Šestka

Dopr***e!

O pár týdnů později

Alex view
„Ne, to nepřichází v úvahu."
„Prosím..."
„Ne!"
„Ale já půjdu!"
„No to teda nepůjdeš! Jsem tvůj otec a myslím že tu mám hlavní slovo."
„Ale já jsem dospělá!"
„Ne."
„Víš že to zvládnu! Navíc jsem na tom dobře. Mám výcvik a pomoc se vždy hodí."
„Ne!" řekl přísně. Jen jsem tam stála s kamenným výrazem ve tváři. Nic neříkal, oba jsme na sebe koukali. „Víš že já to nevzdám a čím déle tu budeme, tím víc lidí to zabije," řekla jsem a jeho výraz povolil. V tuhle chvíli jsem věděla že mám vyhráno. „Tak fajn. Nehneš se ode mě. Budeš se vyhýbat bojům a kdyby něco tak voláš mě!" řekl. „Počkej, počkej. Starku chceš mi říct, že si jí nechal vyhrát?! Však je to strašně nebezpečné," oponoval mu Steve. „Jenže taky ví že proti Alex nemá šanci," zasmála se Nat. „No tak já se jdu převléct a vy byste měli taky," řekla jsem a ukázala na monitor a na blížící se Lokiho roboty. „Jak jako převléct?" řekl Tony. „No pochybuju že chceš abych šla takhle. Navíc jsem v S.H.I.E.L.D.u navrhovala oblek pro Nat a jelikož jsem chodila na mise, tak jsem si navrhla taky," mrkla jsem na něj a šla k sobě.

„Tolik jste mi chyběli," řekla jsem, když jsem si nandavala takové magnety, které sloužili k tomu, aby mi přitáhli tyčky. Pomocí těch magnetů jsem si je přitáhla a dala za opasek. „Jako za starých časů," zasmála jsem se.

„Vážně? A hlavně že holky zdržují," uchechtla jsem se pro sebe. „No jasný, jenže ty jsi super rychlá," zasmál se Steve. „A to ty bys měl být ten rychlý," ušklíbla jsem se na něj.

„Takže, víš co máš dělat?" řekl Tony když jsme seděli v Quinjetu. „Držet se tebe a vyhýbat se nebezpečí," řekla jsem otráveným hlasem a přešla k výstupu. „Alex," řekl Steve. Jen jsem se na něj otočila, měl v očích strach. „Neboj, nic se nestane," usmála jsem se na něj a chytla ho za ruku, v ten moment se trošku začervenal. „Rozbiju těm robotům hubu," řekla jsem sebejistě a vyšla ven. Něco chtěl říct, ale už to nestihl. Musela jsem ho solidně zarazit.

Když jsme přišli do města všude byl chaos, lidé běhali a snažili se schovat před Lokiho roboty. Rychle jsem vzala svou tyčku vysunula z ní čepele a zabodla jí do robota, který se zrovna chystal střelit po jedné paní. „Běžte do toho domu," řekla jsem jí a nasměrovala. „Alex!" skoro až zakřičel Tony do vysílačky, když jsem se od něj trochu vzdálila. „Jsem u toho domu, klid," brbla jsem mu nazpátek. „Tak tam zůstaň," řekl. Jenže to bych nebyla já kdybych ho neposlechla.

„Oskenuj ho a rychle," řekla jsem do algoritmu, když jsem opatrně sejmula jednoho robota. „Alex pozor!" zakřičel Clint. Prudce jsem se otočila a všimla si asi pěti robotů, kteří na mě mířili. Použila jsem své schopnosti a narvala to do nich elektřinou a pak je rozdrtila pomocí síly. Můj pohled pak spadl ke Clintovi, který na mě šokovaně koukal. Prstem jsem naznačila ať je ticho a odběhla sejmout pár dalších robotů.

„Hej nemáš být někde schovaná?" zastavil mě Steve. Pohotově jsem vytáhla tyč a čepel zabodla do robota. „A ty by sis měl dávat pozor na svá záda. Jak jinak mě chceš ochránit?" ušklíbla jsem se na něj a šla sejmout další roboty.

Slyšela jsem křik asi deseti lidí a můj pohled běhal všude kolem abych je našla. „Potřebuju tam rychle někoho!" zakřičel Tony do vysílačky a poslal nám souřadnice. „Běžím tam," odpověděla jsem mu. „Ne Alex, ne!" zakřičel, ale já ho ignorovala.

Rychle jsem tam doběhla a roboti začli střílet. Okamžitě jsem vytvořila stěnu z elektřiny, abych ty lidi ochránila. „Běžte!" zakřičela jsem na ně. Bez váhání mě poslechli a rozutekli se. Nahromaděnou sílu jsem pak narvala do těch robotů, které to zkratovalo. „Jseš v pořádku?!" zeptal se vystrašeně Tony, který zrovna přiletěl, jen jsem na něj kývla a v duchu doufala že nic neviděl.

Na monitoru mi naběhla zpráva: Skenování dokončeno, nalezeno místo hrozby. „V té telefonní budce je vysílač, který sem posílá pořád další a další roboty!" houkla jsem na Tonyho a do vysílačky. „Jak to víš?" zeptal se. „Prostě mi věř!" zakřičela jsem na něj, když jsem viděla hordu robotů, která se k nám blížila. Bylo slyšet že si Tony naštvaně něco zamumlal, ale pak střelil dvě rakety do té budky. Jakmile to vybuchlo, ti roboti spadly. Přesunula jsem se k jednomu z nich a začla ho skenovat. „Ehm, co to děláš?" zeptal se mě Tony, který přistál vedle mě. „Ale nic podstatného," zalhala jsem. Jen protočil očima, ale nic neříkal.

Zpátky v Toweru

„Musím uznat že si mě překvapila," pronesl Clint, když jsme seděli v obýváku. „Já vám říkala že jsem dobrá," protočila jsem na oči. „No jasný. Starky nikdy nepochválíš," zasmála se Nat. „Já si jdu lehnout," řekla jsem a odešla k sobě.

„Tak fajn... Pustíme se do práce," řekla jsem, když jsem za sebou zamkla dveře a začala spouštět systém. „Hoď mi sem model toho robota," rozkázala jsem algoritmu. Během chvilinky se mi objevil model, který jsem začala postupně zkoumat. „No doprdele!" zakřičela jsem, možná až moc nahlas. „To ne , to ne!" opakovala jsem si pořád pro sebe. „Alex?! Co se stalo?" ozval se Tonyho hlas. Nijak jsem nereagovala, protože jsem se nedokázala vzpamatovat. „Alex! Okamžitě otevři!" zakřičel a začal lomcovat s klikou což mě probralo a rychle jsem začala balit. „Pošli mi kopiji do náramku," řekla jsem tiše.

„Ano?" odpověděla jsem s falešným úsměvem Tonymu ve dveřích. „Co se stalo?! Slyšeli jsme tě křičet," řekl ustaraně. „Ehm nic, jen jsem si natrhla stránku u knížky," zalhala jsem. Tony jen protočil očima. „Měla by ses vyspat, máš toho dost a pak si třeba promluvíme ano?" řekl po chvíli mlčení. „Dobře," kývla jsem na něj a Tony začal pomalu odcházet. „Ehm. A tati?" „Hm?" zabručel a otočil se. „Děkuju, za všechno," řekla jsem a zalezla do pokoje. „Já to řekla!" zakřičela jsem do polštáře a pak se přiblble usmívala...

Tony view
„Ehm. A tati?" „Hm?" zabručel jsem a otočil se k ní. „Děkuju, za všechno," řekla a rychle zalezla do pokoje. Já jsem tam ještě chvíli stál a přehrával si dokola to slovo: "tati". Když jsem se vzpamatoval vrátil jsem se k ostatním. „Všechno v pohodě?" zeptala se Nat. Jen jsem přikývl. „Ona mi řekla tati," zvýšil jsem hlas a nalil si skleničku.