Vyčtený život

10. Cesta

RÁNO JSEM VSTALA O HODINU DŘÍV, ABYCH SE STIHLA NACHYST-at. Po půl osmé jsem byla hotová, tak jsem si sedla na židli a čekala na Viky. Byla jsem tak myšlenkami mino, že jsem spadla ze židle, když Viky zazvonila. Šly jsme dolů a tam jsme čekaly asi tak patnáct minut. Vyvalily jsme oči, když jsme zjistily, v čem pojedeme. Přijeli přesně v Hondě SUV a Dimitrij řídil, že mě to vůbec překvapuje. Adrian otevřel okno za Dimitrijem. „Holky! Na co čekáte. Pojďte do auta, ať můžeme vyrazit.“

Otevřela jsem dveře. „Ahoj.“

Dimitrij se na mě usmál. „Ahoj.“

Když jsem usedla na místo spolujezdce, řekla jsem si pro sebe, „Měla jsem to čekat.“

Dimitrij to ale slyšel a otočil se na mě. „Co jsi měla čekat?“

Usmála jsem se. „Dvě věci.“

„A jaké?“ chtěl vědět…

„První věc je, že jedem v SUV…“ Usmála jsem se ještě víc. „…a druhá věc, kterou jsem měla vědět hned, jak jsme se domluvili, je, že ty řídíš.“

Taky se usmál. „Velice zajímavé.“ Otočil se dozadu na Adriana s Viky a jenom vykulil oči, tak jsem se tam taky podívala a nemohla jsem uvěřit svým očím… Ti dva se spolu líbali.

■■■

Když Viky nasedla na zadní sedadlo auta, Adrian ji pozdravil. „Ahoj Viky, přišel ti ten dopis?“

Usmála se. „Ahoj. Přišel mi, jinak bych tu přeci nebyla.“

Taky se usmál a otočil se k Viky tak, aby ji mohl políbit na čelo. Krásně voněl. Viky se navoněla stejnou vůní, jakou dal Adrian Rose.Amor Amor. Šetřila na ni hodně dlouho. Adrian byl hodně překvapený, když si zařadil tu vůni na správné místo.

„Amor Amor?“ vykoktal ze sebe, „Ten se vzala Rose, když jsem jí dal plnou krabici parfémů.“

„Já vím.“ Usmála se Viky. Zaregistrovala naše pohledy, ale než stačila něco říct, Adrian ji políbil na rty. Pak Viky něžně pohladil po tváři, usmál se a otočil se zase zpět… „Můžeme jet.“ Podíval se na Dimitrije.

■■■

Dimitrij nastartoval motor. Když jsme se rozjeli, vytáhla jsem mobil z kapsy. Napsala jsem Viky SMS:

WOOOW!!!! Co to jako mělo být?? :D

Hned jak se to odeslalo, slyšela jsem, že Viky už píše odpověď. A tak přišla ani ne za půl minuty…

Adrian mě políbil… Ještě teď jsem překvapená.

Zasmála jsem se a odepsala jí:

Už je to tak. Myslím, že se mu líbíš…

„Čemu se směješ?“ zeptal se Dimitrij.                                          

„To není nic pro tebe, tomu rozumí jen holky.“ Poškádlila jsem ho.

V tom mi přišla odpověď: Vážně?                                                   

 A tak jsem odepsala: To sis nevšimla, že s tebou pořád flirtuje??

Odpověď přišla během pár vteřin.

Někdy jsem si toho všimla, ale myslela jsem... no vlastně v jeho blízkosti vůbec nemyslím.                   

S úsměvem jsem naťukala odpověď: Tak teď už to víš... :D a schovala mobil do kapsy. 

Od doby co jsem nastoupila do auta, jsem se vyptávala, kam jedeme, protože mi nikdo neřekl, kam vlastně máme namířeno. Vzdala jsem to si po půl hodině. Když uplynula asi hodina, začaly se mi zavírat oči. Nakonec jsem usnula, protože jsem v noci nemohla spát. Probudila jsem se, až když jsme zastavili na parkovišti. Neměla jsem ponětí, v jakém městě jsme.

"Kde to jsme?" zeptala jsem se, když jsem se trochu probrala.

"V Avionu v Bratislavě." odpověděl Adrian.                                      

"V Bratislavě? Jak dlouho jsem spala?" řekla jsem a povídala jsem se na displej, abych zjistila kolik je hodin. Na mobilu vedle hodin, které ukazovaly něco po půl dvanácté, byla nová zpráva od Kuby. Musela jsem se usmát. Otevřela jsem ji a zastavilo se mi srdce.

Bylo tam napsáno: Ahoj miláčku… Už se nemůžu dočkat, až spolu půjdeme ven. A jak se daří nákupní víkend? :D :* Kuba                  

"Spala si jen dvě hodiny." odvětil Dimitrij, když jsme všichni vystoupili z auta. Tak dlouho jsem v autě nespala nikdy. Otočila jsem se na Dimitrije.

"Dvě hodiny," vyjekla jsem, "Tak proto mě bolí celé tělo.Počkat! Něco tady není v pořádku…“ 

Dimitrij se začal rozhlížet, aby zjistila kde je hrozba a já pokračovala, "...To není naše auto! Kde je CR-V?"                                                                       

------------------------

Další díl je na světě :) A chtěla bych ho věnovat mojí BFF Denny :* 

Snad se vám bude líbit a budu ráda na votes&komenty :)