Vyčtený život

7. Pozvání

RÁNO JSEM SE ZEPTALA VIKY „AHOJ VIKY, KDY SE BUDEŠ CHYSTAT na zítra?“

Vykulila na mě oči. „Já… Co? Já jedu taky? Myslela jsem, že jedeš jen ty s Dimitrijem a Adrianem.“

Usmála jsem se. „Ne, nepřichází v úvahu, abys ty nejela.“

„Tak to se budu chystat po škole,“ radostí si povzdechla „A ty?“

„Já taky chci se pořádně vyspat.“

Když jsme dorazily do školy, naše cesty se rozešly, ale nejdřív jsem se jí zeptala „Půjdeš dnes se mnou na trénink?“

„Bude tam Adrian?“

„Nevím, ale možná bude Dimitrij vědět, kde je.“

Zamyslela se a nakonec se zeptala „Dobře. Kde se sejdeme?“

„Po škole na mě čekej před vchodem.“ Přikývla a rozloučila se, protože už musela jít do třídy. „Čau Lucko, uvidíme se po škole.“

„Dobře. Ahoj Viky.“Najednou jsem ucítila něčí ruku na mém rameni. Kdo to může být? Dimitrij s Adrianem to být nemohou, protože ti chodí do školy chvilku před začátkem tréninku. Nikdo další mě nenapadal. Otočila jsem se, abych zjistila, komu ta ruka patří. Když jsem uviděla, čí ruka to je, začala jsem se červenat. Byl to sexy kluk z naší školy.

„Kriste pane, Kubo, vylekals mě…“

 

■■■

 

Mezitím Viky dorazila do třídy a začala se bavit s hloučkem lidí, který stál u její lavice. Pak si všimla, že na lavici leží obálka. Otevřela ji. Dopis od … „Adriana?“ zčervenala, když začala číst dopis, napsaný úhledným písmem.

Milá Viky. Je mi líto, že jsme se museli rozloučit tak brzy. Tak jsem se tě chtěl zeptat, co děláš v pondělí odpoledne. Zítra jedu s Belikovem a Luckou nakupovat. Doufám, že se připojíš. V pondělí se pro tebe stavím. Buď na Lucčině tréninku, který bude odpoledne. Vyzvednu tě tam.

                                                                  Adrian

 

Přečetla jsi to asi dvakrát, protože tomu nemohla uvěřit, že jí krásný Adrian Ivaškov z královské rodiny napsal dopis. Mezitím přišel učitel a výuka začala.

 

■■■

 

„Ahoj Lucko, promiň, nechtěl jsem tě vylekat, ale napadlo mě, jestli bys nechtěla jít se mnou o víkendu do kina? A neříkej mi, že máš trénink. Vím, že máš trénink jen v týdnu…“

„Máš pravdu, tréninky mám jen, když je škola, ale my jedeme s našima nakupovat a budeme spát u příbuzných,“ nerada lžu, ale dnes jsem musela „Je mi to moc líto, ale jestli chceš, mohla bych promluvit s Dimitrijem, že bychom měli ve čtvrtek jen jeden trénink místo dvou a mohli bychom jít do kina nebo někam jinam po škole? Co ty na to?“

Zamyslel se, ale nakonec přikývl „Dobře. Vyzvednu tě ve čtyři.“

Usmála jsem se na něj. „Budu čekat.“

Jelikož nám odpadla první hodina, toulali jsme se s Kubou po škole. Najednou jsem si všimla vysoké a svalnaté osoby, jak jde směrem k ředitelně. Otočila jsem se na Kubu „Promiň, už musím jít. Už teď se těším na příští týden.“ Než jsem odešla, dala jsem mu pusu na tvář, což ho dost vykolejilo. Jakmile jsem zašla za roh, rozběhla jsem se směrem k ředitelně a doufala, že ta osoba byla Dimitrij.

---------------

Tak TADY MATE další V dil :) SNAD SE VAM BUDE líbit. Budu ráda ZA komenty a hlasy :)