Šestka

Tajnůstkář Alex

O pár týdnů později

Alex view
Byla jsem u sebe v pokoji a pracovala na "té" věci. Tony, ani nikdo jiný to nevěděl a já to tak chtěla zanechat. Zatím nemám nic ověřené a proto tu mám ten svůj systém na tajňáka. „Alex?" ozval se Stevův hlas za dveřmi. „M-moment!" zakřičela jsem a rychle balila setup.

„Eh. Steve. Ahoj, co tu děláš?" vyhrkla jsem na něj mezi dveřmi. „Já jen... Stark s Nat jeli řešit něco za Furym a s Clintem máme v plánu jít trénovat do ringu, tak jestli bys nám šla dělat rozhodčí?" řekl tak nejistě a byl u toho hrozně nepřirozený. Donutilo mě to k mírnému úsměvu. „Jasný, tak já budu za pět minut v telocvičně," rychle jsem mu odpověděla a zavřela dveře. Můj pohled směřoval k napůl schovaným počítáčům, při pohledu na ten brodel jsem přemýšlela kdy a jak jim to řeknu... Nakonec mé myšlení skončilo jako vždy. Nikdy.

Douklidila jsem to tu a rychle se převlékla do sportovních legín a tílka na které jsem hodila mikinu. Zamkla jsem pokoj a běžela dolů.

„No jasný, jako vždy pozdě," řekla jsem si pro sebe, když jsem čekala v prázdné telocvičně. „No dovol. Řekla jsi 5 minut, které odběhly právě... Počkej si... Ještě chvíli... Teď. Takže si tu nestěžuj, protože my jsme přesný jak hodinky," ohradil se smíchem Clint. „No dobrý tak můžem začít?" řekla jsem mírně napruženým hlasem. Steve se s Clintem přesunuli k ringu a já je kontrolovala.

O chvíli později

„Ale notak. Nějak se šetříte..." uchechtla jsem se na ně. Okamžitě přestali a koukli na mě s nadzvednutým obočím. „Hlavně že ty bys to zvládla líp," ušklíbl se Clint. Jen jsem si sundala mikinu a odhodlaně vlezla do ringu. „O co že zvládla?" řekla jsem pevným hlasem. Clint z ringu vylezl. „Ne. Já s ženami nebojuji," řekl Steve na obranu a snažil se z toho vykroutit. „Neboj, budu tě šetřit," mrkla jsem na něj a zaujala postoj. Clint se začal smát a Steve na mě nejistě koukal.

Steve vyrazil ke mně a já ho hladce oběhla, přičemž jsem mu stihla podrazit nohy. „No to bude zajímavé," zasmál se Steve a rychle vstal. Abych vám pravdu řekla moc mu to nešlo a nebo mě až moc šetřil... Po chvíli neúspěchů jsem mu dala šanci, které hned využil. Přehodil si mě přes rameno a švihnul se mnou na zem. Aby se pojistil že vyhrál, tak mě zalehl. S vítězným pohledem mi koukal do očí: „Vzdáš se?" řekl a prolomil hrobové ticho. „Hele klidně, ale to bych nesměla být Starková," ušklíbla jsem se na něj a odmrštila ho na záda. „Fury věděl proč tě chce v S.H.I.E.L.D.u. Byla si jediná co se umí ohánět," řekl se smíchem Tony, který zrovna přišel. „No nevím, moc jsem se neprotáhla," ušklíbla jsem se na Steva a natáhla k němu ruku. „Nechci tě zažít protaženou," odpověděl Steve a neochotně přijal mou ruku. „Jo tak to bych já viděl zrovna rád," přidal se se smíchem Clint.

„Potřeboval bych si s tebou promluvit... Počkám v pracovně," přerušil smích Tony a hned odešel. „Cos provedla Starková?" uchechtl se Clint. Mně ale do smíchu moc nebylo, koukla jsem se na ně a šla za Tonym.

„Stalo se něco?" řekla jsem nejistě, když jsem ho viděla stát opřeného o stůl. „Můžeš mi říct pravdu?" zlomil se jeho hlas. „Počkat co? Já ti nikdy nelhala." Tony se ke mně otočil a jeho pohled mluvil za vše. „Řekni mi co každý den po nocích děláš?" zeptal se, v jeho hlase nebyl vztek, ale starost. „Jak... Jak to myslíš?" odpověděla jsem mu a začla se klepat, musel vědět o tom že mu vyřazuji kamery, abych mohla na "tom" dělat. „Fury mi řekl pravdu. Tvé schopnosti, ubliživali ti a pak si byla v pohodě. Tys o ně přišla viď? Aby ti neublížili, zbavila ses jich," řekl. „Počkat co?! Jo.. Ehm. Já.. J-jo máš pravdu," vykoktala jsem ze sebe a hluboce polkla. On to neví? Bože! Děkuju. Vnitřně jsem křičela radostí, ale na druhou stranu si budu muset teď svoje schopnosti ještě víc hlídat a na "tom" projektu zvýšit zabezpečení. Což nebude jen tak. Jestli mě začnou brát jako člena Avengers, tak schopnosti neututlám...

„Alex?" zamával mi rukou před očima čímž mě vytrhl z přemýšlení. „Hele vím že je to těžký, ale když jsem tě viděl tam dole s Rodgersem, tak ty žádné schopnosti ani nepotřebuješ," řekl utěšujícím hlasem a objal mě. „Díky Tony." Jo, kdybys jen věděl, řekla jsem si v duchu a pohledem sklouzla k ruce, kde jsem měla "schovaný" kámen...

Steve view
Dnes to bylo fajn. Musím uznat že se Alex umí solidně ohánět, což mě potěšilo. Nebudu mít takový strach když přijde na nějakou akci. Ale to co se stalo potom mě znepokojilo. Alex měla v očích starost jakoby už předem věděla co přijde... No zřejmě si to ale vyjasnili, protože ani jeden z nich nevypadal naštvaně. Takže Alex musí něco tajit...

Večer

Stark jel někam s Pepper a Barton jel domů. Nat byla stále v S.H.I.E.L.D.u a Alex šla nejspíš spát. Takže jsem tu byl sám, což mi nevadilo. Mohl jsem alespoň boxovat.

„Né!!" Ozval se nějaký křik, ale moc jsem to neřešil. „Prosím... To to není pravda. Nemůže!" Rychlým krokem jsem přišel k Alex do pokoje. Spala, vypadala tak nevinně, ale přitom měla noční můru. Opatrně jsem si sedl k ní na postel a začal jí hladit po zádech.

Alex view

Alex's dream
Žádná černá místnost, žádná nekonečná chodba... Ale les, obyčejný les. Stála jsem u nějakého potůčku. Bylo tu ticho a klid. Po malé chvíli se ozvala rána a kousek ode mě se začalo kouřit. Rychle jsem se tam rozběhla...
„Haló? Jste všichni v pořádku?" zeptala jsem se do prázdna. Nikdo neodpovídal. Z hustého kouře se po chvíli vynořila postava. Byl to nějaký muž, měl černé dlouhé vlasy, byl bledý a v ruce svíral zlaté žezlo. Jeho smaragdové oči měl zalité... Počkat. Radostí? „Myslel jsem že bude třeba ti nasadit brouka do hlavy, ale spletl jsem se. Dokázala si je zabít sama, ty ubohé děcko," řekl po chvíli. „Cože? Ne, znovu ne. Lžeš!" zařvala jsem na něj. „Inu, přesvěč se sama," odpověděl klidně a pokynul rukou. Šla jsem tím směrem, kouř odstoupil a všude ležela těla. „Tati!!!" zařvala jsem a rozběhla se k němu. Seděl opřený o nějaký kámen a měl probodnuté břicho. Přiběhla jsem k němu a chytla ho za ruku, on mě však odstrčil. „Měla si na výběr. Buď my nebo ty. Zklamala si mě, nejsi má dcera!" křikl po mě a naposledy vydechl. „Né!! Prosím... To to není pravda. Nemůže!" zakřičela jsem a schoulela se do klubíčka.
Někdo ke mě zezadu přicházel, musel to být ten chlap. Nechtěla jsem ho vidět. „Alex..." řekl utěšujícím hlasem a dotkl se mě. Rázem všechno zmizelo. Byla jsem v bílé místnosti a padala dolů. Před tím dnem jsem sebou cukla a vzbudila se...

Cukla jsem sebou což mě vzbudilo. Slyšela jsem tlukot srdce a něčí ruku jak mě hladí po zádech. Cítila jsem se tak bezpečně. „Alex?" prolomil ticho. Neochotně jsem otevřela oči a pomalu se rozkoukávala. Po malé chvíli mi došlo že ležím na Stevovi, rychle jsem se posadila a zmateně na něj koukla. „Křičela si," řekl a starostlivě na mě koukal. „Já vím... Děkuju."