1) Ten nepodstatný

1.1K 95 19
                                    

Severus Snape seděl ve svém křesle, obklopen pergameny a knihami.

Jednou rukou si podpíral hlavu a přemýšlel, jaký trest by udělil tomu arogantnímu Potterovi za to, že jeho práce nemá dostatečný počet slov.

Mohl bych ho nechat celý týden leštit kotlíky. Strávit s ním čas se mi samozdřejmě zcela protiví. Nebo ne?

Težce si povzdychl a napsal nad Harryho práci velké T v kroužku.

Odložil pergameny na hromádku opravených písemných prací a sáhl po dalších.

Někdo zaklepal.

Severus Snape zaskučel, odhodil papíry na stůl a jen neochotně šel otevřít dveře.

,,Co chcete?" vyštekl Snape do prázdného prostoru.

Jediné co naznačovalo přítomnost nějakého vetřelce, byla velká, lepenková krabice.

Vtípek? Vyletí na mě plastoví hadi? Nebo mě pocáká voda? Je vůbec někdo tak moc pitomý aby to zkusil?

Vzal krabici do rukou a odnesl ji do pokoje.

Chvíli na ní skepticky zahlížel. Možná až moc dlouho.

Něco se uvnitř pohnulo. Severus okamžitě vyšvihl ruku s hůlkou a namířil ji na krabici.

Jedním pohybem otevřel kouzlem lepenkovou krabici, přimhouřil oči a udělal krok k dárku.

Z lepenkové krabice vykoukla střapatá hlavička s černýma očima a růžovou mašlí kolem tlapky.

Co to je za zrůdu?

Severus odložil hůlku a chytl okraje lepenkové krabice.

Malá černá kulička zamrkala a schoulila se do klubíčka.

Snape natáhl ruku a nahmatal dopis, přiložený k dárku. Morčátko se mu však zakouslo do prstu a nehodlalo ho pustit.

,,Nech mě potvoro!" vřísknul lektvarista a třepal rukou jako smyslů zbavený.

Morče nakonec vzdalo svůj boj a pustilo se ledových, dlouhých prstů.

Snape si strčil poraněný ukazováček do pusy a začal číst dopis.

Milý Severusi,
asi bych se ti nedokázal podívat do očí a říct ti Všechno nejlepší, tak alespoň posílám dárek. Veselé narozeniny.

Podepsán: Ten nepodstatný.

Severus střelil očima po kalendáři.

Ta mám vážně dnes narozeniny? Že by mi začínala skleróza? Proboha!

,,Co s tebou mám jako dělat?" zeptal se Snape malé čeré kuličky.

Morče zaškrábalo drápkem do krabice a pak na to samé místo vykonalo potřebu.

Snapeův obličej se skřivil do znechuceného výrau. Opatrně vzal hrabici, jako by se jí štítil, nohou si otevřel dveře a spěšným krokem mířil do kabinetu profesora Brumbála.

***

,,Severusi já opravdu nemám čas ani náladu řešit nějaké křečky, prostě ho nakrmte a nechte si ho nebo zajděte do Příčné ulice a zbavte se ho," mručel unaveně ředitel.

,,Fajn," odfrkl znechuceně Snape a nabral si trochu letaxového prášku do dlaně.

Smaragdové plameny zaplály a Severus vyřknul své přání: ,,Příčná Ulice."

Vynořil se v ošuntělé hospodě. Několik mužů sedělo nad džbány a hrálo karty. Ani se neobtěžovali zvednout k nově příchozímu oči.

Lektvarista se vytratil jako pára nad hrncem. Rychlými kroky se dostal do jedné z uliček, stále držíc krabici s chlupatým neštěstím.

Protlačil se davem nakupujících čarodějek a kouzeníků, zahnul za roh, prošel pod polorozpadlým mostem a zahnul znovu.

Stanul před malým obchůdkem s názvem: "Zverimex pro kouzelné (ne)případy."

Severus moc dobře věděl, že v známějších obchodech se zvířaty by s touto opelichanou krysou nepochodil. Pokud jí nebudou chtít tady, je stracený a bude tu potvoru muset utopit. Nechtěl riskovat že by se náhodou vrátila, nebo Snapea někdo viděl a nahlásil ho za nepovolené držení a vypouštění mudlovských hlodavců do volné, kouzelnické přírody.

Možná se vám to bude zdát směšné nebo nereálné, ale vězte, že i toto se několikrát stalo.

V ošuntělém obchodu panovalo ticho. Nikde nerušily sovy, nesyčeli hadi nebo nepískaly myši.

Severus Snape si odkašlal aby upoutal pozornost muže sedícího v křesle.

Ten okamžitě sklopil noviny a prohlédl si svého zákazníka.

,,U Merlinových vousů," zaklel Snape.

Prodavač přiskočil k pultu a rostáhl zjizvenou tvář do velkého úsměvu.

,,Severusi! No tak to jsem tedy nečekal ani v nejdivočejším snu," rozesmál se Lupin.

Snape mrštil znechuceně krabicí na pult a založil si ruce na hruď.

,,Lupine," pozdravil nonšalantně a protočil oči.

,,Doufám že budeš rozumný a vyřešíme to rychle."

Lupin se jen sám pro sebe usmál a otevřel krabici již mu černovlasý muž hodil na stůl.

,,Ty sis pořídil křečka?" nadzdvihnul Lupin jedno obočí a vytáhl černou kuličku z její klece.

,,Nepoznáš morče?" zavrčel Snape, v duši potěšen že se Lupin spletl.

,,Dostal jsem ho a nestojím o něho," doplnil ješte rychle.

,,Pomůžu ti," usmál se Remus a začal se přehrabovat v šuplíku.

Konečně vyhrabal klec, dva pytlíky a malou flaštičku.

,,Co to je?" spražil ho Snape pohledem.

,,Krm ho třikrát denně a alespoň dvakrát týdně mu musíš čistit záchod," řekl Remus absolutně klidným hlasem, zjevně potěšen že mohl uspokojit svého zákazníka.

***

První díl téhle bláznivé výzvy. Bude to komedie na to se připravte. Názor ocením 💚💙

*Aivi*

Morče Severuse Snapea ✔ (Výzva)Kde žijí příběhy. Začni objevovat