Jak Oklamat Pána Zla[CZ]

9. část

,, Vstávej Emo, musíme se chystat na svatbu." Probudil mě Hermionin hlas, zatímco se mnou třásla.
,, Svatba? Coo?" Zamumlala jsem rozespale a začala si třít unavené oči.
,, Přece Billa a Fleur." Ozvala se i Ginny a já konečně otevřela oči.
,, Ještě pět minut. Určitě ještě není ani šest." Řekla jsem, zavřela oči a peřinu si přetáhla až přes hlavu. Samozřejmě to by nebyla Hermiona, aby mi ji zase nestrhla.
,, Je půl deváté, vstávej nebo na tebe použiju aquamenti." Pohrozila mi Mia.
,, Kecáš." Ušklíbla jsem se a dál spokojeně ležela v teplé posteli.
,, Být tebou, vstanu. I na Rona a Harryho použila aquamenti." Zasmála se Ginny a já raději otevřela oči.
,, Dobře, už vstávám." Pronesla jsem nabroušeně, vyhrabala se z postele a mířila rovnou do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu a začala si oblékat černé, upnuté šaty, které mi přivezla Hermiona.
,, Emo, je tady ministr kouzel a chce s námi mluvit." Zavolala na mě Hermiona a já se neochotně vydala po schodech dolů, kde jsem se usadila vedle Rona. Ministr přečetl něco o poslední závěti Brumbála.
,, Slečně Hermioně Jean Grangerové tímto odkazuji své vydání Bajek Barda Beedleho." Řekl a podal Hermioně malou pohádkovou knížku.
,, Ronaldu Billiusi Weasleymu odkazuji svůj zatemňovač." Podal Ronovi malou, černou věc. Ron zmáčkl jakési tlačítko a věcička v jeho rukou doslova vcucla světlo z lamp. Když ho zmáčkl znova, světla se vrátila.
,, Harrymu Jamesi Potterovi odkazuji zlatonku z jeho prvního famfrpálového zápasu." Podal Harrymu malou zlatou kuličku a pak svůj pohled přesunul na mě.
,, A Emě Natalii Raddleové bych tímto chtěl odkázat tento náhrdelník, který jí vždy pomůže rozpoznat pravdu od lži." Přečetl ministra a podal mi náhrdelník zlaté barvy, na kterém se pohupoval majestátní drak.
,, Ještě bych chtěl Harrymu Potterovi odkázat meč Godrika Nebelvíra. Je tu ale problém, meč Brumbálovi nikdy nepatřil a tak ho nemohl nikomu dát."
Když ministr odešel, přípla jsem si řetízek na krk. A mohla jít na svatbu. Svatba byla krásná. Fleur měla šaty jako princezna. Byly sněhově bílé, s černými vzory.

Večer probíhala taková menší oslava. Všude bylo spoustu lidí.
,, Ahoj Emo." Vyrušila mě z přemýšlení Lenka a mile se na mě usmála.
,,Ahoj Lenko, užíváš si to tady?" Zeptala jsem se a úsměv ji oplatila. V tom za náma přišel muž velmi podobný Lence.
,, Xenofilius Láskorád, Lenky otec. Těší mě slečno." Podal mi ruku a já ji ochotně přijala.
,, Ema Riddelová, taky mě těší." Usmála jsem se na něj. V tom do se ozvala rána a modré světlo prozářilo stan.
,, Ministr kouzel je mrtvý..." V tu chvilku jsem přestala poslouchat, jelikož se tam objevili Smrtijedi a já se vydala hledat Hermionu, Rona a Harryho. Našla jsem je a chytila se Hermiony ruky.
,, Ginny!" Uslyšela jsem křik Harryho a viděla jsem, jak se snaží dostat k Ginny, kterou napadl nějaký Smrtijed.
,, Ne Harry, běž!" Odstrčil ho Remus naším směrem, kde ho Ron chytil za ruku a Hermiona nás přemýstila. Objevili jsme se uprostřed silnice a rychle uhnuli na kraj a ještě nějakou chvíli rozdýchávali události z posledních chvílí. Zašli jsme do nějaké postranní uličky, kde Hermiona strčila skoro celou ruku do její kabelky a začala nám každému vytahovat oblečení.
,, Co to je?" Podivil se Ron.
,, Nezjistitelné zvětšovací kouzlo." Řekly jsme s Hermionou zároveň a usmály se.
Dostala jsem od Hermiony černé džíny, šněrovací body na asi pěti centimetrovém podpatku, černé upnuté tričko s dlouhými rukávy a černou, krátkou bundu. Aneb, stylová i ve válce.
Zašli jsme do jedné mudlovské kavárny a objednali si.
Najednou se někdo přemýstil těsně za mě, chytil mě za paži a i se mnou se přemýstil pryč.
,, Alerte Ascenderae!" Vykřikla jsem na neznámého, když ode mě po přemýstění odstoupil a vymrštila ho až narazil do stropu a poté spadl zpátky na zem a bolestně zaskuhral. Počkat, blond vlasy, perfektní oblek. Draco! Okamžitě jsem přiběhla k němu.
,, Omlouvám se." Šeptla jsem a on se mezitím posadil na zem.
,, Ševelisimo!" Použil utišující kouzlo.
,, V pořádku, je to moje vina, ale musel jsem tě vidět."zašeptal.
,, Draco, proč jsi to udělal?" Řekla jsem a pohledem sklouzla k jeho levému předloktí, na kterém bylo pod jeho rukávem schované znamení zla.
,, Mrzí mě to, ale já to nechtěl. Neměl jsem na výběr." Smutně se pousmál, zvedl pravou ruku a pohladil mě po tváři. Poté se ke mě začal přibližovat a nakonec mě políbil. Líbal mě něžně a s jakousi láskou.
,, Musím se vrátit Draco, musím jim pomoct." Zašeptala jsem, když jsem se od něj odtrhla. Draco si sundal řetízek a položil ho na zem a namířil na něm svou hůlkou.
,, Portus." Řekl.
,, Udělal jsem z něj přenášedlo. Přenese tě zpátky za jizvou, zrzkem a kudrlinkou. Potom si ho dej na krk, abych věděl, že jsi v pořádku. Vyrobil jsem ho speciálně pro tebe. Když tě něco bude bolet, bude to bolet i mě, když zemřeš, poznám to tak, že se mi do ruky vyryje křížek." Vysvětlil, jak řetízek se stříbrným křížkem funguje a já se nad přezdívkami mých přátel lehce usmála. Poté jsem si sundala z krku můj řetízek od Brumbála a připla mu jej na krk.
,, Je to lotroskop, když ti někdo bude lhát, rozsvítí se."
Políbila jsem ho a pak ho pevně obejmula. Možná naposledy.
,, Dávej na sebe pozor prosím."
,, Budu, ty taky Draco." S posledním letmým polibkem jsem do ruky chytla přenášedlo a objevila se přímo vedle Hermiony.
,, Emo, kdes byla a kdo to byl, měli jsme strach." Obejmula mě a Harry s Ronem později taky.
,, Někdo důležitý." Usmála jsem se a oni se dál neptali. Na zemi vedle nich leželi dva muži. Nejspíš na ně někdo použil Petrificus totalus.
,, Objevili se tady krátce po tom, co ty jsi zmizela. Měl by jim někdo vymazat paměť." Odpověděla na můj nechápavý pohled a druhou větu si řekla spíš pro sebe.
,, Hermiono, měla bys to udělat ty. Zaklínadla ti jdou." Řekl Ron a pohladil ji po tváři. Musela jsem se znova usmát, bylo to prostě roztomilé.
,, Zapomeňte." Řekla Mia, když na ně namířila hůlkou a začala s ní pomaličku otáčet, dokud nebylo hotovo.