Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!Harry

Chapter 17

“Čauky, Niallere,” řekl jsem vesele. “Probuď si kluka a běž zase spát, jo?”

“Mnf-” zamumlal Niall, pak jsem dlouho slyšel jen šustění, než se konečně ozval Liamův zkreslený hlas.

“Umíráš?” zachraptěl Liam. “A měl bys, pokud mě budíš takhle brzo.”

“Oh, zmlkni,” odsekl jsem. “Stejně bys musel vstát nejpozději za půl hodiny.”

“Nemusíš do práce před půl osmou a normálně sem vozíš Harryho v sedm. Tak proč mi sakra voláš ve tři čtvrtě na šest?” zafuněl.

“Protože se pokusím být v práci na sedm, aby se Rob mohl vyřvat, a ani ti dneska Harryho nedovezu, takže můžeš jít zase spát, ukňouránku.”

“Jak to myslíš, že mi dneska Harryho nedovezeš?” zeptal se Liam zmateně. “Necháš ho samotného doma?”

“Ne,” snažil jsem se mu to vysvětlit. “Beru ho do práce s sebou...”

“Louisi, co má jako celý den dělat?” povzdechl si Liam.

“No to mi povídej!” prohlásil jsem. “Prohlížet si obchod, já nevím! Nechtěl jsem odejít...”

“Jsi horší než matka, Louisi,” uchechtl se Liam.

“Řekl, že se mu stýskalo, Liame!” zasyčel jsem a dodal, “A mně se taky stýskalo...”

“Tak fajn,” odvětil Liam. “Tak se teda bav v práci. A pozdrav tvoje Kitty.”

“Neříkal bych přímo moje Kitty-” začal jsem zmateně, ale on už to s kliknutím pokládal.

Odložil jsem telefon zpátky na noční stolek a vydal se udělat Harrymu misku cereálií, aby se najedl, až se osprchuje. Možná měl Liam pravdu... Choval jsem se k Harrymu docela mateřsky. Líbal jsem ho na čelo, dával jsem mu náplasti, když se mu něco stalo, a nikdy jsem neprotestoval, když se chtěl mazlit. Prostě jsem mu otevřel náruč dokořán. Na druhou stranu... nemohl jsem si pomoct. Jak jsem řekl Liamovi, ten kluk si mi vmazlil cestu do srdce. S těmi rozkošnými kudrnami, roztomilými dolíčky a ty velké zelené oči... ten způsob, jakým prostě pokaždé mluvil ve třetí osobě a zakoktává se.

Než jsem se dokázal zasnít moc hluboko, Harry vstoupil do kuchyně, “H-Harry dal ručník a š-špinavé oblečení d-do koše...”

“Děkuju, Kitty,” řekl jsem mu něžně a odnesl misku cereálií na stůl. “Na. Sněz to, než se osprchuju.”

“Lucky Charms!” rozzářil se vesele.

Se smíchem jsem opustil místnost, abych přinesl jeho obvaz. Když jsem mu ho přinesl, opatrně jsem mu znovu ovázal zápěstí, zatímco on se cpal cereáliemi. Pocuchal jsem mu vlasy, oznámil mu, že se hned vrátím, a odběhl do koupelny. Když jsem se dostal do sprchy, byly tři minuty po šesté, takže jsem se osprchoval jak rychle jsem mohl. Tahle sprcha byla totální opak té poslední, kdy jsem stál pod proudem vody tak dlouho, že jsem měl pocit, že zůstanu vrásčitý do konce života. Na druhou stranu, snažil jsem se zabít čas, než jsem mohl jet pro Harryho a Nialla, a ne čas ušetřit. A teď jsme měli Harryho s Niallem zpátky. Věci byly zase tak, jak měly být.

Vyskočil jsem ze sprchy, osušil se a natáhl si rychle oblečení. Vytáhl jsem fén, když mi došlo, že než se dostanu do práce, vlasy mi určitě neuschnou. Když jsem ho zapojil a zapnul, začal jsem si rychle vysoušet vlasy, ze kterých ještě pořád kapala voda. Za pár sekund jsem uslyšel fanatické klepání na dveře. Udělal jsem krok ke dveřím a otevřel je, abych zjistil, co Harry potřebuje.