Sice jsem čekal že se na to zeptá, ale stále jsem nebyl rozhodnutý co dělat..
"Hyung, proč máš tu mikinu?" zeptal se a zadíval se mi hluboko do očí. Zdálo se mi že přesně věděl proč.
"No.. mně je často zima i když je hodně teplo pro ostatní a-" ani jsem nedokončil mojí právě vymyšlený blábol, když mi stále hleděl do očí s tím jeho věděním..
"Mohu se podívat?" poukázal na mé ruce.
"J-já nevím co bys tam chtěl vidět nebo-"
přerušil mě jeho náhlý pohyb.
Chytl mi ruce a přitáhl si je k sobě.
Nato jak hrubý se tento pohyb mohl zdát, jeho ruce byly velmi něžné a jemné.
Nevím proč ale měl jsem chuť je chytnout a proplést si s ním prsty..
Cítil jsem každý dotek jeho prstů na mou pokožku. Nijak jsem se mu ani nesnažil zabránit, když pomalu vytahoval můj rukáv a odkrýval tak mé malé jizvy.
"Oh, hyungie~," vydechl smutně Kook a jemně přejel po mých jizvičkách.
Nemohl jsem jinak než se pousmát nad tím oslovením, "to je v pohodě.. pomáhá mi to."
"Nemělo by," zamračil se.
"Nemám nic jiného," řekl jsem.
"Teď máš mě.. prosím už to nedělej," prosebně se na mě zadíval.
"Pokusím se." Zahřálo mě u srdce to co řekl, ani nevím proč.
YOU ARE READING
Regret.
Fanfiction"Jsi jen chyba co nikdy neměla existovat" °• Yoonkook •° • krátké díly
