatil ji pozdrav. ,,Co si dáš?" Zeptal se a pořad se na ni usmíval. Ani nevěděl proč, prostě ten úsměv ovládla jeho tvář, do doby než se kousek od nich ozvalo mírné zakašlání.

Tomasovy oči se přesunuly na osobu stojící vedle Amber. Byl to blonďák asi o hlavu vyšší než Amber, ale stále o dost nižší než Tomas.

,,Já jsem Jake. Přítel Amber." Řekl prostě. Jeho tón zněl dost majetnicky a egoisticky. A už teď se Tomasovi nelíbil.

,,To je Tomas..." začala Amber, ale zmíněny ji skočil do řeči. ,,První den jsem jí dostal na lopatky."

Amber dostala záchvat smíchu. Tomasovi taky zacukaly koutky, ale Jake se očividně nebavil.

,,Ne, to já shodila tebe."

,,Lásko, spěcháme." Řekl ji tvrdě Jake.
Jo Tomas ho rozhodně nebude mít rád.

,,Jasně, tak já bych tě poprosila o jedno nízkotučné latté a dvě moccacina."

Tak jo. No já vím, že mi to trvá čím dál tím delší dobu, ale já toho mám vážně hodně.....ne opravdu nekecám....fajn, tak možná trochu nooo.
Aaaale co jinak říkáte na novou postavu??