Opíral jsem se o linku a nenápadně se koukal na toho světlovláska, když v tom přišel Jin, že mě chce seznámit s tím klukem, kterého jsem obsloužil. Já přikývl, ale šel jsem za Jinem v těsné blízkosti, protože jsem se trochu styděl. Došli jsme ke stolu a já se schoval za Jina. Když nás Jin představil tak světlovlásek promluvil: ,,Ahoj" a usmál se na mě. Musel jsem se taky usmát, protože ten jeho úsměv je tak nádherný. Trochu rozhozeně jsem odpověděl: ,,Ahoj, jsem Jungkook, ale můžeš mi říkat Kookie."
,,Já jsem Jimin a můžeš mi říkat jak chceš" znovu se usmál, ,, kdy zavíráte? Mohli bychom se někde projít a líp se poznat jestli chceš Kookie" dodal Jiminnie svůdným hlasem, že se mi z toho málem podlomila kolena. Tak na to se nedá odmítnout. Pokýval jsem hlavou. ,,Kookie, jestli chceš tak můžeš jít. My to tady s Jooniem zvládneme, že jo Joonie..?" mrkl na něj Jin a já se podíval na Joona, který s úsměvem odpověděl: ,,Jo a Hobi nám pomůže, že jo Hobi..?" tak jsem se zase otočil na Hoseoka a ten taky zavýval hlavou, že souhlasí. ,,Tak dobře, jenom se skočím převlíknout a můžeme jít" a jak jsem řekl tak jsem taky udělal. Převlékl jsem se a šel zpátky za Jiminem. Ten už chtěl zaplatit, ale já ho zastavil. ,,Je to na můj účet, tak to nech a pojď " řekl jsem a vytáhl ho ven z kavárny. Jiminnie mě už táhl k němu domů, aby se mohl převléct do čistého. Když jsme přišli tak jsme vešli dovnitř a Jiminnie mi řekl: ,, Kookie, počkej tady v obýváku. Je tu se mnou ještě mladší sestřička Jisoo, ale ta je zatím ještě ve škole. Já se jdu nahoru převléct" jen jsem pokýval hlavou na souhlas. On se tedy vydal po schodech nahoru. Trochu jsem se porozhlédl po obýváku a všiml si fotografie na poličce vedle televize, na které byl Jimin asi s rodiči a se sestrou. Vypadali šťastně, ale na dalších už byl jen se sestřičkou. Co se asi stalo?
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Uslyšel jsem kroky a tak jsem se otočil a uviděl Jimina na schodech. Na sobě měl černé úplé kalhoty a modrou košili. Černou tašku přes rameno a ještě černé sluneční brýle. Vypadal tak krásně, že jsem na něj zůstal koukat s otevřenou pusou. Pak jsem rychle zatřepal hlavou, abych vyhnal ty nemravné myšlenky co se mi honily v hlavě. ,,Tak můžeme vyrazit.. Kam by jsi chtěl jít?" zeptal se Jiminnie. ,,Tak.. Mohli bychom se procházet třeba v parku co ty na to..?" zeptal jsem se a Jimin jenom pokývál hlavou na souhlas. Tak jsme se tedy vydali do parku.
Z pohledu Jimina:
Zrovna jsme se s Kookiem o něčem bavili když v tom mi přišla zpráva na mobil. ,,Promiň, jen to vyřídím " řekl jsem a podíval se kdo mi píše.
My little sister💕: Jiminnie, potřebuji pomoct.. Už zase mě zmlátily. Jsem kousek od školy.. Prosím, přijď pro mě"
Me: Hned jsem u tebe. Hlavně vydrž jo? Ale nepřijdu sám. Jde se mnou jeden Jinův kamarád..
My little sister💕: Dobře, ale už pojď.
Na to jsem ji neodepsal a smutně se otočil na Kookieho. ,,Kookie, teď mi psala sestřička, že má nějaké problémy, tak pro ni musím jít" řekl jsem a on mě chytl za paži. ,,Půjdu s tebou"usmál se, já mu úsměv oplatil a už ho táhl ke škole. Když jsme byli kousek od školy tak jsem ji uviděl ležet na zemi. Rychle jsem se k ní rozběhl. ,,Jisoo jsi v pořádku? Kdo to byl tentokrát? Řekni, ať ho můžu zabít"řekl jsem smutně a hned jsem svou sestřičkou vzal do náruče. Jisoo mi však neodpověděla, protože byla v bezvědomí. Tak jsem se Kookieho zeptal: ,, Kookie, já se sestřičkou musím jít domů. Chceš jít s námi? " ,,Asi půjdu s vámi jestli to nevadí.. Klidně pomůžu" usmál se a já mu úsměv jako odpověď oplatil.
Došli jsme ke mě domů a tam jsem položil sestřičku do obýváku na gauč. Došel jsem do koupelny pro lékárničku, abych jí to mohl ošetřit. Když jsem přišel do obývacího pokoje tak jsem požádal Jungkookieho, aby šel do kuchyně pro prášek proti bolesti. Pak jsem se vrátil k Jisoo, abych jí mohl vyčistit rány a namazat modřiny. Kookie se vrátil s tím práškem a sklenicí vody. ,,Děkuji Kookie, už to zvládnu. Málem jsem zapoměl! Tady máš moje telefonní číslo 702 *** *** , tak stačí jenom napsat a já se ti ozvu, tak ahoj" řekl jsem a vyprovodil Jungkookieho ke dveřím a na rozloučení jsem mu dal pusu na tvář. Pak jsem šel dovyšetřit sestřičku i když jsem u toho stále myslel jen na Jungkooka. Zajímavý hoch. Začíná mi docela plést hlavu.
