Šestka

Kapitola plná změn

„O to nejde. Vím že budete kámen chránit a že byste mě nepráskl. Ale já mám plán..."

Tony view
„Přísahám že tu holku už jednou zaškrtim!" zařval jsem když jsem odcházel od ní z pokoje. „Klid. Sedni si. Nadechni se a řekni co se stalo. Hlavně neřvi je šest ráno," řekla Nat ještě rozespalým hlasem. „Uklidni se? Jak se mám asi uklidnit když je Alex zase pryč!" Uznávám že ta váza za nic nemůže a možná jsem to trochu přehnal, ale jsem vážně naštvaný. „Nemůže přece utéct pokaždé když se něco nedaří," řekl jsem už trochu klidnějším hlasem a nalil si skleničku. „Kdyby nebyla po tobě..." přidal se Clint. „Hele Legolasi radši mlč," napomenul jsem ho. „Co jsem tím chtěl říct je to, že je to Starková. Takže až se uklidní vrátí se," řekl. Jen jsem protočil oči a dál si upíjel ze své skleničky.

„Ale to snad nemyslí vážně. Řekla nám o Lokim a už je pryč nevím jak dlouho! Musíme něco udělat!" zařval jsem a práskl do stolu.

Alex view

*prásk*

Ozvala se rána do stolu a rozčilený křik. Tak jo, myslím, že tentokrát se z toho jen tak nevymluvím. „Tony zkus se uklidnit," ozval se Nat hlas. „Jo, zkus se uklidnit. Byla jsem jen běhat," přidala jsem se. Všichni se na mě koukli nevěřícnými pohledy. „Já tě snad už zabiju," řekl Tony s úlevou a šel mě obejmout. „Neměla bys být spocená nebo tak něco?" začal Steve. V duchu jsem ho proklýnala. „Já si tam dala sprchu, tak se omlouvám za spoždění," uhrála jsem to.

O chvíli později

„Jedu s Nat a Clintem vyřešit něco do S.H.I.E.L.D.u. Steve dej na ní pozor," řekl Tony, ikdyž nebyl úplně nadšený a všichni odešli. „No nic já jdu k sobě," řekla jsem a vyrazila. „Alex počkej," řekl Steve a chytl mě za ruku. „Nešla jsi běhat," skoro až šeptal. „Ehm. Já. Já nevím o čem mluvíš..." vykoktala jsem ze sebe. Steve se jen přiblble culil a koukal na mě. „Fajn fajn. Hlavně už toho nech!" křikla jsem. „Znervózňuju tě?" „Pff. Ne. Jen se strašně blbě culíš," odpověděla jsem mu a on se ještě víc usmál. Nebudu vám lhát, jeho úsměv je vražedný. „Takže?" začal. „Takže se měj," rychle jsem ze sebe vychrlila a chtěla odejít jenže on mě pořád držel a teď si mě přitáhl ještě blíž. „Já, no... Já myslím..." Dobře, přiznávám že jsem byla trochu. Dost nervózní. Tak sakra jsem jen pár centimetrů od Steva. Nic kolem nevnímám, jen jeho dech a tlukot jeho srdce. „Možná jsem nebyla běhat, ale já šla víš..." „Už mlč," řekl a spojil naše rty.

„Hej vy dva si radši dejte pohov než se sem přiřítí Stark," řekla Nat a se Stevem jsme se začali smát. „Tak tajný vztah nám asi moc nevyjde," mrkl na mě Steve a odešel. Jako vážně? Jen jsem si pro sebe zabručela a šla k sobě.

O pár dní později - v S.H.I.E.L.D.u

Poslední dobou mě Tony nebral na mise, pokaždé mě nechal doma s nějakou "chůvou" a když to nešlo narval mě k Furymu. Nebudu vám lhát,  ale mám toho už plné zuby a brzy asi vybuchnu.

„Ty si nemůžeš dát volno ani když jsi tady?" zasmála se Nat. „Omlouvám se, ale já potřebuju něco dělat, když jste mě odstřihli," odpověděla jsem znechuceně a dál se věnovala kamerám. „Alex víš že to tak není..." začla Nat, ale přerušil jí zvonící telefon. „Bohužel je tě někde víc potřeba." „Chceme pro tebe jen to nejlepší. Obzvlášť Tony," řekla zklesle a odešla. „Proč mi přijde jako bych to už jednou slyšela..." řekla jsem si pro sebe a zamyšleně koukala směrem, kterým odešla.

Poté co jsem dodělala změny na kamerovém systému jsem se přesunula do svého S.H.I.E.L.D.ovského pokoje, převlékla se do tepláků a plácla sebou na postel. „Aghrrr," zaskučela jsem do polštáře a zadívala se na světlo na stropě. „Proč já? Však bych jim mohla pomoc," řekla jsem a svou silou zkratovala světlo a znovu ho nahodila. „A pak že k ničemu nejsem. Pff. Starková to jsem." Ještě chvíli jsem se tam převalovala a pak usla.

Tma. Černo. Dlouhá chodba. Procházím chodbou. Otevírám dvěre. Něco zavrže a já začnu padat dolů. Všechno se opakuje. Ten les. Klid. Výbuch. Divnej chlápek. Wanda. Všechno se opakuje, jako bych prožívala všechny sny znova. „Ach bože proč se nemůžu vzbudit? Hej! Je tu někdo?!" snažím se o cokoliv. Štípance, nakopávání, nic nefunguje.

„Abych pravdu řekla dáváš mi zabrat." Párkrát jsem zamrkala, abych si zvykla na nové prostředí a zacloumala pouty. „Wando," řekla jsem nepříjemně. „Udržet tě při spánku není snadné... Ale abych přešla k věci." Koukla jsem na ní a v duchu vyvolávala Šestku. „Zlatíčko... Tady nemáš žádnou moc, pokud já neudělám jinak," řekla nepříjemně a vrazila mi střep do nohy. Zadržovala jsem bolest a stále na ní koukala kamenným výrazem. „Seš dobrá, to se musí nechat," zasmála se. „To o tobě říct ale nemůžu." „Zlatíčko brzy to pochopíš. Den zúčtování se blíží. A všechno bude záležet na tobě..."

Prudce jsem vstala, ještě celá orosená. Vzpoměla jsem si na ten střep a zadívala se na své stehno. „Díky bohu..."

„Najít fotky nebo videa klíčové slovo Wanda Maximoff," zadala jsem do svého algoritmu. „Žádná shoda." „Co? Jakto? Bože Alex, mysli. Jasný, že by se jen tak někde neobjevila... Den zúčtování se blíží a všechno bude záležet na tobě..." poslední větu jsem si neustále opakovala, jako bych čekala že mi něco víc řekne. „Aghr bože!" zakřičela jsem a vyhodila elektřinu v mém pokoji. Můj pohled mířil na mou ruku, kde už sám od sebe vyběhl kámen. „Skvělý, ještě tohle..." zanadávala jsem si. Uvolnila jsem elektřinu a nahodila světlo zpátky.

O nějakou chvíli později

Tak fajn. Před asi hodinou přijeli Avengers a šli s Furym něco řešit ohledně mise. Docela mě mrzí že jsem do těch kamer nedala i odposlech, ale alespoň na ně můžu koukat.

„A tohle je jako co?" zabručela jsem když mě kamerový systém upozornil na nějaký předmět blížící se sem. „No to si děláš prdel!" zakřičela jsem a rozběhla se za týmem.

Tony view
„Hele možná bys s ní měl dát rodičovskou řeč," začla Nat když jsme čekali na Furyho, který si pro něco šel. „Já? Proč já?" „Protože si její otec a ona si přijde odstřižená." „Tak to ale vůbec není. Chceme jí chránit a ona to ví," vložil se do toho Steve. „Tak to s ní může probrat Starouš." „Ona potřebuje otcovskou radu. Steve je něco jiného." „Co je Steve?!" zráznil jsem a koukl na něj. „Eh. Já..." „On je její kolega přeci," zachránila ho Nat. „Rodgersi já..."

*prásk*

„Alex?" začal Clint. „Zmizte! Hned zmizte! K zemi! Pryč!!" křičela na nás když k nám běžela. Nechápavě jsme tam stáli, když se ozval odbrovský výbuch a nás i Alex to odmrštilo.

Alex view
„Zmizte! Hned zmizte! K zemi! Pryč!!" Stáli tam. Pak přišel výbuch a mě to odmrštilo pryč. Zatmělo se mi před očima a cítila jsem na sobě asi strop. „Agentko Starková? Alex!" ozval se po chvíli Furyho a asi Stevův hlas, pak začali zvedat kusy stropu ze mě. „Jsi v pořádku?" zeptal se mě Steve když mi pomáhal vstát. „Jo," řekla jsem suše a přešla k takovému kovu, který způsobil explozi. „Alex?" zeptal se Tony ustaraným hlasem. Hluboce jsem se nadechla: „Oni se sami ničí, aby zabili víc... Je pozdě. Je příliš pozdě." „Alex! Co se děje?" zráznil Tony a otočil si mě k sobě. „Vím že není správná chvíle, ale přišla." „Kdo přišel?" přidal se Clint.

„No ne. Všichni Avengers jsou tady," ozval se pro mě známý hlas...„Wanda," polkla jsem na sucho a koukla tím směrem.