•••Bedfellow•••

•••Prolog•••

••—{•}—••

Světelná záře reflektorů odrážela barvy mého kostýmu, uchvacujíc pohledy fanynek do čirého úžasu.

Hruď se mi prudce zvedala, srdce téměř vypovídalo přepracováním službu.

Nikdo by mě nedokázal přesvědčit o tom, že existuje lepší pocit než je právě tento a i přesto jsem bojoval se ztrátou vědomí.

Už jsem ani nevnímal náplň ječících hlasů. Veškeré zvuky se mi nyní slévaly, dráždíc mé ušní bubínky.

S dalším výdechem jsem si přiložil mikrofon k ústům, opírajíc se ukazováčkem unaveně pod nosem.

Už jen pár minut...

"Gomabseubnida! Jste skvělý! Dejte pozor při cestě domů! Saranghaeyo!!"

Posledních několik úklon, zamávání do moře hlav a mé nohy mě už z posledních sil nesou přímou trasou do zákulisí a to po téměř dvouhodinovém vystoupení.

A konečně, hlasité zvuky utichají, záře reflektorů nahrazuje temnota a já nechávám své tělo bezvládně padnout do náruče personálu.

••—{•}—••